BULLETIN
Společnosti přátel historie města Chrastavy
č. 81 / březen 2001

... Zajímavosti z chrastavského školství

l 28. března roku 1592 se narodil světoznámý český pedagog, často nazývaný "učitel národů", JAN AMOS KOMENSKÝ. Při vzpomínce na toto datum si připomeňme několik údajů z historie chrastavského školství.

l V období tzv. první republiky (1918 - 38) byly ve městě dvě velké školní budovy. Na náměstí byla škola dívčí, za kostelem chlapecká. Obě tyto školy byly určeny pouze německým dětem.

Pro žáky z českých rodin byla v roce 1919 zřízena menšinová škola. 110 žáků se tísnilo ve dvou třídách nevyhovující budovy bývalého chudobince na pokraji Vítkovské ulice. Teprve v roce 1923 byla (po dlouhodobém úsilí p. řídícího učitele B. Honsy) dána do provozu nová školní budova v dnešní Revoluční ulici (MŠ).

Při této škole byla zřízena také tzv. opatrovna (dnes už nepoužívaný název pro mateřskou školu).

Kdo z českých dětí chtěl navštěvovat tzv. měšťanskou školu, musel dojíždět do Hrádku nad Nisou. Nejbližší české gymnázium bylo v Liberci.

Těsně před podepsáním Mnichovské dohody (září 1938) česká menšinová škola ukončila svou činnost.

l Skončila 2. světová válka. Německé obyvatelstvo ( s výjimkou tzv. antifašistů) bylo postupně vystěhováno a do města přijížděly rodiny z českého vnitrozemí i ze Slovenska. Třídy dvou velkých škol se plnily pomalu. Ve své školní práci pokračoval p. říd. uč. Honsa, který se vrátil z věznice v Německu, prvním ředitelem měšťanské školy se stal p. Josef Šícha.

Osmiletá škola byla po určitou dobu doplněna tzv. jednoletým učebním kurzem (JUK). Byla zavedena tzv. pokračovací škola.

V roce 1949 byla v celé republice zavedena tzv. jednotná škola.

Tehdy běžná zkratka OSŠ znamenala osmiletá střední škola. (Pozor! Slovo "střední" tu mělo jiný význam než dnes. Žáci OSŠ končili školní docházku ve 14 či 15 letech.) Na závěr této školy skládali žáci poměrně náročné zkoušky.

V budově bývalé restaurace "Na Vyhlídce" (nedaleko od dnešního motorestu "Zámeček") byla po několik let třída večerního studia pro pracovníky Totexu, kde si mohli touto formou studia rozšířit kvalifikaci na úrovni střední průmyslové školy strojní.

Zvláštností chrastavského školství byla výuka dětí cizích národností. Řecké a makedonské děti tak brzy zvládly češtinu, že byly zařazeny do tříd společně s českými žáky. Po nich zde žily po čtyři roky děti ze vzdáleného Vietnamu. Vynikaly nesmírnou pílí. V roce 1996 se tito bývalí žáci sešli v Hanoji.

Na videozáznamu z tohoto setkání je možno slyšet, že i po desítkách let hovoří dobře česky.)

V letech 1958 - 66 měla Chrastava střední školu na úrovni gymnázia. Tehdejší název byl ovšem zcela jiný: JSŠ nebo SVVŠ.

První zkratka se čte jedenáctiletá střední škola, druhá střední všeobecně vzdělávací škola. Studovali tu žáci nejen z Chrastavy, ale i z Hrádku a z Mníšku. Někteří byli dokonce z Liberce. Ředitelem byl dr. Josef Kostlán, po něm p. Karel Hembera. Část profesorů dojížděla na výuku z Liberce.

Při strojírenském závodě Totex (později Elitex) bylo zřízeno střední odborné učiliště. Zde získalo kvalifikaci na několik profesí několik tisíc chlapců a děvčat.

Školským zařízením je také VÚDM (Výchovný ústav dětí a mládeže). Přímo v budově, kde je ubytováno asi 60 chlapců, se také provádí výuka na úrovni základní školy.

Do soustavy školství patří také předškolní zařízení. Ve městě byly jesle a šest mateřských škol. Jesle zanikly, počet mateřských škol se snížil. Obráží to bohužel nepříznivý demografický vývoj nejen ve městě, ale v celém státě (rodí se mnohem méně dětí).

Samostatným zařízením byla po mnoho let tzv. zvláštní škola pro mentálně retardované žáky.

l Právě probíhající školní rok 2000 - 2001 přinesl dvě změny: 1) třídy zvláštní školy byly začleněny do základní školy,

2) obě dřívější základní školy (ZŠ nám. 1. máje a ZŠ Školní ul.) byly sloučeny pod jedno ředitelství . Současnou ředitelkou je Mgr. Alena PÁCHYMOVÁ, která má tři zástupce. - vy -

... 80. NAROZENINY MALÍŘE WILLI SITTEHO

Poslední den v únoru 2001 oslavil v německém městě Halle nad Sálou své osmdesáté narozeniny chrastavský rodák, malíř Willi SITTE. Nepíšeme o něm v BULLETINU poprvé. Jeho letošní životní jubileum však určitě stojí za následující komentář.

Jeho rodný dům dodnes stojí mezi Vyhlídkou a Pobřežní ulicí v bývalé Dolní Chrastavě. Otec měl zahradnictví, matka byla původem Češka a dostala se do Chrastavy jako služebná v bohaté německé rodině. Od ní se Willi naučil hovořit velmi dobře česky a dodnes češtinu nezapomněl.

Nadaný chlapec chodil do školy za kostelem a obdivoval již v dětství kresby a malby Josefa Führicha.

Rodina byla silně antifašistická. V roce 1938 se i Willi zúčastnil v Liberci několika protihenleinovských demonstrací. Chodu událostí se však již nedalo zabránit…

Když začala válka, musel narukovat na frontu i Willi. Byl na ruské frontě, viděl zblízka válečné hrůzy a jeho odpor k fašismu rostl. Později byl převelen na italskou frontu a tam se rozhodl, že přeběhne k italským partyzánům. V očích ostatních vojáků wehrmachtu byl zrádce.

Již na italské půdě vytvořil svůj cyklus kreseb "Tanec Třetí říše", kde zobrazuje fašistické vojáky jako kostlivce. Byl si jist, že 2. světová válka skončí porážkou nelidského Hitlerova režimu.

V Miláně studoval malířství a naučil se dobře italsky. Domů do Chrastavy se již nevrátil a dobrovolně odešel do Německa ( jako na antifašistu se na něho odsun nevztahoval ) a usadil se ve městě Halle, kde bydlí dodnes.

Politicky se velmi angažoval a byl snad jediný ze všech deseti chrastavských malířů, který se nevěnoval náboženským tématům. Jeho rozměrné obrazy mají jiné názvy : Na Stalingrad nelze zapomenout, Lidice, Vietnamská válka atd. Nemaloval krajiny, zato lidské postavy a portréty se na jeho obrazech objevují často.

V době NDR zastával Willi Sitte po dobu 14 let funkci předsedy celostátního Svazu výtvarných umělců. Svou uměleckou slávu však nezakládal na politice. I v době "železné opony" vystavoval svá díla v Římě, v Paříži a jinde na Západě.

Městský úřad i Společnost přátel historie města Chrastavy poslaly p. Willi Sittemu k jeho osmdesátinám upřímnou gratulaci.

V 1. poschodí Führichova domu je vystaveno deset originálů tohoto malíře, které v roce 1996 věnoval svému rodnému městu. (Nejsou to olejomalby, ale barevné litografie.)

Dr. F. VYDRA

... VÝSTAVY V MINIGALERII G MĚSTSKÉHO MUZEA

- Od 15. března do konce měsíce dubna se objeví v minigalerii po dlouhé době opět staré pohlednice. Tentokrát se tematicky budou věnovat nejen Chrastavě, ale i okolí (Vítkov, Bílý Kostel, Kryštofovo Údolí, Grabštejn, Václavice a Hrádek nad Nisou).

Výstava bude doplněna částí předmětů, které byly objeveny při průzkumu radniční budovy členy Společnosti přátel historie města Chrastavy před její rekonstrukcí.

A co se chystá dále?

Pracovníci frýdlantského městského muzea, které má k dispozici dost velkou výstavní síň, nám doporučilo výstavu o československé armádě z dob 1. republiky (zbraně, uniformy, fotografie), která se ve Frýdlantě setkala se značným ohlasem. Vzhledem k tomu, že v blízkém okolí Chrastavy jsou pásma železobetonových bunkrů, by možná tato výstava vzbudila i u nás velký zájem, jako tomu bylo jinde. V Bakově nad Jizerou je sídlo tzv. KLUBU VOJENSKÉ HISTORIE (rota "Nazdar"), který je ochoten své exponáty zdarma na určitou dobu zapůjčit. Jsme s KVH v kontaktu, a vyjde-li všechno dobře, plánujeme tuto výstavu na první pololetí tohoto roku.

Není vyloučeno, že si budou moci návštěvníci minigalérie prohlédnout i jinou výstavu. Velký úspěch prý měla ve Frýdlantě výstava tzv. edukativní keramiky. Jde o keramické napodobeniny historických budov v Praze, např. Hradčan, Karlova mostu atd. Zajímavostí je, že budou mít zájemci (především děti) možnost si sami vyzkoušet barvení některých keramických polotovarů (za nízký poplatek), které se pak stanou jejich majetkem.

Už od začátku roku uvažujeme o tom, jakou atraktivní výstavu připravit na dobu 6. ročníku Chrastavských slavností. Po úspěšné výstavě výrobků čínských uměleckých řemesel a o Islandu jsme se tentokrát rozhodli pro JAPONSKO. Jsme již v jednání s japonským velvyslanectvím, které nám nabídlo pomoc, ale také s Hradcem Králové a s Českou Lípou, kde již podobná výstava proběhla. Toto je název našeho města v japonštině a čte se FURASUTAWA.

... O CHRASTAVĚ V NORSKU

Již několikrát jsme psali o návštěvách norského badatele pana Pera Mathisena, který se intenzívně zajímal o válečnou výrobu v chrastavské pobočce postupimského podniku SPREEWERKE (dnešní Elitex).

26. ledna zde byl pravděpodobně naposled a přivezl s sebou jako dar pro městské muzeum jeden výtisk své publikace, která má 380 stran a je bohatě ilustrovaná. Najdeme tu snímky bunkrů v našem okolí, na titulní stránce poznáváme objekt Elitexu. Jsou zde záběry a nákresy objektů v lese nad továrnou. Nechybí tu ani vyprávění pamětníků, kteří v době války v závodě pracovali.

Publikace pana Mathisena je psána norsky, pouze u fotografií je také anglický překlad vysvětlivek. - fv -

... PODĚKOVÁNÍ SPHMCH

Již několik let známe ze starých fotografií a nákresů, jak vypadala plechová korouhev (s mnoha letopočty), která bývala kdysi umístěna na věžičce hornického cechovního domu v Andělské Hoře.

Jaké bylo naše překvapení, když nám v únoru daroval p. R. Bouda originál této korouhve. Našel ji na půdě svého domu.

Chceme mu touto cestou za tento dar pro muzeum poděkovat.

SPHMCH