Chrastavské listy 11/1999

Kriminalita a prevence kriminality v našem městě

Kriminalita je problém prakticky všech měst v České republice, Chrastavu pochopitelně nevyjímaje. Ve snaze, aby byla co možná nejnižší, zareagovalo město jednak poskytnutím několika bytů policistům chrastavského oddělení státní policie i celkovým prohlubováním spolupráce s ní a jednak vytvořením své vlastní policie městské.

Nicméně boj s kriminalitou je bojem nekonečným, a tak se MO DRS zastoupená Mgr. Radkem Šimonkou, pokusila iniciovat články v Chrastavských listech č. 3/99 "Program prevence kriminality v Chrastavě".

Jak uvádí autor, za podmínky zřízení Komise pro prevenci kriminality, lze pro Program prevence kriminality (schválený zastupitelstvem), při zabezpečování finančních zdrojů úspěšně čerpat z prostředků Odboru PK MV ČR. Zároveň také uvádí příklad, že při jím navrhované realizaci golfového hřiště za cca 200.000,-Kč je možno celou tuto částku či její podstatnou část čerpat z prostředků Odboru PK MV ČR.

Výše uvedené se jeví velmi lákavé. Vedení města se nad návrhy uvedenými Mgr. Šimonkou vážně zamýšlelo, ale před zřízením Komise pro PK chtělo vyřešit dvě základní otázky:

1. Vedení komise - klíčovou záležitostí pro fungování komise se jeví osobnost jejího předsedy, tahouna zapáleného pro věc a organizačně schopného. Bez něho by hrozilo reálné nebezpečí, že se komise stane formální a nefunkční institucí. Bylo kontaktováno několik osobností včetně autora návrhů DRS, ale nikdo neprojevil zájem o to komisi vést.

2. Reálnost získávání dotací - tato otázka se jeví jako kardinální. Při očekávané administrativní a z toho plynoucí finanční náročnosti, které sám autor článků uvádí - konstituování skupiny odborníků, analýza situace ve městě, zpracování komplexního programu kriminality, jeho schválení městským zastupitelstvem, určení koordinátora a průběžné vyhodnocování - je reálná možnost získávání dotací z Odboru PK MV ČR podmínkou pro to, aby se komise stala pro město finančním zdrojem na zajišťování preventivních opatření.

Při zjišťování potřebných skutečností byly staženy veškeré dosažitelné materiály z internetu http://www.mvcr.cz/prevence, se jednak více než potvrdila předpokládaná administrativní a finanční náročnost - mimo jiné se výslovně uvádí nutnost vytvoření pracovního místa profesionálního pracovníka, ale především je zde výslovně uvedeno, že dotaci lze poskytnout jen obcím s počtem obyvatel nad 30 tisíc, nebo počtem obyvatel nižším, ve kterých došlo k vysokému nápadu trestné činnosti (a to v Chrastavě přes několik hrůzných činů v minulosti nedošlo).

Na e-mailový dotaz přímo na Mgr. Gjuričovou - ředitelku Odboru PKMV, zda je správný výklad, že toto znamená, že i při ustavení a činnosti Komise pro PK, nemá město velikosti Chrastavy na dotaci žádnou šanci, přišla telefonická odpověď, že náš výklad je správný, a že dotaci mohou obdržet města pouze nad 10 tisíc obyvatel, ale pro města naší velikosti je přiznání dotace zcela vyloučeno.

Zjištěné skutečnosti nic nemění na tom, že je nutno kladně hodnotit projevený zájem o uvedenou problematiku panem Mgr. Šimonkou. Zůstává také faktem, že komisi lze zřídit. Je však nutné si uvědomit, že při zřízení komise bude s vysokou mírou pravděpodobnosti případné dotace poskytovat přímo město (nepodařilo se nám objevit reálnou možnost pro v článku též zmiňované dotace ze strukturálních fondů EU v souvislosti s činností KPPK) a pro činnost komise bude muset měslt vynaložit určité nemalé náklady.

Pozn.: Zájemcům (bez možnosti přístupu na internet) o materiály odboru PK MV je mohou poskytnout na disketě či zapůjčit v písemné podobě.

Ing. Michael Canov - zástupce starosty města

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Prodej ojetého vozidla

Netřeba připomínat, že při koupi či prodeji staršího motorového vozidla, kterým nejčastěji bývá osobní auto, je nutné uzavřít řádnou kupní smlouvu, jež při případné reklamaci ojetiny totiž hraje rozhodující roli. V těch ale při své praxi odhaluji časté nedostatky.

Mnohá ustanovení kupních smluv jsou nesmyslná a odporují občanskému zákoníku, který je jim nadřazen nebo jsou ryze jednostranné. například pokud by se dodatečně objevily na autě závady, o nichž prodávající neinformoval kupujícího, může kupující žádat podle druhu závady slevu z ceny. Jestliže je závada taková, že znemožňuje užívání vozidla, tak může i odstoupit od smlouvy. Reklamovat však lze skutečně jen závady, které na vozidle prokazatelně byly už při jeho převzetí kupujícím, nikoliv ty, které vznikly později. Proto upozorňuji, že prodávající neručí za běžné opotřebení, odpovídající danému stáří automobilu. Pokud se ve smlouvě objeví, že automobil je "bez závad", pak má kupující v případě sebemenší závady nárok na odstoupení od smlouvy. Ve smlouvě má být uvedeno například i to, že vozidlo je po vážnější havárii, což ale neplatí například pro odřený lak. I samozřejmě nárok na jednání o slevě či odstoupení od smlouvy.

Zjištěnou závadu musí kupující uplatnit okamžitě, nejpozději pak do šesti měsíců od převzetí automobilu.

Je dobré, když prodávající zaručí, že auto není kradené či že na něm neváznou žádné právní nároky třetích osob, jako kupříkladu zástavní právo. Kdyby se prokázal opak, od zabavení vozidla to kupujícího sice neochrání, ale protože byl uveden v omyl, může na prodávajícím žádat kupní cenu zpět jako bezdůvodné obohacení. Dalším problémem je, aby kupující, aby kupující při prodeji viděl či měl uveden ve smlouvě písemný souhlas manžela nebo manželky prodávajícího. Pokud by totiž druhý z manželů podal žalobu proti prodeji například v době rozvodu a přitom by tvrdil, že o prodeji auta nevěděl, pozbyla by kupní smlouva platnosti.

Často je ve smlouvě napsáno, že kupující absolvoval zkušební jízdu, ale přitom ho prodávající pouze svezl. Kupující se zkušební jízdou, kdy na pár kilometrech může jen obtížně poznat na vozidle nějakou závadu, nevzdává se svých spotřebitelských práv. Důležitým faktem při sepisování kupní smlouvy, kdy je alespoň na jedné straně občan, je, aby se řídila občanským, nikoli obchodním zákoníkem. V případném soudním sporu totiž občanský zákoník přesněji vymezuje, na co má kupující právo.

Motoristé při koupi staršího automobilu často využívají služeb autobazarů. Ty většinou pouze hrají roli zprostředkovatele, méně často auta sami vykupují. Kupující se tedy obrací přímo na původního majitele auta, když bazar koupi pouze zprostředkoval, nebo přímo na bazar, pokud auto od původního majitele vykoupil.

Správně sepsaná smlouva má obsahovat:

- údaje o prodávajícím, kupujícím, příp. zprostředkovateli

- přesnou identifikaci vozu (SPZ, značku, typ, rok výroby, barvu, číslo motoru, číslo podvozku, číslo karoserie, číslo technického průkazu, počet najetých kilometrů)

- předávané dokumenty a klíče

- seznam příslušenství a doplňků auta

- prohlášení prodávajícího, že vůz je jeho majetkem a neváží se k němu žádné další nároky či pohledávky třetích osob

- co nejpodrobnější popis stavu vozidla a jeho částí

- popis závad, na které je kupující upozorněn

- způsob zaplacení kupní ceny, podmínky přihlášení, odhlášení a převodu automobilu, příp. i plnou moc k těmto úkonům

- ustanovení o tom, že je sepsána podle občanského zákoníku.

Mgr. Radek Šimonka, advokát

------------------------------------------------------------------------------------------------------

INTERNETOVÁ ČÍTÁRNA

O tom,jaký rozvoj v posledních dvou letech i u nás v Česká republice zažívá internet, není nutno dlouhosáhle komentovat. A to i přes vysoké telefonní poplatky a špatné infrastruktuře.

V Chrastavě na ZŠ 1 mají žáci možnost "surfovat" po této informační dálnici, přičemž poplatky za tuto možnost byly zveřejněny v minulém čísle Chrastavských listů. Aby tuto možnost mělo ještě více občanů, připravuje radnice zřízení internetové čítárny v budově Muzea. Vše je však odvislé od překonání technických podmínek a též i od financí. Doufejme, že tento chvályhodný počin bude nejpozději se začátkem nového roku uskutečněn a naše nejen mladá generace bude moci okusit ono báječné brouzdání v nedohledných meandrech informačního toku. Držím palce.

Jaroslav LOJZAR

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozpočet města na příští rok a jeho alternativy

S blížícím se koncem roku vrcholí napětí zejména na odboru, který kompletuje podklady pro sestavení rozpočtu našeho města pro rok 2000. O tom, že nejde o nic jednoduchého, svědčila vzrušená debata při jeho minulém projednávání. Předmětem sporu se stala jeho struktura, nikoli vlastní výše. Proto letos očekáváme jednotlivé kapitoly rozpočtu jednoznačněji vymezeny a co nejpodrobněji hierarchicky poskládány.

Návrh rozpočtu i plán investic pro příští rok budou zveřejněny, rádi bychom však znali - a určitě nejen my - alternativní návrh z dílny sociálně demokratické opozice na radnici. Jistě takový připravují, majíce skrze své zastupitele přístup k relevantním informacím. A bylo by příjemné a inspirující moci porovnat dvě či více variant, byť manévrovacího prostoru příliš není. O to více šancí dává plán investic, kde lze jasně projevit své programové priority a cíle. A proč jej nepředložíme sami? Bez mnoha interních informací a výsledků či prognóz, jež jsou k dispozici zastupitelům, by taková snaha vyzněla naprázdno a laciná gesta nepatří do našeho instrumentáře.

Alternativami návrhů se jasně ukáže, proč a s jakými průběžnými výsledky jsme volili tu či onu stranu (koalici), neboť k černobílým jednostranným řešením bychom pak nemuseli volit zastupitele z několika kandidátek stran a hnutí.

Radek Šimonka - MO DRS Chrastava

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Česká strana sociálně demokratická

místní organizace

Chrastava

si Vás dovoluje pozvat na

Mikulášskou zábavu,

která se koná

v pátek 3.prosince 1999 od 20.00 hodin

v M-klubu na Střeleckém vrchu v Chrastavě.

Hraje známá chrastavská kapela

Připravena je bohatá tombola, vstupné 30,-- Kč.

Motto: Pojďme se zase jednou nebavit o politice …

… proto přijďte, jste vítáni !

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Listopad ´89 připomene i Česká televize

  Listopadové události roku 1989 široce připomene také Česká televize. Nabízíme vám několik tipů na pořady, které by určitě neměly ujít vaší pozornosti.

Televizní vysílání ze socialistického Československa

V sobotu 20. listopadu nás program ČT 2 zavede na 24 hodin do osmdesátých let. Rekonstrukce jednoho typického dne vysílání tehdejší Československé televize nám ve své skladbě oživí ideologii socialistického vysílání.

Autoři projektu vybírali z více než 200 hodin různých českých a slovenských pořadů vyrobených nebo vysílaných v průběhu roku 1989. Uvidíme tak znovu reklamy pana Vajíčka, Pionýrskou vlaštovku, policejní pořad Maják, vojenský magazín Azimut, instruktážní pořady ke spartakiádě, "přímé přenosy" ze sjezdu SSM, přestávku s koťaty či televizní inscenaci o práci jednoho pražského OPBH. Chybět nebudou ani projevy komunistických funkcionářů, včetně známého Jakešova projevu na Červeném Hrádku. Angažované verše přednese Jiřina Švorcová.

Účast přijali někdejší hlasatelé Miloš Frýba a Elena Galanová, kteří se v průběhu dne ujmou uvádění pořadů.

Po odeznění československé státní hymny ve 24 hodin, bude odstartován volný blok "sametové noci", sestavený z archivních záznamů přenosů a mítinků z let 1988 a 1989. Noc přinese osmihodinový popis zrodu a průběhu hroucení socializmu v Československu. Většinou půjde o nesestříhané autentické záběry, z nichž mnohé dosud nebyly zveřejněny. (dr)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Před 10 lety padl komunistický režim

Je deset let dlouhý či krátký čas? Krátký na to, abychom tehdejší události vnímali s nutným odstupem a dlouhý proto, že zapomínáme. Zapomínáme na to, čeho jsme se před deseti lety zbavili. A protože je náš národ nepoučitelný, vzpomínají mnozí na to, jak se "za komunistů" měli lépe. Opravdu se ale měli lépe? Proč se tedy u nás před deseti lety komunismus zhroutil?

V řízení státu i společnosti vládla na konci osmdesátých let nesnesitelná byrokracie, kterou sebou přinesla politická garnitura, nastoupivší na počátku normalizace. Národ přestával věřit slovům o přestavbě, demokracii a dialogu moci s občany - slova zůstávala nenaplněna. V zemi upadala ekonomika a výrazně se zhoršilo životní prostředí. Ve všech sférách společnosti narůstala nervozita stupňující se s každou policejně rozehnanou protestní demonstrací a stále častější perzekucí signatářů přibývajících protestních petic. V neposlední řadě tu byl i přímý vliv událostí v Polsku, Maďarsku a NDR.

Společnost již proto nebyla schopna vstřebat brutální potlačení studentské demonstrace 17. listopadu na Národní třídě. Ještě téhož večera lidé na místě střetu zapalovali svíčky a v Divadle Na zábradlí se spontánně zrodila myšlenka na studentskou a divadelní stávku.

V sobotu 18. listopadu všechny deníky informovaly o manifestaci na Albertově standardně a o incidentu na Národní třídě, kromě Lidové demokracie, mlčely. Centrum Prahy se odpoledne zaplnilo nespokojenými občany. Na DAMU vznikl stávkový výbor, který vyhlásil protestní stávku vysokoškoláků. Odpoledne se k nim na setkání v Realistickém divadle přidali i herci, kteří vyzvali národ k podpoře studentských požadavků a k účasti na generální stávce 27. listopadu. V průběhu dne se Prahou šířily nepodložené zvěsti o údajných obětech páteční demonstrace. Večerní vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy pak přinesly zprávu o úmrtí studenta M. Šmída.

V neděli se napětí v centru Prahy vystupňovalo. Úřady proto po celý den vysílaly městským rozhlasem uklidňujíci prohlášení. Televize ve svém zpravodajství zprávu o smrti M. Šmída dementovala a ve 22 hodiny pak přerušila na obou programech vysílání, aby před diváky s uklidňujícím prohlášením předstoupil předseda české vlády F. Pitra. V Činoherním klubu mezitím vzniklo Občanské fórum složené z představitelů nezávislého hnutí, kultury a disentu.

V pondělí 20. listopadu Rudé právo, narozdíl od ostatních deníků, rodící se protestní hnutí tradičně odsoudilo. Krok s Rudým právem držely pouze televize a rozhlas...

Listopad ´89... v STS Chrastava

Listopadové události jsem prožil jako zaměstnanec podnikového ředitelství Strojní a traktorové stanice (STS). V kapse jsem měl jednak čerstvý posudek kádrového náměstka, kterak jsem svou činností prospěšný socialistické společnost a také jeho "přátelské upozornění", že na svém pracovním stole bych neměl mít fotografii známé populární zpěvačky - signatářky petice Několik vět.

Během revolučního týdne jsem byl střídavě "na podniku" v Chrastavě a v některých regionálních střediscích STS, kde probíhaly pravidelné roční inventury. Vystoupení okresního tajemníka KSČ, který 20. listopadu přijel do "traktorky" vysvětlit, co se 17. listopadu na Národní třídě stalo, znám jen z vyprávění. Pracovníkům podnikového ředitelství a výroby kabin líčil, jak studenti provolávali heslo "Smrt komunistům" a na Národní třídě napadli lešenářskými trubkami a dlažebními kostkami příslušníky SNB. Fámu o mrtvém studentovi, podle něho, vypustili disidenti záměrně, aby mohli lépe svrhnout režim. Většina lidí jeho slovům víceméně věřila, protože jiné informace nebyly. Rudé právo psalo o víkendových provokacích a jiné noviny do Chrastavy nepřišly. Kdo nenaladil "štvavé vysílačky" Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky, nevěděl nic.

Z úterý 21. listopadu si vybavuji ekologickou demonstraci před libereckou radnicí, kde na zcela zaplněném Náměstí bojovníků za mír vysokoškoláci přečetli provolání studentů a herců a informovali shromážděné občany o situaci v Praze. Dodnes si pamatuji na své pocity - euforii a strach. Strach z případného zásahu příslušníků SNB, neboť z náměstí by v tu chvíli nebylo bezpečného úniku. Za hustého sněžení jsme se přesunuli ke komunistickému sekretariátu naproti obchodnímu domu Ještěd. Kdosi na chodníku ještě zvolal: "tohle jsem viděl naposledy v osmašedesátem". Centrum Liberce pak pokryla tma, protože někdo zodpovědný usoudil, že na "křiklouny" nemusí být vidět.

Ve středu 22. listopadu jsme měli v STS, na příkaz generálního ředitele, omezený přístup k podnikovému xeroxu.

Mezi mými kolegy vzniklo prohlášení podporující "názory studentů, čs. umělců a ostatních občanů ČSSR, kteří odsuzují zákrok pořádkových služeb proti pokojné demonstraci v pátek 17. listopadu 1989... manifestace a případné stávky považujeme za projev názoru širokých mas, nikoliv za pokus o rozvrat národního hospodářství... Nesouhlasíme s oficiálním prohlášením našeho podniku, jehož vedení, jak již je u nás léta dobrým zvykem, promlouvá za všechny pracující. Hrstka asi dvaceti soudruhů za pětset zaměstnanců, ať se vyjádřili či nikoliv. Díky letité výchově se stále ještě většina z nás bojí říci otevřeně svůj vlastní názor..." Protestní prohlášení se objevilo na některých nástěnkách, ale záhy bylo "kýmsi" strženo.

Díky tomu, že se v Chrastavě v polovině týdne objevily už i jiné deníky a televize 22. listopadu v odpoledním pořadu Studio Kontakt odvysílala krátké vstupy z manifestace na Václavském náměstí, jsme si utvářeli obrázek o tom, co se v Praze asi odehrává.

Ve čtvrtek 23. listopadu ráno jsem byl svědkem nepříjemné epizody, kdy z vrátnice byly příslušníky Lidových milicí velmi hrubě vyhozeni vysokoškoláci, kteří chtěli pracovníky STS seznámit se svými požadavky. Jeden z milicionářům na ně křičel, že jim "dá přes hubu". Zbytek pracovního dne jsem pracovně strávil ve středisku mimo Chrastavu. Lidé tu pod vlivem Rudého práva odsuzovali studentskou stávku a nepokoje v Praze a odmítli generální stávku.

V pátek 24. listopadu jsme s napětím očekávali, zda se v rozhlase neobjeví nějaká zpráva z mimořádného zasedání ústředního výboru KSČ - žádné novinky však nepřicházely. Generální ředitel STS nám oznámil, že účast na pondělní generální stávce, bude posuzována jako neomluvená absence.

Večer padl Milouš Jakeš a televize poprvé odvysílala záběry z Národní třídy.

Na druhý den v sobotu 25. listopadu sloužil mši v přímém přenosu kardinál František Tomášek a na Letenské pláni poprvé veřejně k národu promluvil Václav Havel.

 V neděli 26. listopadu hustě sněžilo. Na libereckém Náměstí bojovníků za mír proběhla manifestace Občanského fóra. Z budovy Hotelu Praha hovořili různí řečníci. Byli mezi nimi i redaktoři regionálního listu Vpřed, kteří oznámili, že redakce se rozštěpila. Zatímco část připravuje pondělní vydání listu zaměřeného proti generální stávce, oni na nedělní odpoledne připravili "revoluční" vydání. Celý náklad byl vzápětí beznadějně rozebrán.

V pondělí se na vrátnici STS objevuje mimořádné "protistávkové" vydání Vpředu, které si odnášejí "skalní". Po složitém jednání, které vedli mí kolegové s generálním ředitelem je upřesněno, že k účasti na generální stávce je nutné si vzít dovolenou.

Před dvanáctou hodinou se náš průvod pracovníků vydal na Náměstí 1. máje. Tady jsme, společně s pracovníky ostatních závodů, podpořili začínající proces změn. V průběhu stávky bylo přečteno a všemi za hlasitého potlesku schváleno společné prohlášení účastníků generální stávky v Chrastavě: "... Požadujeme odstoupení zkompromitovaných funkcionářů, politických a vedoucích pracovníků ze všech stranických a politických funkcí... žádáme aby ve všech sdělovacích prostředcích byla zveřejněna pravda a objektivní hodnocení situace... propuštění politických věznů... zrušení zákona ustanovení o vedoucí úloze KSČ, vyhlásit demokratické a svobodné volby..."

Zvláště poslední bod prohlášení se nám všem jevil jako nejdůležitější, protože lidé se dosud báli. Báli se předsedů ZO KSČ, svých šéfů, jejich zástupců, zástupců těch zástupců - vesměs komunistů. A také tu ještě byla ozbrojená pěst dělnické třídy Lidové milice. Komunistická strana nás prostě ovládala. Ozbrojenými oddíly. Nomenklaturní elitou. Odčerpáváním našich peněz. Totálním nedostatkem informací. Nemožností si vydělat. Nemožností cestovat. Přitom oni sami měli svá vlastní sanatoria, hotely, automobily, rekreační střediska, tiskárny, budovy, cestovali...

Mgr. Daniel Růžička

Dosud nepublikované autentické záznamy z knihy vrátných STS k. p. Chrastava

20. 11. 1989 · tajemník soudruh Bekr 7.00 - 9.22

21. 11. 1989 · služba LM

22. 11. 1989 · na lince 16 služba LM

23. 11. 1989 · na lince 16 služba LM

24. 11. 1989 · klíče od rozmnožovny vydány zpět pověřenému pracovníkovi

25. 11. 1989 - v 17.30 přijel s. ředitel

26. 11. 1989 · 15.40 - člen VB přinesl 3 noviny, aby se daly do oběhu

27. 11. 1989 · od 12.00 do 14.00 se převážná část zaměstnanců zúčastnila na náměstí v

Chrastavě manifestační stávky

28. 11. 1989 · evidován pohyb klíče od rozmnožovny

STEZKA ODVAHY NA VÝBORNOU

Na pátek 22. října se těšilo nejedno dětské srdce. V parku pod "hoření" školou se totiž konala Stezka odvahy. Na její přípravě se podíleli dospělí, ale také děti ze školní družiny. Malovaly skleněné lahve a dlabaly pilně dýně a cukety, do nich byly pak umístěny svíčky. Po umístění na trase byly totiž jediným zdrojem světla (elektrický proud této části města byl úmyslně vypnut!).

Pořadateli byli někteří členové SPHMCH a další dobrovolníci z řad rodičů. Na osmi stanovištích bylo 13 dospělých, kteří se s chutí zhostili svého úkolu. Zájem veřejnosti byl veliký. Cílem prošly nejen děti s rodiči, ale i poněkud odrostlejší mládež. Po skončení trasy čekala na malé odvážlivce sladká odměna.

210 účastníků, kteří se shromáždili na startu, je dostatečným důkazem toho, že by se tato akce mohla v příštím období dočkat pokračování.

Závěrem patří poděkování nejen samotným organizátorům a účastníkům Stezky odvahy, ale také Městské policii Chrastava, panu Lambertu Medřickému a sponzorům - prodejně Sepp, paní Vikové a manželům Cinibulkovým.

Dík si zaslouží i paní Jana Zahurancová, která odvážlivce na stezce zvěčnila na fotografiích. Všechny fotografie jsou vystavené ve výkladní skříni papírnictví u paní Trnkové. Nechybí ani adresa, na které je možno fotografie s Vašimi ratolestmi zakoupit.

Za Společnost přátel historie města Chrastavy Mgr. J. Špaková a D. Koldová