Černý den v historii Chrastavy
ve filmovém dokumentu

Černý den v historii Chrastavy Copyright  Agentur Karl Hoeffkes  www.karlhoeffkes.de

Odkaz na film ve formátu Windows Media naleznete na našich stránkách zde
Copyright Copyright Agentur Karl Hoeffkes  www.karlhoeffkes.de

Fotodokumentace v pdf

Dne 29. září 1938 byla v Mnichově podepsána zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) tzv. Mnichovská dohoda, kterou bylo rozhodnuto, že Československá republika musí nejpozději do 10. října odstoupit svá pohraniční území a to následovně: Sudety připadnou Německu, část Těšínska Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Ačkoli byli zástupci československé strany v Mnichově přítomni, tak k jednání samotnému a aktu podpisu nebyli přizváni. Proto je tato smlouva označována jako "Mnichovská zrada" - vždyť Francie měla být naším nejdůležitějším vojenským spojencem a Británie byla v tehdejším Československu chápána jako obhájce mezinárodního práva a demokracie. Slovní spojení "o nás bez nás" je dodnes používáno jako synonymum pro Mnichovskou dohodu, které výstižně vyjadřuje bezmoc a frustraci obyvatel po rozbití pořád ještě mladé první republiky.

Československu nezbývalo než se tomuto diktátu velmocí podřídit, a tak se počínaje 1. říjnem 1938 Chrastava stala součástí Velkoněmecké říše. Připojení Sudet k Říši bylo chápáno jako Hitlerův ohromný politický úspěch, a to jak v samotném Německu, tak i ve většině zbývající Evropy. Dokonce za oceánem probíhaly velkolepé oslavy - německý, zuby cenící vlk se nažral a koza zůstala téměř celá! Vždyť koho trápí osud nějaké bezvýznamné horské oblasti v československém pohraničí, navíc etnicky převážně německé? Napětí a válka v Evropě tak měly být nadobro zažehnány. Signaráři smlouvy byli v tisku označováni jako "mírotvůrci" a Hitler se dokonce stává osobností roku amerického prestižního časopisu Time pro rok 1938...

Čas ukázal, jak hrozný omyl bylo věřit, že vojenskou mašinerii a budoucí krveprolití může zastavit pouhé připojení Sudet k Německu. Během několika následujících let svět tvrdě procitá z ukvapeného nadšení, když Hitler rozpoutává největší ozbrojený konflikt v dějinách lidstva, jemuž padlo za oběť odhadem 45-60 milionů lidí. Nutno podotknout, že smlouva sama fakticky pozbývá platnosti již 15. března 1939, kdy německá armáda - wehrmacht obsazuje zbytek Československa, což bylo v rozporu s ustanoveními této smlouvy.

Ovšem již několik dnů po připojení Sudet k Říši - 6. října 1938 - přijíždí do Chrastavy hlavní strůjce německé rozpínavosti, člověk, který se sám nechává nazývat vůdcem německého národa - Adolf Hitler. Tato skutečnost je nejspíš známá všem, kteří se trochu zajímají o historii našeho města, dokonce i v Městském muzeu jsou vystaveny fotografie dokumentující Hitlerovu návštěvu. Ovšem až nyní - 70 let po této události - se nám však podařilo získat filmový dokument, který tuto návštěvu zčásti dokumentuje.

Autorem tohoto filmu je Harald von Vietinghoff-Riesch (čte se: fítinkhof-ríš), nadšený voják a kinoamatér, který pocházel z hornolužického šlechtického rodu sídlícího na zámku Neschwitz (lužickosrbsky Njeswačidło) několik kilometrů na sever od šlukovského výběžku. Vietinghoff-Riesch byl rotmistrem wehrmachtu a jeho prvním vojenským masazením bylo nejspíš právě obsazování Sudet na počátku října 1938. Zde natočil radostné vítání wehrmachtu obyvateli Jablonného v P., dále různé vojenské přehlídky a oficiální uvítací obřady v Novém Boru, Osečné, České Lípě, Litoměřicích i dalších místech více či méně známých. V Chrastavě se Vietinghoff-Riesch se svou kamerou zastavil právě v den, kdy sem přijel vůdce během své krátké cesty po Liberecku.

První část filmu dokumentujícího tuto událost je točena pravděpodobně z 1. patra budovy, kde se dnes nachází prodejna pečiva a trafika na náměstí. Ukazuje, jak Hitler vystupuje ze svého Mercedesu v rohu náměstí s Žitavskou ulicí a prochází před nastoupenou vojenskou jednotkou. Následují záběry vojenské hudby a pochod vojenské jednotky po tzv. diagonále, tedy dlážděné silnici, která dříve napříč náměstím spojovala Žitavskou a Libereckou ulici. Pak se autor filmu přesunul před budovu radnice, kde mezi ostatními důstojníky natočil čekání na Hitlera, který se v té chvíli nacházel v budově dnešního muzea (tehdy hostinec U černého koně), kde bylo tehdejšími představiteli města připraveno oficiální přivítání v Chrastavě. Nakonec vidíme, jak Hitler nastupuje do svého vozu a spolu s celou doprovodnou kolonou odjíždí směrem do Frýdlantu. Záběry z Chrastavy uzavírá pohled na morový sloup "ověšený" převážně mládeží, která odsud celou událost sledovala.

Odkaz na film ve formátu Windows Media naleznete na našich stránkách zde
Copyright Copyright Agentur Karl Hoeffkes  www.karlhoeffkes.de

Pro všechny zájemce o historii 2. sv. války je Vietinghoff-Rieschův dokument (nejedná se o skutečný filmový dokument, ale spíše slepenec krátkých filmů a šotů) velice zajímavý. Kromě záběrů ze Sudet natáčel Vietinghoff-Riesch také na Slovensku, v obsazeném Polsku (tzv. Generální gubernie), Francii, Belgii a v obsazeném Sovětském svazu, kde celý film končí. O dalším osudu Vietinghoff-Riesche nám není nic bližšího známo. Určitě stojí za zmínku, že některé části filmu jsou natočeny na barevný materiál, což záběrům přidává na realističnosti. Film je tak smutným připomentím ne zcela dávných válečných hrůz pohledem válkou fascinovaného důstojníka v bezpečí týlu postupujících okupačních armád.

Celý, téměř tříhodinový film je rozdělen do tří částí. My jsme získali svolení k umístění sestřihu se záběry Chrastavy v délce cca 2 minuty na náš web. Film nám poskytl Karl Hoeffkes, který je držitelem autorských práv.

Zdroje informací: 
wikipedie.cz - otevřená encyklopedie 
iwf.de - IWF Wissen und Medien gGmbH, Göttingen, Německo

Ing. Pavel Štekl