Město dnes
Geografické údaje
Chrastava je průmyslové město s 6000 obyvateli rozkládající se v údolí říčky Jeřice a řeky Nisy 9 km SSZ od okresního města Liberce (viz mapa okresu Liberec a ČR). Leží v nadmořské výšce 270-350 m obklopena téměř ze všech stran kopci a horami. Na západě až jihu se rozkládá hned za hranicemi města Ještědské pohoří (Ještědský hřbet), na severovýchodě až jihovýchodě od Chrastavy (cca 5 km od města) leží Jizerské hory a konečně asi 10 km na západoseverozápad začínají Lužické hory. Severní hranici města tvoří státní hranice s Polskou republikou. Přesná poloha města je 50°49' s.š. a 14°59' v.d..
Zajímavá místa
Kliknutím zde se můžete podívat na mapu centra Chrastavy s vyznačenými zajímavostmi. Jsou jimi:
kostel sv. Vavřince
nám. 1. Máje (radnice, Městské muzeum, morový sloup atd.)
rodný dům malíře Josefa Führicha
secesní most přes Jeřici
secesní budova spořitelny
secesní budova školní družiny
skupina domů u autobusového nádraží
skupina domů v Pobřežní ulici
Muzeum hasičské techniky
schodiště na Střelecký vrch (výhled na město)
Dominantou Chrastavy je kostel sv. Vavřince, výrazná pseudogotická stavba stojící na nevysokém návrší nad městem. Na jeho místě stál pravděpodobně již ve 14. století dřevěný kostel, několikrát přestavovaný, k němuž byla na konci 16. století přistavěna mohutná kamenná věž, která stojí dodnes. V letech 1866-1868 byl kostel přestavěn do dnešní podoby. V interieru kostela se nachází vedle varhan také několik oltářních obrazů od chrastavských rodáků J. Führicha, W. Kandlera a G. Kratzmanna. Vedle kostela stojí barokní fara z roku 1739.
[Mapa, objekt č. 1]
Náměstí 1. Máje je přirozeným centrem města Chrastavy již dlouhá staletí. Je to téměř čtvercová plocha (cca 70x70 m). Konaly se tu trhy (německy se náměstí jmenovalo "Marktplatz", tedy "tržiště"), ale v letech 1565-1765 také některé veřejné popravy (většinou se však odehrávaly na šibenici za městem). Ještě v první polovině 19. století byly domy na náměstí většinou dřevěné (hrázděné), ale po řadě zničujících požárů (poslední v roce 1855) jsou již všechny domy zděné. Návštěvník zde uvidí několik domů s empírovými fasádami. Patří mezi ně i budova radnice, v níž sídlí Městský úřad. Radnice byla několikrát přestavována, její současný vzhled pochází z poloviny 19. století. Na střeše radnice byla dřevěná věž, ale roku 1941 byla silně poškozena vichřicí, proto byla ještě tento rok stržena. Během plánované rekonstrukce, se počítá s obnovením věže. Uprostřed náměstí stojí barokní pískovcová kašna z roku 1707. Nedaleko ní stojí asi historicky a umělecky nejcennější památka na území Chrastavy - barokní mariánské sousoší, místními nazývané jako tzv. "morový sloup". Pochází z roku 1732 od neznámého autora, ale odborníci se domnívají, že díla vytvořili sochaři z dílny Matyáše Brauna. Na vrcholu sedm metrů vysokého sousoší stojí P. Marie, kolem ní sedí čtyři
andělé. Pod nimi stojí v kruhu osm světců. Na rohu náměstí, vedle radnice se nachází budova Městského muzea (bližší informace zde). Je to původně barokní stavba se secesní fasádou. V této budově je kromě muzea a informačního centra i knihovna a obřadní síň Městského úřadu.
[Mapa, objekt č. 2]
Rodný dům malíře Josefa Führicha je hrázděná stavba z roku 1802. V domě, který stál na jeho místě, a který vyhořel právě roku 1802 se narodil nejslavnější chrastavský rodák - malíř Josef Führich
(1800-1876). Byl to syn nadaného amatérského umělce Wenzela Führicha. Malý Josef pomáhal otci při malování papírových betlémů, truhel a kolébek. Od dětství také kreslil akvarely s náboženskou tématikou, které se zalíbily i majiteli grabštejnského panství (ke kterému Chrastava patřila) Kristianu Christofu Clam-Gallasovi. Hrabě od té doby (1816) finančně podporoval mladého Josefa na studiích v Praze na akademii. Führich byl poté ještě na několika studijních pobytech v cizině. Působil jako profesor na vídeňské malířské akademii, stal se velice uznávaným umělcem, ale přesto nezapomněl na svou rodnou Chrastavu. Po velkém požáru města v roce 1855 osobně přijel, aby přispěl finanční částkou utrženou z prodeje několika svých děl. Když byl v letech 1866-68 přestavován kostel v Chrastavě, věnoval Führich do rekonstruovaného kostela oltářní obraz "Maria v zeleni", na němž je věnování: "Kostelu mého milého rodného města Chrastavy". Po Führichově smrti byla odhalena před školou u kostela busta J. Führicha (1898). Po druhé světové válce byla sejmuta (panovala tehdy protiněmecká nálada) a v roce 1992
znovu odhalena na původním místě. Dům, kde Josef Führich prožil své mládí je otevřen pro pro veřejnost. Bližší informace zde.
[Mapa, objekt č. 3]
Kovový secesní most přes Jeřici patří mezi technické památky chráněné státem.
[Mapa, objekt č. 4]
Secesní budova v Turpišově ulici byla postavena v roce 1904. Původně sloužila jako
soukromá vila (tzv. Kafka-villa), ale před několika lety byla rekonstruována a dnes slouží jako spořitelna.
[Mapa, objekt č. 5]
Secesní budova, která dnes slouží jako školní družina byla postavena v roce 1904 jako spořitelna. Je zajímavá především svou ornamentální fasádou, která zobrazuje jako většina jiných secesních staveb přírodní a figurální motivy. Navíc se velmi často objevují vzory a motivy převzaté od různých kultur jako útok proti uhlazeným klasicistním a historizujícím slohům. (Je nutno ovšem dodat, že tato budova se jistým klasicistním prvkům neubránila.)
[Mapa, objekt č. 6]
Skupina domů v Nádražní ulici (v sousedství autobusového nádraží) představuje jednu z mála zachovaných částí staré (dřevěné) Chrastavy. Objevují se tu oba v okolí velmi často používané způsoby použití dřeva při stavění - roubení i hrázdění. Zatímco roubené stavby jsou spíše častější na české straně hor a podhůří (Jizerské hory, Krkonoše), tak hrázděné stavby převažují tam, kde žije (nebo žilo) hlavně německé obyvatelstvo (například frýdlantsko či chebsko v západních Čechách).
[Mapa, objekt č. 7]
Skupina domů v Pobřežní ulici je památkou na doby, kdy většina domů ve městě byla dřevěná (hrázděná), ale dnes je jich zachováno jen několik.
[Mapa, objekt č. 8]
Muzeum hasičské techniky se nachází v Bílokostelecké ulici, bližší informace zde.
[Mapa, objekt č. 9]
Ze schodiště na Střelecký vrch se otvírá hezký pohled na celé centrum Chrastavy se svojí dominantou - kostelem sv. Vavřince.
[Mapa, objekt č. 10]