BULLETIN
Společnosti přátel historie města Chrastavy
No. 90 3/2002

DVOJKA V HISTORII NAŠEHO MĚSTA CHRASTAVY

Zamysleme se nyní, na začátku nového roku, nad událostmi v chrastavské historii, které mají v roce 2002 "kulaté" výročí.

1352 / Letos uplyne již 650 let od doby, kdy byla do církevní knihy s názvem Registra decimarum papalium (Záznamy o papežských desátcích) poprvé zapsána polatinštělá podoba názvu našeho města: CRACZAUIA. Originál této knihy je uložen dodnes v archivu Pražského hradu. Jde o nejstarší písemný záznam o existenci Chrastavy. My však víme, že nejde o letopočet vzniku našeho města. Jeho existence je o několik staletí starší než uvedený letopočet 1352. I když nemáme k dispozici jasné důkazy, domníváme se, že slovanská osada na místě dnešního náměstí byla založena již v průběhu devátého či desátého století, tedy o pět set let dříve, než se objevil první písemný záznam.

1512 / Tohoto roku, tedy před 490 lety, se ujal vlády nad grabštejnským panstvím Mikuláš II. z Donína. Ze starých listin se dozvídáme, že tento šlechtic během několika let zavedl pořádek, přísně trestal lapky a jejich loupeživé bandy, dal zbořit zříceniny hradu Rajmondu (Roimundu), neboť tam nacházeli úkryt . Městu Chrastavě udělil mnoho různých privilégií a byl velkým podporovatelem místního střeleckého spolku.

1562 / V tomto roce prodali Donínové grabštejnské panství novému majiteli - pánu Jiřímu Mehlovi ze Střelic. Ten se stal vlastníkem panství pouze na 25 let, avšak během této doby dal přestavět Grabštejn do renesanční podoby, zakládal nové statky a rybníky a podporoval dolování rud, které za jeho vlády dosáhlo vrcholu. Chrastavě udělil hrdelní právo (město pak mělo po dvě staletí svého kata a šibenici pod Ovčí horou) a roku 1581 schválil císař Rudolf II. nový chrastavský městský znak na návrh Jiřího Mehla. Mehl byl vzdělaný právník pocházel z dnešní polské Wroclavi a zastával na císařském dvoře v Praze vysokou funkci vicekancléře.

1642 / V průběhu třicetileté války řádili v našem městě několikrát Švédové, ale byli tu také chorvatští vojáci. Radnice byla tehdy ještě dřevěná. Švédové ji zapálili a spolu s ní padlo požáru za oběť přes dvacet dalších domů. V plamenech shořela spousta vzácných, ručně psaných listin.

1732 / Již 270 let uplynulo od doby, kdy byl uprostřed našeho náměstí vytvořen - pravděpodobně některým z žáků slavného sochaře Matyáše Brauna - tzv. morový sloup (barokní mariánské sousoší). Dnes patří k nejcennějším historickým památkám v Chrastavě. Domníváme se, že po přechodu epidemie moru, proti němuž nebylo tehdy žádného léku, ti lidé, kteří tu hroznou dobu přežili, uspořádali peněžní sbírku a povolali sochaře, který toto krásné sousoší vytvořil. Na vrcholu sloupu vidíme postavu Panny Marie (v době baroka byl v Čechách rozšířen mariánský kult) s aureolou se zlatými hvězdičkami kolem hlavy. Okolo ní sedí andílci a o poschodí níž stojí deset světců. Je pozoruhodné, že je mezi nimi také patron (ochránce) České země - svatý Václav. Morový sloup byl několikrát odborně opraven restaurátory. Škoda, že se najde několik bezcitných vandalů, kteří v nedávné době pozlacené součásti této památky odcizili nebo úmyslně poničili.

1802 / Rodný dům malíře Josefa (von) Führicha je hrázděná stavba, která rovněž patří k pamětihodnostem Chrastavy. Možná, že leckoho překvapí určitá nesrovnalost v letopočtech. Velký chrastavský malíř se narodil v únoru 1800. Jak je tedy možné, že jeho rodný dům byl postaven teprve o dva roky později??? Odpověď na tuto "záhadu" není příliš obtížná. Vysvětlení je zcela logické. Tak jak to vlastně bylo? Josef (Joseph) byl jedním z dvanácti dětí krejčího a malíře - amatéra Wenzela Führicha. V historii Chrastavy docházelo velmi často ke zhoubným požárům, protože všechny domy bývaly dřevěné, navíc kryté došky (slámou) nebo šindelem (dřevěnými prkénky). Když byly budoucímu umělci dva roky, jeho rodný dům vyhořel. Ještě téhož roku postavil jeho otec Wenzel na stejném místě nový dům, ten, který se dochoval až do dnešní doby.

1832 / Celé severní Čechy byly v tomto roce postiženy epidemií cholery. Tato nemoc se samozřejmě nevyhnula ani Chrastavě. I když nebyla tak obávaná jako mor, vyžádala si velké množství obětí na lidských životech.

1902 / V tomto roce byla poblíž chrastavského vlakového nádraží dokončena stavba velké textilní továrny, jejímž majitelem byl baron Klinger (pozdější Totex, Elitex, dnes Grupo Antolín Bohemia). Tento letopočet můžeme dodnes vidět na budově.

1912 / Ve městě byla vybudována vodovodní síť. Výstavba vodovodu trvala dva roky.

1942 / Z rozhodnutí městské rady byla z radnice odstraněna vysoká dřevěná věžička, která bývala dominantou celého náměstí. Důvodem bylo to, že ji v předchozím roce silná vichřice vážně poškodila. Věžička byla na radnici umístěna již v roce 1683. (Na starých kresbách vidíme, že věžička bývala i na původní dřevěné radnici před požárem.)

- fv -

Z ČINNOSTI MĚSTSKÉHO MUZEA V CHRASTAVĚ

Naše městské muzeum je v provozu teprve pět let. Po důkladné rekonstrukci mohutné historické budovy v rohu náměstí 1. máje bylo rozhodnuto, že v přízemí bude zřízeno muzeum. Trvalo pouhý jeden rok, než se prázdné místnosti zaplnily exponáty. Bylo velmi užitečné navštívit několik muzeí v jiných menších městech a poučit se. Zásluhu na tom, že mohlo být naše muzeum v tak krátké době otevřeno pro veřejnost, mají členové Společnosti přátel historie města Chrastavy. Ti vyhledávali staré pohlednice, historické knihy (psané v němčině) a jiné předměty vhodné jako budoucí muzejní exponáty. Současně s tím se prováděly úpravy v pobočce muzea - ve Führichově rodném domě. Město odkoupilo tuto budovu od dřívějšího soukromého majitele pana Jiřího Fuska. V prostorách této dřevěné hrázděné stavby se postupně umisťovaly exponáty doplněné vysvětlujícími tabulkami.

SPHMCH vydala v té době také poměrně rozsáhlou publikaci o dějinách města pod názvem CHRASTAVA: KAPITOLY Z DĚJIN MĚSTA A OKOLÍ. Byl o ni velký zájem a nekupovali si ji pouze ti, kteří v Chrastavě dnes žijí, ale velký počet byl zaslán těm, kteří se ve městě narodili, strávili tu své dětství, ale později se přestěhovali jinam. Dodnes se cítí s Chrastavou spjati, a proto se stala tato kniha i pro ně zajímavou a poučnou četbou. Nikdy předtím nebyla vydána v češtině tak rozsáhlá publikace o dějinách našeho města. Kniha vzbudila u mnohých zájem o dávnou i nedávnou minulost Chrastavy a zřízení muzea tedy přišlo v pravou chvíli.

Městské muzeum bylo slavnostně otevřeno u příležitosti konání 1. ročníku Chrastavských slavností - v červnu 1996. (Muzeum hasičské techniky bylo otevřeno přesně o rok později.) Pět let není příliš dlouhá doba. Přesto bylo vykonáno dost užitečné práce. Vedením městského muzea byl pověřen PhDr.František Vydra, který je v této funkci dodnes. Na základě tzv. dohody o pracovní činnosti zde na částečný úvazek pracují p. Zdeněk Šulc a Mgr. Jaroslava Špaková.

Od počátku byl kladen důraz na spolupráci se školními dětmi. Proč? Zatímco starší občané přišli po 2. světové válce do Chrastavy odjinud, vyrostly zde již dvě generace, pro které se Chrastava stala domovem. Dnešní žáci místních škol a jejich rodiče se zde narodili a o minulosti svého rodného města věděli velmi málo nebo dokonce vůbec nic. Jim byla určena již zmíněná publikace, pro ně muzeum vydalo sborníky pověstí z Chrastavy a okolí. Bylo uspořádáno nemálo soutěží ve znalostech o historii města, díky pochopení městského úřadu bylo restaurováno a opraveno několik historických památek ve městě.

Stojí jistě za zmínku, že podle vzoru chrastavského muzea bylo zřízeno podobné muzeum v Novém Městě pod Smrkem.

Do náplně vedoucího městského muzea patří také badatelská činnost. Bylo třeba se naučit staré německé písmo zvané kurent, aby bylo možno luštit ručně psané záznamy, které se vztahují k historii města. Rovněž spolupráce se Státním okresním archivem v Liberci umožnila získat kopie dokumentů, které by jinak byly pro nás nedostupné. Zajímavé údaje z minulosti Chrastavy a okolí publikujeme pro širší veřejnost ve čtyřstránkové příloze BULLETIN, která je součástí každého čísla "Chrastavských listů". Právě držíte v rukou BULLETIN č. 90, takže by z těchto příloh vznikla celá kniha o 360 stranách. Na muzeum se obracejí velmi často různí lidé s dotazy, týkající se např. stavby dálnice Liberec - Cheb, která měla začít v roce 1939, železobetonových bunkrů z předválečných let 1936-38, pobytu židovských žen z Francie a Holandska bv době 2. světové války atd. Spolupracujeme také s archivem organizace Kratzauer Gilde, která sdružuje německé občany, vysídlené z Chrastavy po 2. světové válce. Má velmi dobře vybavený archiv a poskytuje nám na požádání kopie různých dokumentů. Pracovníci muzea také nejednou poskytli materiály studentům středních a vysokých škol jako podklady pro jejich odborné písemné práce s chrastavskou tématikou, např. Smolná kniha, historie hradu Rajmond atd. Již mnohokrát během pětileté existence muzea zde byli novináři a fotografové, nejméně desetkrát i televize.

V muzeu se také konají i různé zajímavé akce pro děti i dospělé. Pořádáme soutěže ve znalostech o historii našeho města. Již počtvrté organizujeme cyklus zeměpisných přednášek pod názvem VIDEOGLÓBUS. Jsme rovněž pořadateli pravidelných autobusových zájezdů do libereckého divadla.

Ve Führichově domě není žádný stálý zaměstnanec, který by tam pro návštěvníky prováděl. Je nutno se ohlásit v městském muzeu a vedoucí muzea nebo jeho zástupce odvede skupinu zájemců (nebo školní třídu) do tohoto objektu a poskytne jim zasvěcený výklad. V zimních měsících je tam provoz samozřejmě omezen, protože budovu nelze vytápět. Úklidem a péčí o údržbu tohoto významného objektu je pověřen pan Zdeněk Šulc s manželkou. Jsem přesvědčen, že každého, kdo navštíví Führichův dům poprvé, překvapí množství zajímavých exponátů uvnitř budovy.

Hovoříme-li o městském muzeu, je třeba si uvědomit, že v jeho prostorách se nachází rovněž kancelář informačního střediska. Na území Libereckého kraje je takových "íček" zřízeno osmnáct a několik dalších se připravuje k otevření. Vedoucí muzea je současně i vedoucím infocentra a městským kronikářem. V infocentru si turisté nakupují mapy, pohlednice a různé prospekty o našem městě a okolí. Zajišťujeme také ubytování. Lůžková kapacita přímo v Chrastavě je malá (motorest Zámeček a několik soukromých ubytovatelů). Proto velmi často doporučujeme návštěvníkům ubytování v penzionech v nedalekém Kryštofově Údolí. Samozřejmým předpokladem pro funkci vedoucího infocentra je znalost jazyků. Téměř denně je tu nezbytná němčina (často i telefonáty z Německa, protože adresa a telefonní číslo chrastavského infocentra jsou zveřejněny i v mezinárodních adresářích), nejednou nás navštíví Holanďané (ti hovoří neradi německy a dávají přednost angličtině), byli zde Američané, Angličané, Belgičané, Norové, Dánové aj. Infocentrum navštívila před časem poslankyně Vlasta Štěpová, která se zajímala o naši činnost. Zajímalo ji, kolik lidí se v průběhu roku na nás obrací. Dal jsem si v posledních dnech práci s tím, abych si prostřednictvím knihy návštěv v muzeu a záznamů o poskytování informací tento počet zjistil. Výsledek mě příjemně překvapil, protože součet zněl: 3653 osob. V tomto počtu jsou samozřejmě zahrnuti jak návštěvníci muzea (včetně školních dětí), tak ti, kteří si přijdou koupit mapu či zeptat se na výletní cíle v nedalekém okolí.

Hodnotíme-li význam muzea a infocentra, jsem přesvědčen, že plní svou funkci dobře. Význam cestovního ruchu v celé České republice v posledních letech stoupá a počet návštěvníků - především v letním období - roste. Kladným jevem je např. to, že vedle německých turistů k nám stále častěji nacházejí cestu také z polské části Euroregionu Nisa.

Dr. František VYDRA

Z PŘEDVÁNOČNÍ SCHŮZKY HISTORICKÉ SPOLEČNOSTI (SPHMCH)

V úterý 11. prosince 2001 se ve Führichově domě konala tradiční předvánoční schůzka členů SPHMCH. Její cíl byl dvojí: zhodnotit činnost za uplynulý rok 2001 a navrhnout akce pro rok příští. V průběhu roku 2001 došlo ve Společnosti k určité stagnaci. Ukázalo se, že zpracování poválečného vývoje v Chrastavě (1945 - 2000) podle přidělených témat bylo nad síly některých členů, a tak bylo od tohoto způsobu upuštěno. Při plánování činnosti na rok 2002 bylo navrženo několik zajímavých akcí. Jejich organizací byli pověřeni vždy jiní členové. Měl by se uskutečnit dlouho plánovaný zájezd do Nového Města pod Smrkem a dále do Polska (Swieradów, Szklarska Poreba, Karpacz atd.). Chystá se návštěva Jablonného v Podještědí a přátelská beseda se členy tamní historické společnosti. Členové SPHMCH se rovněž vypraví do Machnína, kde se nachází depozitář Státního okresního archivu, v němž jsou uloženy veškeré písemnosti, týkající se Chrastavy. Plánuje se také zájezd do Žitavy s prohlídkou míst, které se týkají českých dějin. Pro rodiče s dětmi se chystá vlastivědná vycházka po nejbližším okolí s výkladem o historii. Není vyloučeno, že se bude opakovat prohlídka kostela sv. Vavřince, která měla v červnu velký úspěch. V diskusi se hovořilo také o tom, jakým způsobem by mohly najít svého majitele dosud neprodané publikace CHRASTAVSKÝ KALENDÁŘ 2000. Jedním ze způsobů by mohla být nabídka této knihy na srazech bývalých žáků, kteří se scházejí po mnoha letech většinou v některé z místních restaurací. Bývalí žáci místních škol žijí často daleko od svého rodného města a jistě by uvítali, kdyby si mohli přečíst zajímavé příběhy z historie města, které se stalo jejich domovem.

- FV -

VÝZVA K NAŠIM ČTENÁŘUM

V měsíci prosinci navštívilo v minigalérii městského muzea výstavu TĚŠÍME SE NA VÁNOCE více než dvacet tříd Základní školy. Bylo zde vystaveno dvanáct betlémů, mezi nimi i betlém z perníku (upekla p. D. Hedbávná). V neděli 13. ledna 2002 má do Chrastavy přijet asi 50 členná skupina hostů z Bavorska, kteří jsou znalci v oboru betlémářství. Navštíví samozřejmě výstavu v Kryštofově Údolí a k nám do Chrastavy přijedou proto, že chtějí navštívit rodný dům malíře Josefa Führicha, zhlédnout jeho oltářní obraz v místním kostele sv.Vavřince a bustu v parku. Führich totiž nemaloval pouze oltářní obrazy, ale často se vracel k námětu Kristova narození. Betlémové figurky vytvářel spolu s otcem již ve svém dětství. Později - již jako slavný umělec - nakreslil stovky postav,ovcí a betlémských staveb, které se tiskly na archy tuhého papíru a prodávaly se po celém Rakousko-Uhersku, podobně jako naše Alšovy a Ladovy betlémy. Dodnes je Führich za toto své dílo vážen a ctěn po celém Rakousku a Německu. Chceme tímto požádat naše občany, aby nám zapůjčili své papírové betlémy, abychom je mohli v době této návštěvy vystavit v chodbě muzea. Byli bychom rádi, kdybychom tu mohli soustředit alespoň dvacet různých betlémů. Majitelům je vrátíme do 15. ledna, kdy bude v minigalérii instalována další výstava.

DĚKUJEME PŘEDEM ZA VAŠI OCHOTU.

STŘÍPKY Z MOZAIKY

1) Od roku 1683 do roku 1942 byla tato vysoká dřevěná vížka na budově naší radnice. Dočkáme se ještě letos jejího obnovení?

2) V místech, kde dnes vede přes říčku Jeřici kovový secesní most, stával tento dřevěný most se stříškou po celé své délce. Při ničivé povodni 30. července 1897 padl za oběť rozbouřenému vodnímu živlu. (Kresba pochází z kroniky řeznického mistra Gregora Knescheho.)

3) Pouhých 20 kilometrů vzdušnou čarou dělí Chrastavu od kláštera Marienthal, který založila v polovině 13. století česká královna Kunhuta. Tato obdivuhodná stavba se nachází poblíž městečka Ostritz mezi Žitavou a Zhořelcem. O Velikonocích se zde zachovává zvyk procesí velikonočních jezdců, tak jak jej známe z Horní Lužice.