Chrastavské listy 9/1999

ZPRAVODAJ MĚSTSKÉHO ÚŘADU V CHRASTAVĚ - září 1999

internet: www.chrastava.cz - e-mail: office@mu-chrastava.cz - ročník 9 - vyšlo 7.9.1999

Výběr nejzajímavějších zpráv z Chrastavských listů 9/99

HROMADNÁ VAKCINACE PSŮ PROTI VZTEKLINĚ

Jako každý rok, tak i letos zajišťuje Městský úřad v Chrastavě povinné očkování psů proti vzteklině. Očkování podléhají všichni psi od stáří 3 měsíců, kteří nebyli do uvedeného data očkováni proti vzteklině.

Nezapomeňte s sebou vzít očkovací průkaz a 50,-Kč na zaplacení vakcinace. Vakcinace je povinná, hrazená chovatelem a pro chovatele koček dodáváme, že i tato zvířata je vhodné proti této nebezpečné chorobě preventivně očkovat.

A kde a kdy budete mít šanci svého čtyřnohého miláčka vakcinovat?

14.9.
Horní Vítkov - u MŠ 14.30-15.00 hodin
Dolní Vítkov - u pohostinství 15.10-15.30 hodin

16.9.
Chrastava - u muzea 14.00-16.00 hodin
Andělská Hora - prodejna potravin 16.20-17.00 hodin

Náhradní termíny vakcinace proti vzteklině jsou každé úterý od 14.00 do 16.30 ve veterinární ordinaci v budově chovatelů v Pobřežní ulici vedle bývalého Svazarmu.

- mu -
Zpět na obsah

PROHLÁŠENÍ ČHV K MOŽNÉMU ZAVEDENÍ VÍZOVÉ POVINNOSTI VELKOU BRITÁNIÍ PRO OBČANY ČR

Podle dostupných informací ČHV (Český helsinský výbor) je zavedení vízového režimu vůči občanům ČR vážně zvažovaným krokem, k němuž může dojít v nejbližší době. Pokud se tak stane, bude to bezprostředním důsledkem dlouhodobě rostoucího počtu českých občanů, žádajících o azyl ve Velké Británii, a to v rozhodující míře našich rómských spoluobčanů, kteří ČR opouštějí ve snaze o trvalé usídlení ve Velké Británii. Jako organizace, která se daným problémem systematicky zabývá a aktivně v této oblasti pracuje, zveřejňujeme následující prohlášení:

Jak kolo ČHV v dané situaci chápe všechny faktické důvody, které mohou britská oficiální místa vést k takovému vážnému opatření a změně vzájemných vztahů, která se dotkne především řadových občanů, žádáme britská oficiální místa o opětovné posouzení tohoto restriktivního kroku. A pokud ještě lze, dáváme britské straně k úvaze alespoň přechodné několika měsíční odložení vízového režimu do doby, než vstoupí v platnost nový azylový zákon, který v Británii prochází parlamentním schvalováním. Jsme přesvědčeni, že zavedení vízového režimu, jakkoliv patrně oprávněné, by velice vážným a nepříznivým způsobem ovlivnilo jak výhledy a úsilí ČR o přibližování k Evropské unii, tak křehké proevropské klima v dnešní české společnosti. Obáváme se i možného zhoršení etnického klimatu v samotné České republice a tím dalšího zúžení prostoru pro dlouhodobé zlepšení pozice a plnou integraci rómské menšiny v české společnosti pomocí aktivních programů podpory. Zhoršující se etnické klima v ČR prokazatelně souvisí také s nárustem extremismu a vlivem extremistických stran a skupin.

Se vší vážností apelujeme na vládu ČR, aby se pokusila zavedení vízového režimu odvrátit, a to jak diplomatickými prostředky, tak jasným, veřejně deklarovaným a proto závazným programem konkrétních kroků, které by zásadním způsobem adresovaly ty problémy, které jsou příčinou toho, že naši rómští spoluobčané v rostoucím počtu emigrují. Jsme přesvědčeni, že britská strana by nevolila takto radikální řešení, kdyby nebyla přesvědčena, že ČR dělá jasné a konkrétní kroky k tomu, aby se neuspokojivé postavení rómské menšiny postupně a systematicky měnilo k lepšímu. Zvažované zavedení víz není jen důsledkem rostoucího počtu emigrujících rodin, ale zřejmým projevem nedůvěry k naší schopnosti problém řešit a seriózně adresovat důvody, pro které naši občané odcházejí. A jakkoliv se česká vláda nesporně problémem zabývá, z hlediska praktických výsledků a zejména z hlediska důvěryhodnosti přijatých a navrhovaných řešení pro zahraniční partnery a zejména samotné Rómy, evidentně svého cíle nedosáhla a měly by tento stav věcí vzít na vědomí a přijmout odpovídající opatření.

Důrazně upozorňujeme Ministerstvo zahraničních věcí, aby se vzniklou situací vážně zabývalo. Jak můžeme vidět na příkladu Kanady, je velice těžké dosáhnout toho, aby se znovuobnovení vízové povinnosti opustilo. Jsme přesvědčeni, že vízová povinnost pro cesty do Británie by zůstala v platnosti na dlouhou dobu a obáváme se, že by Británii mohly následovat další evropské země, včetně členských zemí EU s vážnými důsledky pro jejich postoj k naší integraci.

Obracíme se i na představitele Rómů s žádostí, aby další odchody nejen nepodněcovali, ale aktivně působili v rámci svých komunit a organizací ve prospěch vyšší důvěry ve zlepšování poměrů u nás a v důstojnější budoucnost a šance rómských dětí a rómské menšiny v České republice. Stojíme o jejich důvěru a přítomnost a jako respektovaná nevládní organizace uděláme vše pro to, aby se jejich problémy konečně začaly důkladně dlouhodobě řešit. Jsme přesvědčeni, že evropská budoucnost ČR je i jejich zájmem a že zhoršování evropských vyhlídek ČR, které by zavedení vízové povinnosti nesporně znamenalo, by zhoršilo i jejich vyhlídky a šance na důstojné životní podmínky a možnosti.

Za ČHV Hana Havelková - předsedkyně

Libuše Šilhánová, Ivan Gabal - místopředsedové
Zpět na obsah

Veřejný pořádek v obci by měl být věcí každého z nás

Veřejný pořádek - toto téma se skloňuje dnes a denně v médiích, občané se o něm baví na ulicích a po hospodách, zastupitelé vznášejí připomínky na jednání zastupitelstva. Dnes a denně se zaměstnanci městského úřadu a městská policie zaobírají dodržováním právních norem ze strany občanů, dnes a denně se v některém místě našeho města "zrodí" přestupek - proti občanskému soužití, proti veřejnému pořádku a jiné tím, že někdo někam přidá něco na již vzniklou černou skládku nebo založí novou, v jedné z místních hospůdek posilněný občan či skupinka předvádí své "siláctví" tím, že zohýbají pár dopravních značek, jiní, a to vůbec ne pod vlivem alkoholu, popíšou, posprejují či jinak zohyzdí kus domovní fasády atd. atd. Těch nápadů našich některých povedených spoluobčanů je mnoho. Některé se odhalí, a posléze je viník potrestán např. projednáním v přestupkové komisi a následným uložením sankce, jiné se neodhalí, a to někdy i proto, že my ostatní jsme jaksi "solidární" a mlčky tyto nešvary kolem sebe trpíme. Důvody jsou různé - nerozházet si to se sousedem, svůj podíl nese i vzrůstající nevšímavost všeho, co jaksi "běží kolem mne" a "co se mne netýká".

Veřejný pořádek se však týká každého z nás. Nikoliv proto, že bychom všichni nutně museli udělat nějaký ten přestupek, ale proto, že pokud se posléze jedná o nápravu vzniklých škod (zlikvidování černé skládky, oprava dopravního značení, oprava fasády budovy apod.), tuto nápravu musí někdo zaplatit. Pokud se jedná o obecní majetek či zařízení, jde to z peněz nás všech.

Co to vlastně je pojem veřejný pořádek ? Právník by charakterizoval veřejný pořádek jakousi definicí, že veřejný pořádek je souhrn pravidel chování na veřejnosti, který tvoří jednak pravidla chování obsažená v právních normách, jednak pravidla chování, která nejsou právně vyjádřená, ale jejich zachování je podle obecného názoru a přesvědčení nezbytnou podmínkou soužití ve veřejném zájmu.

K tomu je třeba dodat ještě dovětek, který my Češi velice rádi používáme - je dovoleno vše, co není zakázáno.

Naše město má k veřejnému pořádku, pominu-li obecně závaznou vyhlášku o zřízení městské policie, jež je zřízena právě za účelem místních záležitostí veřejného pořádku, přijaty v současné době zejména dvě platné obecně závazné vyhlášky (OZV), a to o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území města, a o čistotě veřejného prostranství a veřejném pořádku ve městě. Také sem patří, i když poněkud okrajově, OZV o místních poplatcích, a dále požární a domovní řád.

Vyhláška o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území města nám stanoví mimo jiné povinnosti při nakládání s odpady. Vyhláška přímo zakazuje odkládat odpady mimo sběrné nádoby a mimo případná jiná místa k tomu určená městem, zakazuje znečišťovat prostor stanovišť sběrných nádob a jejich okolí, dále zakazuje odkládat do sběrných nádob a mimo místa k tomu určená odpad stavební, odpad nebezpečný, odpad velkoobjemový a žhavý popel, a zakazuje také využívat sběrných nádob pro tříděný odpad k jinému účelu, než ke kterému jsou určeny.

Vyhláška o čistotě veřejného prostranství a veřejném pořádku ve městě nám v zájmu udržování čistoty ve městě zakazuje zejména

U požárního řádu je asi důležité dotknout se alespoň ustanovení, že fyzické, právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru. Vyhláška dále vyjmenovává některé povinnosti občanů jako preventivní předcházení vzniku požárů na území města.

Domovní řád upravuje zásady užívání a údržby domů a bytů, které jsou ve vlastnictví města. Zde bych mj. uvedl skutečnost, že uživatelé bytů jsou povinni se chovat tak, aby sami i osoby, které s nimi bydlí, neobtěžovali sousedy nadměrným hlukem.

Nemohu opomenout ani vyhlášku o místních poplatcích, která stanoví, že město vybírá poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství a poplatek ze vstupného. K tomu chci uvést, že ne vždy jsou tyto poplatky řádně a včas jednotlivými občany či subjekty uhrazeny, a i to je jeden z mnoha článků veřejného pořádku.

Závěrem toho příspěvku bych chtěl říci, že městský úřad pro lepší informovanost občanů vydal začátkem prosince 1998 soubor Vyhlášky města Chrastavy platné ke dni 30.11.1998. Tento soubor je možné průběžně aktualizovat vložením postupně přijatých vyhlášek, které vycházejí ve stejném formátu jako příloha Chrastavských listů, aby bylo možné soubor aktualizovat. Soubor vyhlášek je možno i nadále zakoupit v trafikách nebo na městském úřadě.

Na úplný závěr cituji názor, že slušný člověk žádnou vyhlášku nepotřebuje. Pod tuto větu se podepisuji.

Oldřich Němec, vedoucí Kanceláře starosty MěÚ
Zpět na obsah

DPS a školní kuchyně za poloviční cenu?

Chceme šetřit peníze nás všech!

V letním dvojčísle Chrastavských listů informoval starosta města o "Výstavbě školní jídelny a domu s pečovatelskou službou (DPS)" V krátké zprávě pravdivě informoval o letité nedostatečnosti školní kuchyně a odvolal se na koncepční řešení, zpracované Architektonickou kanceláří Patrný & Jakl (zpracovává pro město i další projekty), a nazval je řešením optimálním. A zde spatřuji kámen úrazu.

Úvah nad řešením stravování školního žactva bylo již několik, nebyly však nikdy oficiálně prezentovány, ačkoliv se dle odborníků jedná o akci v hodnotě mezi 95 - 100 milióny korun jdoucích z veřejných - a tedy i tvých - vážený čtenáři - prostředků.

Připustím-li, že je nutné - a to z žádných dlouhodobě koncepčních společenských důvodů rozhodně není - stavět obě tak rozdílně fungující budovy v jednom celku, pak neodbytnou otázku vyvolává umístění stavby na nejdražších pozemcích v samotném srdci města, které muselo město za peníze svého rozpočtu od soukromých osob vykoupit a zde nacházející se objekty draze asanovat (čeká ho ještě likvidace garáží).

Ptám se: jaké byly městskému zastupitelstvu předloženy alternativy využití tohoto posledního většího souboru nyní nezastavěných parcel v centru města v tržní hodnotě za 1 m2 okolo 1.000,-Kč? A když nebyly - tak proč?

A existuje vůbec nějaká jiná možnost řešení tak zapeklitého problému jako je školní kuchyně s jídelnou? Ale ano, a víme hned o dvou.

První, dlouhodobější a perspektivnější je, že strava pro naše školáky bude nakupována od osvědčených, v naší republice již 7 - 9 let působících velkých firem, což v hrubém ekonomickém přepočtu (započtu-li všechny veličiny, které jinak město samo nekalkuluje) vychází v delším časovém období stejně či levněji. A strava je kvalitou doložitelně srovnatelná s dnešní a její struktura odpovídá moderním stravovacím návykům (více zeleniny, bílého masa, těstovin a luštěnin). Obecnou nabídku bez další reakce orgánů města již radnice obdržela. Jen tak na okraj - námitka, že dovážením se jídlo zhorší, je lichá (progresivní technika a způsoby přípravy stravě ponechají shodné chuťové i vzhledové a samozřejmě i nutriční vlastnosti jako při nynějším způsobu její výroby a distribuce) a brzo se o tom přesvědčí jak zaměstnanci Benteleru, tak i Textilany.

Druhou, již dříve investičním oddělením městského úřadu probíranou variantou je, že by se školní kuchyně s výdejnou postavila ve dvoře školy na náměstí (viz plánek - bod 1) a současně by se připravila přístavba u školy "hoření" pro pouhou jídelnu, kam by se jídlo přivezlo ze ZŠ na náměstí. Tato varianta ještě než mohla být rozpracována, byla zhatěna rozhodnutím vedení města prodat část klíčových pozemků soukromé obchodní firmě za netržní cenu, čímž nyní původně uvažované řešení je neproveditelné. Jeho však několik měsíců známou subvariantou je, že kuchyně i jídelna bude pro dolení ZŠ na místě domečku Městské policie, pozemky i objekt jsou v majetku obce, náklady by významně poklesly, a pro výdej by město od správce konkursní podstaty koupilo s areálem hoření školy bezprostředně sousedící budovy tzv. kuželny za částku okolo jedena půl milionu korun, kde by po úpravách v řádu jen několika miliónů byla výdejna s jídelnou pro "hořeňáky".

Toto řešení je proveditelné, neodporuje územnímu plánu, šetří veřejné prostředky a celkově řeší tíživou situaci školní vývařovny. Zároveň však ponechá k dalšímu - jistě efektivnějšímu - zhodnocení a využití v pozdější době ony "zlaté pozemky" v centru města. A co DPS, ten také potřebujeme, jak s ním?

Ne, nezapomněl jsem na něj. Radní našeho města na svých předchozích zasedáních již jednoznačně předeslali, že rozhodnou o zrušení jedné z mateřských škol, a připusťme, že by to mohla být ta vedle Mykany (Bytexu). Po přistavění výtahu a dalších nevelkých úpravách nepřesahujících ani polovinu plánovaných výdajů na výstavbu naproti družině DPS.

Předpokládaná a možná úspora je v mnoha miliónech korun. Tyto by mohly být využity jinak - např. na vytvoření a realizaci ucelené koncepce možností využití volného času občany Chrastavy tak, jak o tom coby významné prioritě hovoří již v roce 1996 přijatá strategie rozvoje města.

A ptám se podruhé: vyplatí se ušetřit mnoho miliónů a tyto pak získat pro dobudování sportovního areálu pro děti a dospělé? A vyplatí se vykoupením získaný pozemek naproti družině využít v příštích letech jinak a do doby účelnějšího využití prostor jej využít kupříkladu jako parčík s prolejzačkami a pískovištěm pro děti?

Odpovědi by měli požadovat především zastupitelé po kompetentních úřednících města a klást ještě doplňující tak, aby výsledek byl opravdu správným a nejoptimálnějším řešením.

Závěrem chci poznamenat, že pan starosta nevynechal chrastavskou veřejnost a svým výše zmíněným článkem otevřel veřejnou diskusi na uvedené téma tak, jak před konečným rozhodnutím je v demokracii při tak velkých a zásadních investicích samozřejmé.

Radek Šimonka - MO DRS Chrastava
Zpět na obsah

Lhostejnost a nevšímamost vládne v našem městě.

Od jara letošného roku můžete potkat v našem městě skupinky lidí v oranžových vestách s košťaty a lopatami.Snaží se o čistotu města,vysekávají zarostlá zákoutí.Pomáhají s úklidem zahrad v mateřských školkách.

Parkové plochy na náměstí a sídlištích pravidelně seká firma. Zeleň je často sekána a zelené plochy mají hezký vzhled. Ale co je platný posekaný a uklizený park pod kostelem,kde během týdne zmizí právě usazené odpadkové koše a zůstanou zde jen zohýbané zabetonované sloupky.

Ozdobný plůtek u bývalého podia,někdo rozláme a odhodí za garáže. Ale naše město se nedá.Plůtek se opraví,né za malé peníze, a opět usadí, aby za pár dnů opět skončil rozlámaný a vytrhaný.

Komu asi vadil,kdo si na něm zkoušel sílu?

Žádný rok nebylo tak pěkně a čistě uklizeno na sídlišti . Zelené plochy posekané,živé ploty ostříhané,obrubníky okopané. Pískoviště plná písku,osazené lavičky. Ale i zde,kde žije tolik

obyvatel se našel někdo,kdo zničí novovou lavičku.

Všimli jste si co přibylo černých skládek v okolí Chrastavy?

Jak hezká zákoutí chyzdí hromady domovního odpadu? Jen se vydejte od Jána směrem k vodárně na Ovčí vrch. Kdo asi navozil tolik smetí do starého úvozu.Možná,že obyvatelé z blízkého okolí.Mají všichni popelnici? A nebo ten odpad co hnije u cesty, tam dali spoluobčané z města.Nenajde se nikdo,kdo by z obyvatel dohlédl na to co se děje kolem cesty?

Ono stačí projít městem a uvidíte co skrývají,nebo spíš odhalují,odpadkové koše.Ty neslouží jen na papíry od nanuků,ale i našim podnikatelům.Ti odkládají do košů odpad ze svých provozoven a obchodů.Podnikatel objedná malou popelnici a zbytek putuje na černou skládku nebo do odpadkového koše. Koš nepojme padesát kelímků od hořtice a dvacet PET lahví. Ale to přeci nevadí,ve čtvrtek přijede traktor z města a vše uklidí a odveze.

Ano,odveze vše.Ale za naše společné peníze.

-sec-
Zpět na obsah

1989 - 1999 - čas běží jako voda

Čas běží jako voda a v toku všedních starostí si jistě mnozí ani neuvědomují, že prožíváme již desátý rok po pádu komunistického režimu. O tom, zda je současná politika lepší nebo horší, nemá cenu polemizovat, protože nevíme, kam by se naše země ubírala pod kormidlem rudého ledoborce.

Vzpomněli jste si 21. srpna 1999 na 20. výročí od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československé socialistické republiky? V Liberci to tenkrát vřelo a řada "zlých jazyků" tehdy děla, "že to letos rupne", ačkoli po dvaceti letech normalizace se tomu těžko dalo uvěřit.

A pak po sametovém listopadu - svobodné volby. Kolik z nás si ještě vzpomene na volby před rokem 1989, kdy byly volby, ale nebylo z čeho volit? Kolik z nás si vzpomene na nemožnost podnikání, na železnou oponu, která stála před "imperialistickým" západem...

Následující článek nám onu dobu před deseti lety trošičku přiblíží.

Takoví jsme byli v televizním zpravodajství v roce 1989

Aktuality - 3.1.1989, redaktor Jindřich Honzík

"Dnes bylo v Chrastavě uvedeno do provozu nové zdravotnické a rehabilitační středisko OÚNZ v Liberci, které tak poslouží pracujícím koncernového podniku STS Chrastava a místních závodů státních podniků Bytex a Textilana a také obyvatelům chrastavského sídliště v Liberecké ulici. Zásluhou prozíravého přístupu kolektivu STS, který středisko vybudoval rekonstrukcí nevyužitého zařízení staveniště, tak získala levně a rychle tato část libereckého okresu výrazně vyšší kvalitu zdravotnické péče.

Podobným způsobem teď chrastavská STS dokončuje výstavbu sportovního areálu. Jde jistě o zajímavý způsob zhodnocení provizorních staveb, které bývají na každém staveništi po dokončení výstavby spíše problémem než přínosem."

Aktuality - 20.7.1989, redaktor Jindřich honzík

"O zhruba pětitisícovém městečku Chrastava se na Liberecku mluví s obdivem. Vždyť narozdíl od jiných národních výborů ten zdejší vůbec nereptá nad skromným přídělem finančních prostředků na pokrytí volebního programu, a přesto se tu čile buduje. Mj. velmi potřebné, ale zároveň nákladné kulturní zařízení. Navíc v akci Z.

J.Honzík: Akce Z většinou znamená hodně požadavků na ONV, u vás, co se týká finančních prostředků, žádný nezazněl. Jak je to možné?

Miloslav pilař, tajemník MěstNV Chrastava: "My jsme měli to štěstí, že ve spolupráci s chrastavskými závody se podařilo na tuto stavbu, největší stavbu v našem obvodu, sdružit finanční prostředky, zhruba v hodnotě 15 miliónů korun. Takže jsme nedostali jiné a ani jsme je nepožadovali."

Ano, takový přístup podniků a závodů ke svému městu, jaký existuje v Chrastavě, je v současných nelehkých ekonomických podmínkách obdivuhodný. K jejich pomoci pak přidává národní výbor i přínos vlastní drobné provozovny a zejména opět ne už tak běžnou aktivitu lidí, hlavně členů organizací Národní fronty.

Ing. Václav Valdman, místopředseda MěstNV Chrastava: "Bez našich organizací tady v Chrastavě, bychom takovouto stavbu v žádném případě nemohli vůbec stavět."

Václav Kos, předseda MO ČSL Chrastava: "Máme výbornou spolupráci s národním výborem. Oni nám výjdou vstříc kdykoliv potřebujeme a my se snažíme na oplátku pomáhat obci, jak jen to jde."

Předseda městské organizace Čs strany lidové nedostal v naší reportáži slovo náhodou. I jeho organizace patří k nejaktivnějším při budování nového kulturního zařízení. V poslední době se často diskutuje o demokracii, o podílu občanů na rozhodování o zásadních společenských otázkách a já se domnívám, že jeden z příspěvků do této diskuse jsme našli právě v Chrastavě. Přesto, nebo snad právě proto, že jsme tu zaznamenali jen pár prostých slov, ale o to více poctivé práce.

Ing. V.Valdman: "To co jsme tady v Chrastavě, myslím tím všechny občany, vytvořili ve volebních programech je znát a dnes je využíváno, ať je to tělocvična, svazarmovská střelnice apod. Takže snad lidé věří, a proto pomáhají."

(Ve spolupráci s Archivem České televize připravil Dan Růžička)
Zpět na obsah

SERIÁL o původu křesťanských jmen

Vážení čtenáři,

ještě dvakrát se setkáte na stránkách Chrastavských listů se seriálem "O původu křesťanských jmen" (v měsíci září a říjnu). Dnes tedy pokračuje předposlední část, kde se zaměříme na výklad jmen v měsíci září. Nejprve mi dovolte, abych se vám všem, kteří čtete pravidelně tuto rubriku, omluvila. Moji omluvu, prosím, ať přijmou i všechny Aleny, Alenky, Aličky, Ály apod., které slaví svátek 13. srpna. Ve výčtu jmen v měsíci srpnu totiž vysvětlení svého jména nenašly. Proto tak činím nyní a ještě jednou se dodatečně omlouvám.

13.8. - Alena - patří u nás do skupiny nejoblíbenějších jmen. Jazykovědci spatřují jeho původ v domácí podobě jména Magdalena. Mohlo také vzniknout obměnou jména Helena. Další názor zahrnuje širší slovanskou oblast. Alena je prý nejblíže ruskému Olena. Málokoho však napadne, že Alena je nejblíže k mužskému protějšku keltského původu Alan či Alen. Jméno prý údajně znamená "svornost, jednotu". Takže, milé Alenky, můžete si vybrat.

A nyní již ke jménům v měsíci září.

1. září, kromě to, že začíná školní rok, což děti jistě oslavují, své jmeniny slaví také Linda. Jméno je velmi rozšířené hlavně v Anglii a USA. Zřejmě bývalo podobou všech germánských ženských jmen, končících na "-linde" (lípa, někdy prý "štít z lipového dřeva", např. Rosalinda - růže a lípa, Sigelinda - vítězná lípa, Adelinda - ušlechtilá lípa...

2. září najdeme v kalendáři Adélu. Toto jméno má mnoho variací. Znamená "ušlechtilá žena" podobně jako Adelhaida, též žena "ušlechtilé postavy. Staročeskou podobu Adély je Adléta, k cizím formám patří Alida.

3. září - Bronislav - je mužským protějškem jména Bronislava, která je polskou světicí. Slovanské "bran, bron" znamenalo kdysi také "bitvu" (zůstalo např. ve slově brániti nebo svátek má Bráník).

Jindřiška - 4. září - je ženským protějškem jména Jindřich. Má také úředně povolené varianty - jindra, Indra, Henrieta. Původně germánské Heimerich znamenalo "vládce domu". Ženské jméno tedy znamená "vládkyně domu".

5. září má svátek Boris. Původ je slovanský - vznikl patrně zkrácením z Borislava (staré slovanské "bor" znamená boj).

Jméno Boleslav - 6. září - je pokládáno po staletí za slovanskou obdobu jména Magus. Boleslav je v podstatě též "veliký", doslova "má více slávy". Jmenovala se tak řada českých a polských knížat. K nejznámějším patřil bratr svatého Václava, který se dopustil bratrovraždy buď r. 929 nebo 935. Ženskou obdobou je Boleslava.

7. září - Regina (Regína) - znamená latinsky královna. Zkratkou jména Regina a nyní již samostatným jménem je Gina. V kalendáři ji najdeme 7. září.

8. září má svátek Mariana. Asi nemusíme říkat, že je to jméno, které je odvozeno od jména Marie, o němž blíže pohovoříme 12. září.

Daniela - 9. září - je ženským protějškem starého hebrejského jména Daniel, s významem "mým soudcem je Bůh".

10. září - Irma, také Irmina - byla francouzskou princeznou. Před svatbou jí zemřel ženich a ona odešla do kláštera. z tohoto jména se také někdy odvozuje jméno Hermína.

Velice pěkné jméno je Denisa - 11. září - které k nám přišlo z Francie. Ve starší češtině znělo Diviška (Denis - český překlad zní Diviš).

Marie - 12. září - je jméno velice oblíbené jak v minulosti, tak i nyní. Od něho se odvíjí nejdelší řada domáckých tvarů, zkratek i zdrobnělin. V češtině můžeme uvést Mařenku, Marušku, Máňu, Maryšu, Majku, Márinku, Maryčku, Manku, z jiných jazyků zdomácnělou Mary, Mery, Mášu, Máju, Márinku, Marinu, Marion, Manon. Jméno pochází podle nejnovějšího názoru jazykovědců ze starého Egypta a původně znělo Mirjam - Bohem milovaná. V aramejštině nabylo významu Paní. Jméno, užívané po tisíciletí a přes svůj východní původ jakoby symbolizovalo křesťanskou a tím i evropskou kulturu.

Lubor - 13. září - je jméno staročeské. Vzniklo pravděpodobně ze základu slov ljub - libý, není však vyloučeno ano odvození z podobného jména Libor - Liborius (toto jméno vzniklo z latinského libare - obětovati, je tedy "tím, který obětuje").

Radka, jejíž jméno najdeme v kalendáři 14. září, patří do skupiny oblíbených jmen v Čechách. Podle jazykovědců je zkrácením staročeských jmen Radislava či Radoslava nebo všech jmen, začínajících na Rad-.

Pěkné jméno je Jolana - 15. září, které k nám přišlo z Maďarska. Zde ovšem nevzniklo. Někdy se uvažuje o jeho jihoslovanském původu. Podobné je Jolanta, jméno vznešených dívek a hrdinek dobrodružných rytířských písní středověkých trubadúrů.

16. září najdeme v kalendáři Ludmilu (též Lidmilu). Nejstarší Ludmila byla dcerou Slavibora, vládce Pšovanů, slovanského kmene na území dnešního Mělnicka. Provdala se za knížete Bořivoje. Její konec je smutný - byla uškrcena (prý svým závojem).

17. září oslaví svůj svátek Naděžda. Je to jméno ruské. Víra, naděje a láska (rusky věra, naděžda, ljubov) jsou odedávna uctívanými křesťanskými ctnostmi. V Rusku se z nich stala ženská jména. Jako samostatné se užívá v poslední době Naďa - původně domácí podoba Naděždy.

Kryštof - Krištof se v řečtině původně jmenoval Christoforis - což znamená "muže nesoucího Krista". Jistě to bylo míněno symbolicky - nosil ho v srdci, vyznával jeho učení. Svátek má 18. září.

Zita má podle českého kalendáře svátek 19. září. Je patronkou kuchařek a žen v domácnosti.

20. září oslaví svůj svátek Oleg - což je mužský protějšek jména Olga. Je to jméno severské. Nejbližší Olegovi je islandské jméno Helgi a znamená "přinášející spásu".

21. září má svátek Matouš. Je to jméno jednoho ze čtyř evangelistů.

Darina - 22. září - má původ spíše umělý. Někdy bývá vysvětlováno jako odvozené ze starověkých jmen Daria, Darius. Jiní jsou pro jihoslovanský původ s významem "darovaná".

Bertu najdeme v kalendáři 23. září. Je to jméno anglosaského původu a znamená "zářící".

24. září má svátek jaromír, jeho ženskou obdobou je jméno Jaromíra, ne příliš rozšířené, za to dost staré. Najdeme ho např. i v polštině.

Zlata, popř. Zlatuše jsou jména, která se zlatem přímo třpytí. Zlato se latinsky řekne aurum: latinským protějškem tohoto jména je proto Aurélie. Svátek má 25. září.

Andrea - 26. září - je ženským protějškem jména Ondřej, původně Andreas, ryze českou podobou je potom jméno Ondřejka. Ondřejky se sem tak v Čechách vyskytly, Andrea nikdy. Je u nás novější variantou. (Jak jsme již zmínili, řecky zní jméno Andreas a souvisí se slovem "andreios"- mužný).

Jonáš - 27. září - pochází z hebrejského "jónah" a znamená holub. Jonáš patřil ke známým starozákonním prorokům.

28. září má svátek Václav. Podle kronikáře Kosmase znamená "více slávy". Ženským protějškem je Václava. Úcta prokazovaná po stovky let sv. Václavovi je dojemná. Slavnostní píseň, po staletí hymna Čechů, zpívaná na všech bojištích to dokazuje: "Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě, nedej zahynouti nám ni budoucím!"

29. září oslaví svůj svátek Michal (Michael); je to jméno anděla. Biblický Michal je jméno archanděla, kterého malíři odedávna zobrazovali v brnění a s rytířskou zbrojí jako symbol boje Dobra se Zlem.

Poslední zářijový den oslaví svátek Jeroným (Hieroným). Jméno vzniklo z řeckého Hieronymus, složeného ze slova "hieros" - svatý a "onoma" - jméno.

Podle dostupných pramenů zpracovala Mgr. Jaroslava Špaková
Zpět na obsah

NÁVŠTĚVA Z PARTNERSKÉHO MĚSTA

Podruhé (poprvé v r. 1993) navštíví naše město členové městského zastupitelstva, zaměstnanci úřadu a rodinní příslušníci z bavorského Eichstättu. Jedná se o oficiální návštěvu a předpokládá se, že jejím výsledkem bude dohoda o partnerství mezi oběma městy. První kontakty s Eichtättem byly navázány v roce 1991, od té doby probíhá neformální spolupráce mezi představiteli měst i úřadů. V roce 1996 navštívila Bavorsko i Eichstätt skupina členů městského zastupitelstva a zaměstnanců Městského úřadu v Chrastavě. Věříme, že v současné době se podaří rozšířit spolupráci a kontakty také mezi spolky, sportovními kluby, školami apod., případně i mezi jednotlivci z obou měst.

Město Eichstätt (15 tisíc obyvatel) je historickým sídlem nedaleko Ingolstadtu, centrem diecéze. Z tohoto důvodu je ve městě řada honosných církevních staveb. V Eichstättu sídlí také katolická univerzita. Eichstätt je patronátním městem pro německé obyvatele odsunuté po válce z Chrastavy. Hrad Willibaldsburg nad městem ukrývá zajímavou expozici pravěkých zkamenělin, které se v okolí nacházejí. V místě najdete též dobré podmínky pro rekreaci - cykloturistiku, kanoistiku (malebné údolí řeky Altmühl), koupaliště s vodními atrakcemi, památky, příjemné hospůdky a kavárničky. Město Eichstätt by se tak mohlo stát cílem dovolených pro občany Chrastavy.

P. Medřický - starosta města
Zpět na obsah

DRS - Demokratická regionální strana, místní organizace Chrastava

Všechny své členy i příznivce zveme na schůzi, jež se bude konat ve čtvrtek 23. září 1999 v 16.00 hodin v kancelářích realitní kanceláře sídlící na náměstí 1. máje v čp. 347 (bývalé Velo a sport).

Na programu jednání budou organizační záležitosti, vyhodnocení činnosti 1. pololetí 1999, informace z vedení strany a záměry pro krajské volby v roce 2000.

Těšíme se na Vaší účast. Radek Šimonka - MO DRS Chrastava
Zpět na obsah

SPORTOVNÍ ZPRÁVY

ME JUNIOREK - Budapešt (Maďarsko) 11. - 13.6.1999

Na tento šampionát si vybojovala účast 2 děvčata z našeho oddílu.

Hana Fejfarová ve váze do 51 kg:

- neodjela, protože odjezd byl podmíněn složením částky 10.000 Kč na cestu a pobytové náklady; bohužel se nám nepodařilo sehnat požadovanou částku.

Petra Pradeová ve váze do 68 kg: 9. místo

Je to umístění, na které momentálně měla. Vzhledem k okolnostem, že jsme museli po odchodu hlavního sponzora omezit tréninkové hodiny ve sportovní hale a že po vyučení začala pracovat na směny, moc toho už natrénovat nestačila. Také si sehnala finanční částku od svého zaměstnavatele, původně sponzorský dar, který se proměnil po návratu v půjčku, a tak musí Petra celou částku postupně uhradit.

MS KADETEK - Lodž - Zgierz (Polsko)

4. - 7.8.1999

Tohoto šampionátu se zúčastnila Lucie SKÁLOVÁ ve váze do 52 kg a obsadila 10. místo. Konkurence se neustále zvyšuje a při nynějším systému, kdy jedna porážka vás může odsunout z bojů o medaile, a to se stalo Lucce, když prohrála pouze jedno utkání, a to z budoucí mistryní světa Švédkou Karlsson. Je to škoda, protože jsme už poněkolikáté doplatili na nepříznivý los. Tímto bychom chtěli poděkovat firmám PULSKLIMA a LB STO za částečné uhrazení nákladů naší závodnice na tomto šampionátu.

MS JUNIOREK - Bucurest (Rumunsko)

11. - 16.8.1999

Na toto mistrovství světa juniorek měla odcestovat z našeho oddílu tři děvčata. Petra Pradeová (váha do 68 kg) po zkušenostech z mistrovství Evropy, kdy se nemohla dostatečně připravit a navíc splácí půjčku svému zaměstnavateli za ME, jsme se rozhodli její účast zrušit.

Iva Stahoňová (58 kg) a Hana Fejfarová (51 kg) nakonec také neodjely, protože jsme nenašli sponzora, který by pokryl náklady na cestu a pobyt. Ukázalo se, že když Svaz zápasu České republiky nemá finanční prostředky na dospělé, natož pak pro mládež, je velice těžké získat příznivce tohoto sportu, který by byl ochoten vložit finanční prostředky na účast na vrcholných světových kláních. Je to škoda, neboť Česká republika patří v zápasu mezi nejlepší na světě.

K O L O V Á

K 30. červnu 1999 byla ukončena soutěž Euroliga ´99, která byla pro náš oddíl velice úspěšná ve všech kategoriích. V kategorii žáků se naše dvojice Daniel Fadrhonc a František Rusek umístila celkově v žácích na 1. místě, získala putovní pohár, zlaté medaile a pěknou věcnou cenu. Druhá naše dvojice Dalibor Hodaň a Martin Malý získala za třetí místo bronzové medaile a rovněž pěknou věcnou cenu.. Dlužno dodat, že ve dvou zápasech vystřídal i Miroslav Bárta.

V dorostu rovněž celkově zvítězila dvojice z Chrastavy - Roman Havle a Pavel Matuškovič. Druhá dvojice obsadila místo sedmé. V mužích získali celkově druhé místo Petr Mácha a Roman Havle. Druhá dvojice obsadila místo osmé.

Celkově se nám v soutěži Euroliga ´99 podařilo zvítězit před německými oddíly a Libercem, což je nesporně skvělý výkon.

Rád bych se ještě zmínil o naší prázdninové akci, které se zúčastnily naše dvojice mužů. Začátkem prázdnin jsme získali kontakt a následně dostali i pozvání od cyklistického oddílu z Mindelheimu, což je zhruba desetitisícové město vzdálené 80 km od Mnochova u hranic se Švýcarskem a Rakouskem. Přesto, že to pro nás bylo značně finančně náročné, neboť si téměř vše hradili hráči sami (cesta, ubytování)), rozhodli jsme se pozvání přijmout a turnaje se zúčastnit. Byly to pro nás nové zkušenosti, noví partneři a užitečné poznatky. Strávili jsme tam velice pěkné tři dny, z německé strany se nám velmi věnoval pan Engel, který Chrastavu často navštěvuje. Na závěr nás provedl i Mnichovem, ukázal nám hodně pamětihodností, olympijský stadion a řadu dalších věcí.

Abych se ale vrátil k tomu nejdůležitějšímu. Mezinárodního turnaje se zúčastnili dvě družstva ze SRN, 2 naše z ČR, jedna z Rakouska a ze Švýcarska. My jsme obstáli velice dobře. Dvojice Tomáš Brodský a martin Celler získala pohár za 3. místo a dvojice Filip Caesar a michal jelínek obsadila místo páté. (Měli tak trochu smůli, neboť pro zlomené vidlice musel náš hráč hrát na vypůjčeném kole.). Celkově zvítězila dvojice z Rakouska a na druhém místě se umístili domácí.

Jsme domluveni, že příští rok pozveme na oplátku německé sportovce k nám a uspořádáme pro ně soutěž za účasti českých oddílů z Prahy, Plzně a Liberce. L.Celler

TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL CHRASTAVA

Oznamujeme veřejnosti, že pravidelné cvičení bylo zahájeno v těchto dnech a hodinách:

CVIČENÍ V TĚLOCVIČNĚ ZŠ

Rodiče a děti středa 17.00 - 18.00

Mladší žákyně pondělí + čtvrtek 16.00 - 17.00

Nejmladší žactvo pondělí + čtvrtek 17.00 - 18.00

Starší žákyně pondělí + čtvrtek 18.00 - 19.00

Ženy - I. skupina pondělí + čtvrtek 20.00 - 21.00

Ženy - II. skupina středa 18.00 - 19.30

CVIČENÍ V HALE SPARTAK

Ženy - III. skupina středa 20.00 - 21.00

Zároveň oznamujeme, že začínáme s nácvikem skladeb pro XIII. VŠESOKOLSKÝ SLET V ROCE 2000. K nácviku zveme každého, kdo bude mít zájem. XIII. Všesokolská slet bude součástí velkých kulturních, společenských a sportovních akcí, spojených s oslavami roku 2000. I vy máte možnost se zúčastnit, neváhejte, využijte příležitosti.

Budeme nacvičovat skladby pro nejmladší žactvo, mladší žákyně, starší žákyně a ženy (ve středu v hale). Výbor Sokola

CHRASTAVSKÝ MICHAL HORÁČEK 14. NA SVĚTĚ

Orientační běžec Michal Horáček opět potvrdil svoje kvality. Na jaře se nominoval do mužského reprezentačního týmu České republiky a také k účasti na mistrovství světa do Skotska. První srpnový týden se v okolí známého Lochnesského jezera konalo MS v orientačně i fyzicky velice náročném terénu. Na vrcholné soutěži bylo zastoupeno 33 zemí z celého světa a jen v Michalově kategorii - muži (nejtěžší kategorie) bylo nominováno ke startu 140 běžců.

Českou republiku zde reprezentovalo 6 mužů a 6 žen a Michal se stal nejúspěšnějším členem celé české výpravy. Ač nováček v mužské reprezentační kategorii, skvělý úspěch zaznamenal především v závodě na krátké trati (4,5 km se 17 kontrolami( kdy obsadil 14. místo a za mistrem světa zůstal pouhou minutu a 46 sekund. V klasickém závodě (15,8 km, převýšení 650 m, 26 kontrol) skončil šestadvacátý a ve čtyřčlenných štafetách obsadil spolu s družstvem ČR 8. místo.

Je to skvělý vstup mezi světové elitní orientační běžce a přejeme Michalovi, aby pro další mistrovství světa nasbíral co nejvíce zkušeností a dovedl je příští rok zúročit. Blahopřejeme!

Orientační klub Chrastava byl v roce 1999 pověřen pořádáním Mistrovství ČR v orientačním běhu na krátké trati. Závody se uskuteční již v neděli 19. září v Heřmanicích v podještědí na nové mapě Seleška, která zachycuje členitý podhorský terén Lužických hor.

Na závodech je očekávána účast 500 nejlepších závodníků mistrovských kategorií licence E a A a o postup do finále budou bojovat v dopoledním semifinálovém závodě. Odpoledne proběhne závod finálový a o tituly Mistra ČR bude usilovat 208 nejlepších.

Na kontrolách bude použit elektronický systém Sportindent, který byl poprvé v ČR vyzkoušen právě chrastavským oddílem při květnovém mezinárodním závodě SAXBO ´99.

O stavbu tratí se postaral Michal Horáček, nejúspěšnější účastník české reprezentace na srpnovém mistrovství světa ve Skotsku.

Chrastavští "orienťáci" měli i své zástupce na mistrovství světa veteránů v Dánsku (v orientačním běhu se veteránské kategorie běží již od 35 let!). Třetí týden v červenci vyrazilo do města Arhus v Dánsku 8 běžců z Orientačního klubu Chrastava. Na startu závodů se sešlo celkem 3500 závodníků z 35 zemí světa a pro účast ve finále se uskutečnily 2 kvalifikační závody.

Nejúspěšnější reprezentantkou Chrastavy se stala Stanislava Horáčková, která ve své kategorii D 35 obsadila ve finále 35. místo.

Štafeta Běhu míru v Chrastavě 22.6.1999

Jak jsme vás informovali v č. 6/99 Chrastavských listů, Chrastavou v úterý 22.června proběhla štafeta mezinárodního Běhu míru.

Štafeta Běhu míru přiběhla ze silnice I/35 Nádražní a Žitavskou ulicí na chrastavské náměstí v úterý 22.6.1999 téměř podle časového plánu (asi ve 14.10 hodin). Zde se účastníci Běhu míru před radnicí v krátké přestávce občerstvili, starosta města na paměť trasy letošního ročníku věnoval běžcům stuhu se znakem a jménem našeho města, a běžci posléze běželi dál Libereckou ulicí do okresního města.

Trasu přes Chrastavu dopravně zajišťovala Policie ČR a Městská policie Chrastava.

I naše město podpořilo alespoň takto symbolicky ideály světového míru.

/Ně/
Zpět na obsah