Bulletin č. 136 - 3/2006
Willi Sitte oslavil 85.
Narozeniny
Chrastavský rodák, malíř Willi SITTE se narodil v Dolní
Chrastavě 28. února 1921. Navštěvoval chlapeckou školu za
kostelem (dnes Školní ulice). Obdivoval obrazy a kresby Josefa
Führicha, i když se později jako významný umělec dal jinou
cestou. Všichni ostatní chrastavští malíři se více či
méně zabývali ve své tvorbě náboženskými náměty,
jediný Silte se touto tématikou nezabýval.
Silte je umělec politicky angažovaný. Žije ve městě Halle
poblíž Lipska. V okolí jsou chemické a jiné závody a
procento nezaměstnanosti je v této oblasti velmi vysoké. Silte
byl a je dosud svým přesvědčením komunista. Kritizuje fakt,
že tolik lidí je v bohatém německém státě bez práce a
nemůže uplatnit své schopnosti.
I když jsme v BULLETINU o tomto významném malíři již psali,
připomeňme si několik údajů z jeho životopisu. Celá rodina
byla v osudných 30. letech - před vypuknutím 2. světové
války - antifašistická. Matka byla Češka odkudsi od Turnova
a pracovala v Chrastavě jako služka v bohaté německé
rodině. Právě od ní se Willi naučil mluvit česky a tuto
dobrou znalost si uchoval až do svého vysokého věku. Když
byl před třemi lety pozván do svého rodného města, během
besedy ve Führichově domě odpovídal česky na dotazy našich
občanů.
Silte musel proti své vůli nastoupit do hitlerovského
Wehrmachtu a byl poslán na ruskou frontu. Když byl později
převelen do Itálie, podařilo se mu přeběhnout přes linii
fronty k italským partyzánům.
Studoval malířství na umělecké akademii v Miláně, dodnes
dovede hovořit dobře italsky a tuto zemi po válce mnohokrát
navštívil.
Dozvěděli jsme se, že ve městě Merseburg (nedaleko Halle)
bude již letos otevřeno stálé muzeum, kde budou vystaveny
jeho obrazy.
Silte byl dříve a je i nyní, po sjednocení obou německých
států, uznávaným umělcem. Ani představitelé našeho města
na slavného rodáka nezapomněli a poslali mu k letošnímu
výročí upřímné blahopřání
FV
Führichův betlém
Jak jsme psali v únorovém čísle BULLETINU, byl mezi
účastníky lednového zájezdu německých
"betlémářů" z Tyrolska a jižního Německa i
prapravnuk Josefa Führicha p. Wackerle. On sám je velkým
znalcem Führichova díla a dobře ví, že se největší
chrastavský umělec stále vracel k motivům narození Krista a
Svaté rodiny. Přivezl s sebou velkou kvalitní barevnou
fotografii s detailem Führichových jesliček (viz černobílá
reprodukce), kterou nám daroval.
Úpravy v městském muzeu
V první polovině února byly realizovány dlouho připravované
plány na propojeni kanceláře městského infocentra (vchod z
náměstí) s prostorami městského muzea. Bylo nutno probourat
zeď a vsadit do kovového rámu tzv. protipožární dveře, jak
nařizuje předpis.
Nové dveře vedou z infocentra přímo do minigalérie, kde se
pořádají pravidelné výstavy, a dále do muzejních expozic.
Skupiny žáků základní školy však budou do muzea vstupovat
i nadále zadním vchodem jako dříve.
Nové úpravy mají sloužit především návštěvníkům
infocentra, mezi nimiž jsou v době turistické sezóny také
cizinci, aby mohli navštívit muzeum, aniž by obíhali celou
budovu. Mnozí z nich navštíví infocentrum, aby získali
informace o ubytováni či stravováni v Chrastavě a ptají se
obvykle také na zajímavosti v okolí města, které by mohli
během krátkého pobytu navštívit. Jsou -li v Chrastavě
poprvé, mohou se v našem muzeu seznámit také s tisíciletými
dějinami našeho města.
PhDr. František Vydra
Po patnácti letech opět
první ples!
Od tzv. "sametové revoluce" v roce 1989 se v našem
městě nekonal žádný ples, pořádaly se pouze různé
taneční zábavy pro menší počet účastníků. Naskýtá se
otázka, proč tomu tak je. Důvodů je několik:
1) Nedostatek vhodných prostor (sálů).
2) Starší občané si jistě pamatují dobu, kdy v plesové
sezóně (leden-březen) bývalo v Chrastavě osm až deset
plesů. Velké plesy se obvykle konaly v prostorném sále
hotelu" Koruna" v Liberecké ulici. Tento sál již
dávno neexistuje, část budovy se sálem byla v 80. letech
zbourána.
3) Plesy se konaly i v sále hotelu "Praha "(později
SZK) v Nádražní ulici, ten však byl později pro statické
závady vyřazen na mnoho let z provozu (před několika lety
byla budova upravena na obytný dům a tím opět jeden z
bývalých sálů ubyl).
4) Mnoho plesů se konalo v tehdy moderní závodní jídelně
bývalého Elitexu a v jídelně Textilany v Horní Chrastavě.
Podle platných předpisů však z hygienických důvodů nemají
být plesy v tomto prostředí pořádány. Letos, v pátek 10.
března 2006, se má v Chrastavě po velmi dlouhé přestávce
konat 1. ples města Chrastavy. Zájem o vstupenky je značný a
sál nové školní jídelny v Turpišově ulici bude zřejmě
plně obsazen.
5) Nedostatek pořadatelů. V minulosti bylo v našem městě
poměrně mnoho aktivních zájmových spolků a tzv.
společenských organizací. Celá sezóna obvykle začínala
hasičským plesem a muži v uniformách chodívali zvát dům od
domu. Následoval kovácký ples, pořádaný Elitexem (Totexem).
Nesměl chybět ani ples Svazu žen (babský bál), při němž
si tanečníci rádi koupili různé druhy pečiva, které
pořadatelky samy upekly. Ani sportovci TJ Spartak Chrastava
nezůstávali stranou a pořádali své pravidelné plesy. Býval
i oblíben.v rybářský ples či ples myslivecký. Snad právě
proto, že tyto složky již dávno nejsou aktivní nebo
přestaly vůbec existovat, koná se městský ples. Jsme sice
obklopeni stále důmyslnějšími technickými přístroji, ale
dopřát si posezení u stolů s přáteli, popovídat si a snad
si i zazpívat (což bývalo dříve běžné) - tomu většina z
nás odvykla.
Pokud se letošní městský ples vydaří, mohla by být v
příštích letech tradice plesů opět obnovena. Najde se dost
dobrovolných pořadatelů, kteří svou obětavou prací
přispějí k tomu, aby se tyto plesy opět vžily, nebo je náš
dnešní způsob života natolik odlišný, že se "staré
zlaté časy "nemohou vrátit?
F. Vydra
Výstava cestovního ruchu
V sobotu 11. února a v neděli 12. února se konala v sále
S-klubu v Turpišově ulici netradiční akce pro veřejnost.
Pořadatelem byla CK Laura (p.Pavel Hudec) a chrastavský
Společenský klub. Co bylo hlavním cílem? S předstihem se
připravit na turistickou sezónu a letní dovolenou. Za okny
sice leží sníh a ulice jsou zledovatělé, ale mnozí z nás
již v této době plánují svůj prázdninový pobyt u moře
či někde v Alpách.
Svůj stánek s prospekty tu měla nejen CK Laura, ale i
liberecká CK Haptour, místní turistický oddíl (p. Horáček,
pí Marxová) a městské infocentrum. To nabízelo např.
cyklomapy. pohlednice, průvodce či knižní publikace o
Chrastavě.
V místnosti byly instalovány i dvě fotografické výstavy (p.
Hudec, p. Kudláček). Přijít mohl každý. Když nic nekoupil,
alespoň si v publikacích zalistoval a získal tam
podrobnější informace. Dobře myšlená akce nebyla
veřejností plně využita. Možná proto, že dosud nemá
tradici. Snad příští rok bude zájem o ni vyšší...
F.Vydra
Pojeďte s námi o
Velikonocích do Lužice
Již pošesté se chystá o Velikonoční neděli (16. dubna)
autobusový zájezd do Horní Lužice. Program bude podobný
tomu, jaký byl v předchozích letech.
Odjezd bude asi v 6:30 hodin ráno z chrastavského náměstí.
Tentokrát nepojedeme přes Hrádek nad Nisou, ale přes
Jablonné v Podještědí do Mimoně, kde přistoupí početná
skupina studentů tamějšího gymnázia.
Přes hraniční přechod ve Varnsdorfu pojedeme přes Löbau do
Budyšína.
Bude následovat dvouhodinová společná prohlídka
historického centra tohoto města (Bohatá věž, Bohatá ulice,
náměstí, chrám sv. Petra, hřbitůvek Miklawšk, hrad
Ortenburg, procházka kolem městských hradeb, Most míru. Tam
si počkáme na první skupinu asi 80 velikonočních jezdců a
potom budeme pokračovat v prohlídce Budyšína.. Navštívíme
Srbský dům, v jehož přízemí se nachází tzv. Serbska
kulturna informacija. Tam obdržíme zdarma různé prospekty a
můžeme si koupit nejrůznější suvenýry s lužickosrbskou
tématikou.
Odtud se vrátíme zpět na parkoviště autobusů (Am Stadtwall)
a kolem 12:00 hodiny pojedeme po dálnici (asi 15 km) do oblasti,
kde v několika vesnicích budeme svědky prastarého zvyku:
svátečně oblečení muži v cylindrech, vyleštěných
holínkách a černých šatech na vyzdobených koních
nejrůznějších plemen jedou od vesnici k vesnici a zpívají
přitom táhlé, velmi staré písně o zmrtvýchvstání Krista.
Je to církevní záležitost, žádný komerční veletrh, což
znamená, že tam nejsou žádné kiosky s občerstvením a pod.
Jídlo a pití si tedy povezeme s sebou.
Několik hodin se budeme cítit jako na jiném světě.
Spatříme osm set, možná i více koní (celkem jich v ten den
pojede v devíti katolických farnostech 1750!!!), což samo o
sobě je podívaná dnes již mimořádně vzácná. V jedné
obci (Ralbicy) uvidíme v 15:00 hod odjíždět na dvanáct
kilometrů dlouhou cestu skoro čtyři sta jezdců. V téže
vesnici spatříme hřbitov se stovkami stejných bílých,
pozlacených křížů.Vrátíme se zpět domů mezi 18:00 a
19:00 hodinou.
Protože Velikonoce budou letos až v polovině dubna, je
možné, že příroda již bude v tu dobu zelená a snad i plná
květů. Cena zájezdu se bude pohybovat kolem 250,-Kč. Ve
druhé polovině března se ve městě objeví plakáty s
přesnějšími údaji. Pokud jste v minulých letech s námi na
podobném zájezdu do Lužice nebyli, neměli byste váhat a
zájezdu se s námi zúčastnit. Nezapomeňte: v neděli 16.
dubna 2006
F. Vydra
Z kroniky Gregora Knescheho
- pokračování
V roce 1882 přišla do Chrastavy zásilka (několik beden) až
ze vzdálené Ameriky (USA). V 60. letech se početná skupina
chrastavských (německých) rodin vystěhovala za oceán a
našla si nový domov ve městě Grand Rapids ve státě
Wisconsin. Právě tito bývalí obyvatelé Chrastavy odeslali do
svého rodného města vycpané ptáky a menší živočichy,
jací ve střední Evropě nežijí. Zásilka byla určena pro
školní kabinet.
O rok později - v roce 1883 bylo v našem městě zaznamenáno
slabé zemětřesení. Po celý měsíc prosinec byl celý obzor
od Ještědu po Lužické hory krvavě červený.
V květnu 1885 byla poblíž Tandlerova statku (poblíž dnešní
restaurace "U Jeřice") nalezena podzemní chodba,
dlouhá asi 16 metrů a vysoká jako lidská postava.
Z roku 1888 pochází těchto několik smutných zpráv: 20letý
syn pekaře Thiela se oběsil na novém hřbitově, v dubnu
nečekaně napadlo půl metru sněhu, 3. srpna byla velká
povodeň a průtrž mračen. 4. září byla z místního kostela
sv. Vavřince ukradena monstrance a kalich. Na rok 1897 se dlouho
vzpomínalo. Celým okolím se rozšířila zpráva, že 3.
července zabil blesk mladého hostinského v restauraci na
vrcholu Výhledů (nad Vítkovem). Byl teprve čtvrt roku
ženatý a restauraci převzal na jaře téhož roku. 30.
července se zvedl silný vichr doprovázený lijákem. Pršelo
celou noc a celý příští den. Jeřice se rozvodnila. Lidé z
domků poblíž říčky urychleně opouštěli své příbytky s
nejnutnějšími věcmi. V mohutném proudu kalné vody plavaly
vyvrácené stromy, trámy a prkna, ba i telegrafní sloupy.
Mnoho dřevěných domů bylo vodou podemleto. Asi v 5:00 hodin
odpoledne začala brát voda i železné lávky a přetékala
přes kamenný most. Byl stržen i krytý dřevěný most, který
stával v místech, kde vede dnes kovový secesní most (od
Městské kavárny k SEPPu).
O měsíc později - 3. a 4. září - se po dlouhotrvajícím
lijáku Jeřice opět vylila z břehů.