Bulletin 137 - 4/2006

Velikonoční zájezd do Lužice plně obsazen
V březnovém čísle Bulletinu jsme uveřejnili výzvu, aby se zájemci přihlásili na autobusový zájezd o Velikonoční neděli (16. dubna 2006) do Horní Lužice. Na programu je prohlídka Budyšína a především návštěva několika lužickosrbských vesnic v sousedním okrese Kamenz/Kamjenc, kde budou mít účastníci zájezdu možnost zhlédnout neobvyklou podívanou. V ten den totiž vyjíždí 1750 jezdců na vyzdobených koních od farnosti k farnosti a zpívají přitom ve své slovanské řeči prastaré písně o zmrtvýchvstání Krista. Je to pro nás, bezbožné Čechy, něco skutečně neobvyklého, jakýsi výlet do jiného světa.
Letos obsadí většinu míst v autobuse (řidič p. Vl. Nemeš) studenti gymnázia v Mimoni. V polovině února t. r. si pozvali p. dr. Vydru, aby jim řekl něco bližšího o osudech nejmenšího slovanského národa. Po besedě s ním se mnozí z mladých posluchačů rozhodli, že se o Velikonocích do Lužice vypraví. Pro zájemce z Chrastavy a okolí zůstalo pouze asi 12 -15 míst. Autobus odjede z chrastavského náměstí v 6:15, přes Jablonné v Podještědí pojede do Mimoně, dále přes Svor k hraničnímu přechodu ve Varnsdorfu. V Budyšíně si účastníci prohlédnou střed Budyšína, přímo ve městě se setkají s první skupinou velikonočních jezdců, kteří jedou do nejbližší farnosti Radwor. Odpoledne navštívíme čtyři nebo pět lužickosrbských vesnic, kde bude možno zblízka pozorovat stovky koní nejrůznějších ras, barev a velikostí. Mezi přihlížejícími bude jistě i několik žen v katolickém kroji, který se tam dosud nosí. Návrat bude kolem 18. hodiny. Cena zájezdu: 250,--Kč
Aktualita: V neděli 12. března zemřel ve vysokém věku 90 let nejvýznamnější lužickosrbský spisovatel Juru Brězan. Byl po mnoho let dokonce místopředsedou celostátního Svazu německých, spisovatelů. Pohřeb se konal v Chróséicích v pátek 17. března.

Pojeďte s námi do Spreewaldu
V sobotu 20. května 2006 chce Společnost přátel historie města Chrastavy (SPHMCH) uspořádat nejen pro své členy, ale i pro zájemce z řad veřejnosti autobusový zájezd do oblasti tzv. Spreewaldu Autobus vyjede z Chrastavy v 5:30 hodin ráno, pojedeme přes Löbau, Budyšín a Chotěbuz (Cottbus) do dolnolužických Blat, kde se řeka Spréva dělí na mnoho ramen a kde jezdí turisté na člunech nádhernou krajinou. Zastavíme se pravděpodobně i ve vesnickém vlastivědném muzeu v obci Dešno/Dissen, kde nám bude vyprávět o současných poměrech v Dolní Lužici a o životě národního buditele Bogumila Šwejly, který v Dešně po mnoho let působil. Pan Berndt Pittkunings, oblíbený zpěvák, který se doprovází na kytaru. Budeme pokračovat do města Lübbenau a po dvouhodinové projížďce lodí pojedeme do vesnice Raduš, kde si prohlédneme rekonstruované staroslovanské hradiště (průměr kruhové stavby je asi 40 metrů). Na zpáteční cestě se zastavíme v Bad Muskau, kde je rozsáhlý park pod ochranou Unesca. Cena zájezdu bude 270,-Kč. Jízda na člunech 6 -10 euro.
Zájemci se mohou hlásit v městském infocentru na náměstí (muzeum) - PHDr. Vydra.

V infocentru si můžete zakoupit tyto knihy:
Miroslav Nevrlý, Siegfried Weiss: Kryštofovo Údolí - 330,-Kč
Vydra, Marek, Prášil: Hrádecko-Chrastavsko na starých pohlednicích - 390,-Kč
Chrastava - kapitoly z dějin města a okolí - 150,-Kč
Turistický průvodce: Ještěd a Podještědí - 99,-Kč
(Můžeme Vám nabídnout také velký výběr turistických map.)

Z kroniky Gregora Knescheho (pokračování)
Dnes se zaměříme na poslední léta 19. století a začátek nového, dvacátého století, ve které lidé vkládali tolik nadějí, byli okouzleni technickými vynálezy. Dvacáté století však přineslo dvě hrozné světové války, během nichž byly obdivuhodné vynálezy zneužity proti lidem. Koncem července 1897 bylo město i celé okolí postiženo ničivými záplavami. O tom jsme psali podrobněji v minulém čísle Bulletinu. Záznamy z církevní matriky z téhož roku uvádějí, že se v chrastavské farnosti narodilo během onoho roku 275 dětí a zemřelo 209 lidí. V srpnu 1898 byl před chlapeckou školou za kostelem slavnostně odhalen pomník nejslavnějšímu zdejšímu rodákovi malíři Josefu Führichovi. Umělcova nadživotní bronzová busta je dílem vídeňského sochaře Kundmanna. Po roce 1945 byla busta českými přistěhovalci odstraněna, ne však poškozena nebo zničena. Nikdo z nich nevěděl, kdo byl ten muž s nepříjemně znějícím německým příjmením, které mnohým tolik připomínalo nenáviděné slovo "Führer". (Busta byla uložena v městské knihovně až do května 1992, kdy byla znovu odhalena. Od roku 1961 do roku 1989 zde byla umístěna betonová busta novináře Julia Fučíka.) Nové století začalo opravdu neobvykle. 10. ledna 1901 v půl čtvrté ráno bylo v Chrastavě zaznamenáno - zemětřesení! Lidé pocítiti dva dosti silné otřesy, z podzemí prý se ozývaly dunivé zvuky, jako když kolem projede těžký vůz. Ve stavitelství bylo období secese (Jugendstil). Ve stejném roce -1904 - byla postavena budova dnešní České spořitelny (původně soukromá vila advokáta Kajky) a budova původní spořitelny (později školní jídelna, dnes Společenský klub). Obě tyto budovy mají bohatou dekorativní výzdobu. V letech 1905-6 byl vybudován železný secesní most přes Jeřici. Tato stavba byla zařazena mezi technické secesní památky, stejně jako objekt bývalé Textilany (dnes lnterlana) v Andělohorské ulici. 14. června 1908 byl v Dolním Vítkově (poblíž starého kravína) odhalen pomník (kámen. s kovovou pamětní deskou) prvnímu padlému vojákovi v rakousko - pruské válce v červnu 1866. Jmenoval se Josef Czom a pocházel z Maďarska. V roce 1910 byla do Chrastavy zavedena elektřina, a to z elektrárny z Hirschfelde nedaleko Žitavy, tedy za hranicemi Rakouska-Uherska. V letech 1911-12 byla na okraji města (za chlapeckou školou) postavena moderní budova tzv. chorobince (něm. Siechenhaus). Ve své době to prý bylo nejmodernější zařízení toho druhu na severu Čech. Byl zde početný zdravotnický personál, moderní jídelna, pěkně zařízené pokoje pro klienty. Po druhé světové válce tu žily řecké, později vietnamské děti. V současné době je zde Výchovný ústav dětí a mládeže. K velmi důležité akci došlo v letech 1912 -13. Ve městě byla totiž vybudována vodovodní síť. Až do té doby byla většina chrastavských občanů - pokud neměli vlastní studnu - závislá na vodě z kašny na náměstí. Dovedeme si jistě představit, jak rušno bývalo denně kolem kašny, kde bylo možno nejen nabrat čerstvou vodu, ale dozvědět se také nejnovější zprávy a klepy.
PhDr. F. Vydra

Výstava v městském muzeu pokračuje i v dubnu
Od začátku března až do konce dubna 2006 je možno v prostorách minigalerie a částečně i městského infocentra navštívit výstavu nádherných fotografií až z dalekého Laponska za polárním kruhem a rozměrných olejomaleb se záběry z Liberce.
Autorem fotografií je Václav Šatava z Jablonce, který byl v zemích severní Evropy více než třicetkrát. Fotografie jsou doplněny sobím parohem a několika součástmi laponského oblečení.
Olejomalby vytvořil pan Jiří Zejmon, který pracuje jako vychovatel v libereckém internátě v Zeyerově ulici. Nenechte si ujít tuto jedinečnou příležitost a zajděte si tuto výstavu prohlédnout. nebudete určitě litovat.

Willi Sitte poděkoval za blahopřání
Chrastavský rodák, malíř Willi Sitte, který se letos koncem února dožil 85 let, poslal poděkování za gratulaci k jeho životnímu jubileu. Píše: "Zaplavila mě lavina roztomilých blahopřání jednak k mým 85. narozeninám, jednak k otevření galerie Willi Sitteho pro realistické umění v Merseburgu, a tak bylo bohužel nemožné všem milým přátelům a známým individuálně poděkovat.
Byl jsem ohromen tím obrovským počtem těch, kteří si na mne vzpomněli a poctili mě svou přízní. Proto bych chtěl touto cestou všem gratulantům z celého srdce poděkovat nejen za blahopřání, ale i za peněžité dary pro nadaci Willi Sitteho.
Ta přání všeho dobrého mi dávají novou sílu a odvahu, abych nepouštěl dobrovolně z ruky štětec, ale pokračoval co možná nejdéle ve své práci a podílel se na životě dnešní pohnuté doby. Způsobilo by mi skutečně velkou radost, kdyby ta nová galérie v Merseburgu byla navštívena všemi, kteří se cítí být se mnou názorově spřízněni."
Umělec toto poděkování rozeslal tištěné na malém dvojlistu s vlastní ilustrací. A právě na tom obrázku i na vlastnoručním podpisu je vidět, že se mu v tom věku již značně třese ruka...

DIE LAWINE DER LIEBENSWÜRDIGEN GRÜSSE, DIE ANLÄSSLICH MEINES 85. GEBURTSTAGES UND DER ERÖFFNUNG DER WILLI-SITTE-GALERIE FÜR REALISTISCHE KUNST IN MERSEBURG OBER MICH HEREINGEBROCHEN IST, MACHT ES MIR LEIDER UNMÖGLICH, ALLEN LIEBEN FREUNDEN UND BEKANNTEN GANZ INDIVIDUELL ZU SCHREIBEN.
ÜBERWÄLTIGT VON DEIR RIESIGEN SCHAR JENER, DIE AN MICH GEDACHT UND MICH GEEHRT HABEN, MÖCHTE ICH DESHALB AUF DIESEM WEGE ALLEN GRATULANTEN VON GANZEM HERZEN DANKEN. NICHT ZULETZT AUCH FÜR DIE WILLKOMMENEN SPENDEN FÜR DIE WILLI-SITTE-STIFTUNG.
DIE GUTEN VÜNSCHE GEBEN MIR NEUE KRAFT UND.MACHEN MIR MUT, DEN PINSEL NICHT FREIWIILIGAUS DER HAND ZU LEGEN, SONDERN NOCH MÖGLICHTS LANGE MIT MEINER ARBEIT AM LEBEN EINER BEWEGTEN ZEIT TEILZUNEHMEN.
EINE GROSSE FREUDE WÜRDE MIR BEREITET, WENN DIE GALERIE IN MERSEBURG VON ALLEN DIE SICH MIT MIR VERBUNDEN FÜHLEN REGE BESUCHT WIRD..
HERZLICH GRÜSST WILLI SITTE

Informace o dalších akcích SPHMCH
Členové SPHMCH na schůzce dne 14. března 2006 projednávali a plánovali další akce na tento rok. Jednou z časově nejbližších akcí je autobusový zájezd o Velikonoční neděli do Horní Lužice (16. dubna). Další akcí bude výlet do Spreewaldu (sobota 20. května). Pořádáme jej nejen pro své členy, ale také pro zájemce z řad veřejnosti. Pro členy i nečleny chceme uspořádat prohlídku místního kostela sv. Vavřince s výkladem (červen). Na podzim (září - listopad) chceme uskutečnit jednu nebo dvě odborné historické přednášky (dr. T. Edel Z Českého Dubu). Chtěla bych také upozornit na naši spolkovou knihovnu, v níž je v současné době přes 60 svazků. I když je určena především členům SPHMCH, mohou si knihy vypůjčit i zájemci, kteří nejsou našimi členy. Tato praxe se již za několik měsíců vžila. Pokud je mezi čtenáři našeho Bulletinu někdo, kdo by měl vážný zájem o to, stát se členem Společnosti, muže mezi nás přijít a do SPHMCH vstoupit. Mgr. Jaroslava Špaková, předsedkyně SPHMCH

Staré mapy na internetu
Říká se, že na internetu můžete najít všechno. Třeba i 250 let staré mapy. Musíme ovšem znát patřičnou internetovou adresu, a ta zní: www.oldmaps.geolab.cz. Prohlédněte si ručně kreslenou mapu okolí Chrastavy (Kratzau) z doby vlády Marie Terezie. Od té doby se také pořádně změnil německý pravopis. Název listu s mapou THEIL DES BUNTZLAUER CRAYSES by se dnes psal takto: Teil des Bunzlauer Kreises. Z této jediné krátké větičky můžeme vyčíst zajímavý fakt. Rozdělení Čech na kraje bylo zcela jiné než dnes. Chrastava, Liberec, Turnov a jiná místa patřila tehdy do Mladoboleslavského kraje (Bunzlau = Mladá Boleslav).