Zadavatel ruší řízení z důvodu nepřiměřené váhy dvou dílčích kritérií a to: celková výše nabízené ceny (35%) a podmínky smlouvy (27%), neboť při podrobném rozboru dospěl zadavatel tj. Město Chrastava k názoru, že výše uvedené váhy jsou nepřiměřené v neprospěch celkové výše nabízení ceny a to natolik, že mohou ovlivnit zásadním způsobem transparentnost a spravedlivost celého řízení.

Příklady dokazující nepřiměřenost vah dílčích kritérií výše nabízené ceny (dále jen cena) a podmínky smlouvy, dělené dle zadávací dokumentace na lhůtu nástupu pro zahájení odstraňování zjištěných vad poskytnuté služby (dále jen lhůta), výši smluvní pokuty za nedodržení lhůty nástupu pro zahájení odstraňování zjištěných vad poskytnuté služby (dále jen pokuta) a splatnost faktur (dále jen fakturace):

Příklad první - firma A má v podmínkách smlouvy hodnoty poloviční výhodnosti než firma B (další firmy mají hodnoty mezi hodnotami firmy A a firmy B) např.:

Firma A: lhůta: 1 h., pokuta: 20 tis. Kč, fakturace: 30 dní

Firma B: lhůta: 0,5 h., pokuta 40 tis. Kč, fakturace: 60 dní

Dle povinného hodnocení dle § 8 vyhl.240/2004 získá firma A 50 bodů a firma B 100 bodů. Při započítání předepsané váhy 27% získá firma A ve výsledku za kritérium podmínky smlouvy 13,5 bodu, zatímco firma B 27bodů.

Firma A může ztrátu 13,5 bodu „dohnat“ nižší cenou.

V případě ceny firmy A 15,0 mil. Kč by k vyrovnání bodů došlo při ceně firmy B ve výši 24,4 mil. Kč. Firma A by v tomto kritériu získala 100 bodů a firma B dle výpočtu 100 x 15,0/24,4 by získala 61,1 bodu. Při započítání předepsané váhy 35% by získala firma A ve výsledku za kritérium ceny 35 bodů a firma B 21,5 bodu.

Dle součtu kritérií celková výše ceny a podmínky smlouvy by na tom byly obě firmy shodně:

Firma A: 13,5 bodu + 35 bodu = 48,5 bodu

Firma B: 27 bodu + 21,5 bodu = 48,5 bodu

Přitom je zcela evidentní, že výhody nabídky firmy B v lepších podmínkách smlouvy, tj. v poloviční lhůtě odstraňování vad a dvojnásobné pokutě za její nesplnění v řádu desetitisíců Kč (nemluvě o velké problematičnosti praktického dokazování a následného vymáhání za nesplnění lhůty v řádech minut) ani dvojnásobná splatnost faktur, nemůže ani v náznaku dorovnat nevýhodnost nabídky firmy B, co se týče celkové výše nabízené ceny, která je u firmy B o 63% vyšší, neboť se jedná o rozdíl cen v řádech miliónů Kč.

Příklad druhý - firma A má v podmínkách smlouvy hodnoty třetinové výhodnosti než firma B (další firmy mají hodnoty mezi hodnotami firmy A a firmy B) např.:

Firma A: lhůta: 1 h., pokuta: 20 tis. Kč, fakturace: 30 dní

Firma B: lhůta: 1/3 h., pokuta 60 tis. Kč, fakturace: 90 dní

Dle povinného hodnocení dle § 8 vyhl.240/2004 získá firma A 33,3 bodů a firma B 100 bodů. Při započítání předepsané váhy 27% získá firma A ve výsledku za kritérium podmínky smlouvy 9 bodů, zatímco firma B 27bodů.

Firma A může ztrátu 18 bodů „dohnat“ nižší cenou.

V případě ceny firmy A 15,0 mil. Kč by k vyrovnání bodů došlo při ceně firmy B ve výši 30,9 mil. Kč. Firma A by v tomto kritériu získala 100 bodů a firma B dle výpočtu 100 x 15,0/30,9 by získala 48,5 bodu. Při započítání předepsané váhy 35% by získala firma A ve výsledku za kritérium ceny 35 bodů a firma B 17 bodu.

Dle součtu kritérií celková výše ceny a podmínky smlouvy by na tom byly obě firmy shodně:

Firma A: 9 bodu + 35 bodu = 44 bodu

Firma B: 27 bodu + 17 bodu = 44 bodu

Přitom je zcela evidentní, že výhody nabídky firmy B v lepších podmínkách smlouvy, tj. v třetinové lhůtě odstraňování vad a trojnásobné pokutě za její nesplnění v řádu desetitisíců Kč (nemluvě o velké problematičnosti praktického dokazování a následného vymáhání za nesplnění lhůty v řádech minut) ani trojnásobná splatnost faktur, nemůže ani v náznaku dorovnat nevýhodnost nabídky firmy B, co se týče celkové výše nabízené ceny, která je u firmy B o 106% vyšší, neboť se jedná o rozdíl cen v řádech miliónů až desetimiliónů Kč.

Výše uvedené příklady dokazují, že při rovnosti či velké blízkosti splnění kritéria: technické zajištění plnění veřejné zakázky ( váha 38%), by dle stanovených vah kritérií celkové výše nabízené ceny a podmínek smlouvy, rozhodovala namísto výhodnosti ceny o milióny Kč (řádově), teoretická možnost vymožení pokut v desetitisících Kč (řádově) za nedodržení lhůty při jejím kratším stanovení a delší splatnost faktury (ovšem na podstatně vyšší částku).

Město Chrastava zadalo zadání veřejné zakázky externí firmě. Bohužel objevilo závadnost přidělení vah jednotlivých kritérií a až po podrobném prostudování a propočtech provedených osobně starostou města. Z důvodu možného ohrožení transparentnosti a spravedlivosti celého řízení a také z důvodu § 83 a dalších zákona o obcích rada města svým usnesením ze dne 26. června 2006 předmětné řízení ruší a to v době, kdy ještě nebyla ukončena činnost hodnotící komise.

Ing. Michael C a n o v