Chrastavské listy
říjen 2003

BIKE BABÍ LÉTO 2003

13. 9. proběhl v Chrastavě u Liberce 2. ročník bikeového maratonu BIKE BABÍ LÉTO 2003, který připomínal babí léto jen názvem závodu, protože celou noc před závodem pršelo a i ráno nevěstila zamračená obloha nic dobrého. Déšť nakonec na sebe nenechal dlouho čekat a chvilku před startem začalo pršet a nakonec pršelo po celý den.

Na startu se i přes nepřízeň počasí postavilo 250 borců. Oficiální start byl v Chrastavě na náměstí 1. máje a ostrý za Chrastavou na staré cestě do Bílého Kostela. Po startu na závodníky čekal zaváděcí kopec na Panenskou Hůrku, kde se pole hezky roztáhlo a do terénu se vjíždělo již v menších skupinkách.

1. velké stoupání zavedlo startovní pole na Ještědský hřeben, z kterého se sjíždělo technickým sjezdem do Andělské Hory. Pak hned na závodníky čekalo druhé stoupání na Ovčí horu, kde byla zároveň horská prémie. Prémie byla vypsána pro všechny závodníky, kteří vyjedou kopec a neslezou. Ovčí horu nakonec zvládlo 12 riderů(včetně legendární Káji Polívkové), kteří prokázali nejen fyzickou zdatnost, ale i dobrou techniku. Z Ovčí hory se sjíždělo na první občerstvovačku, která byla na 23 km. Následujících 10 km se jelo v bedřichovském lese a trasa zde tvořila XC smyčky. Dále následoval přejezd Albrechtic se sjezdem k přehradě Mlýnice, u které byla 2.občerstvovací stanice. Poslední kopec na krátké trase se jmenoval Lysý vrch, na který se závodníci dostali přes chrastavský les a tam čekalo na závodníky doslova pekelné počasí. Vítr, mlha a hustý déšť, nic horšího si snad už ani nejde představit. Jezdci z krátké sjížděli už dolů do údolí a rideři z dlouhé pokračovali v rozehrané bitvě dále. Výhledy (Pašerácká stezka) se žádné nekonaly, zato hustá mlha stěžovala jezdcům orientaci tak, že značení nebylo vůbec vidět. Sjezd do Uhelné byl, ale odměněn 3.občerstvovačkou. Dále jezdci jeli po česko-polské hranici a návrat do cíle vedl přes Liščí horu a Paradýz. V závěru jezdce ještě čekal zákeřný výjezd na Vysokou a nakonec vytoužený sjezd do cíle. Cílem na krátké prolétl nejrychleji Tomáš Toman a v ženách Pavla Havlíková, na dlouhé byl suverénně nejlepší Thomas Nicke. V cíli byla pro závodníky připravena dobrá bramboračka a pivo nebo klobáska, ale většina riderů tentokrát nepohrdla ani horkým čajem.

Musím poblahopřát všem, kteří dojeli do cíle, protože vlastně zvítězili sami nad sebou v naprostém spiknutí přírodních živlů. Výsledky na http://bikebabileto.its.cz.

Petr Cinkán

Zprávy z radnice

Zasedání RM 8.9.2003

RM schválila

pronájem nebytového prostoru o výměře cca 55,4 m2 v přízemí nového objektu DPS v Turpišově ulici, katastrální území Chrastava I, Komerční bance pro zřízení kanceláře pro vedoucího obchodní skupiny pro Chrastavu a Hrádek nad Nisou, za cenu 350,- Kč/m2,

pronájem nebytových prostor v domě č. p. 1 (restaurace a příslušenství) o celkové výměře cca 125 m2, Bílokostelecká ulice, katastrální území Dolní Chrastava, panu Romanu Suchému, za navrhovanou cenu 5.000,- Kč měsíčně,

pronájem níže uvedených parcel ŘSD ČR za cenu 5,- Kč/m2/rok,

a) pronájem na 1 rok části p. p. č. 770/1 o výměře cca 34 m2 - ost. plocha, části p. p. č. 96 o výměře cca 37 m2 – trvalý trav. porost, části p. p. č. 457/7 o výměře cca 120 m2 - zahrada, vše k. ú. Dolní Chrastava části p. p. č. 987/3 o výměře cca 37 m2 - orná půda , části p. p. č. 1430/3 o výměře 34 m2 - ost. plocha, vše k. ú. Chrastava I,

b) nad 1 rok části p. p. č. 777/1 o výměře cca 655 m2 - ost. plocha v k. ú. Dolní Chrastava části p. p. č. 831/9 o výměře cca 76 m2 - ost. plocha, části p. p. č. 831/10 o výměře cca 275 m2 - ost. plocha, části p. p. č. 824/16 o výměře cca 307 m2 - ost. plocha, části p. p. č. 824/17 o výměře cca 167 m2 - lesní pozemek, části p. p. č. 824/20 o výměře cca 598 m2 - lesní pozemek, části p. p. č. 1426/2 o výměře cca 20 m2 - ost. plocha, části p. p. č. 831/11 o výměře 144 m2 - ost. plocha, části p. p. č. 824/22 o výměře cca 132 m2 - ost. plocha, vše k. ú. Chrastava I,

pronájem st. p. č. 88/3 o výměře 566 m2 v k. ú. Horní Vítkov panu Jiřímu Lhotovi na zřízení zahrádky a sekání trávy, na dobu neurčitou,

pronájem části p. p. č. 218/2 o výměře cca 25 m2 - ostatní plocha v k. ú. Dolní Chrastava a p. p. č. 316/6 o výměře 55 m2 - ostatní plocha v k. ú. Chrastava I, panu Romanu Tichému na parkování aut, na dobu neurčitou,

předběžně výpůjčku p. p. č. 777/2 o výměře 119 m2 - ost. plocha a část p. p. č. 777/1 o výměře 103 m2 - ost. plocha v k. ú. Dolní Chrastava,

předběžně pronájem
p. p. č. 590/3 o výměře 1130 m2 - orná půda,
p. p. č. 590/17 o výměře 2266 m2 - orná půda,
p. p. č. 590/10 o výměře 545 m2 - orná půda,
p. p. č .590/7 o výměře 28 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 590/6 o výměře 247 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 590/18 o výměře 138 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 590/15 o výměře 181 m2 - ost. plocha,
část p. p.č. 761/1 o výměře cca 1000 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/54 o výměře 100 m2 - ost. plocha ,
p. p. č. 761/55 o výměře 94 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/53 o výměře 42 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/52 o výměře 49 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/49 o výměře 644 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/47 o výměře 75 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/48 o výměře 75 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/9 o výměře 65 m2 - ost.plocha,
p. p. č. 761/10 o výměře 103 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/69 o výměře 69 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/11 o výměře 73 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/70 o výměře 897 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/71 o výměře 61 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/73 o výměře 339 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/62 o výměře 543 m2 - ost.plocha,
p. p. č. 761/61 o výměře 67 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/43 o výměře 1076 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/42 o výměře 70 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/41 o výměře 68 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/40 o výměře 70 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/39 o výměře 68 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/30 o výměře 53 m2 - ost.plocha,
p. p. č. 761/29 o výměře 54 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/28 o výměře 2046 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/32 o výměře 68 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/33 o výměře 69 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/59 o výměře 141 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/58 o výměře 51 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/14 o výměře 332 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/13 o výměře 72 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/20 o výměře 1719 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/16 o výměře 81 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/18 o výměře 116 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/19 o výměře 74 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/15 o výměře 101 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/22 o výměře 63 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/23 o výměře 88 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/24 o výměře 55 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/25 o výměře 75 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/26 o výměře 46 m2 - ost. plocha,
p. p. č. 761/3 o výměře 41 m2 - orná půda,
p. p. č. 761/7 o výměře 157 m2 - orná půda,
vše k. ú. Chrastava I

žádost společnosti Syner s. r. o. o změnu podmínek smlouvy o nájmu pozemku ze dne 29.6.2001 s tím, že nájemce uhradí pronajímateli nájemné ve výši nákladů za neprovedené práce, které činí 45.000,- Kč.

RM schválila
návrh dodatku č. 3 k mandátní smlouvě z. č. 00 34 00 01 01 ze dne 19.9.2000 - Inženýrská činnost při realizaci rekonstrukce radnice Chrastava, mezi smluvními stranami mandantem Město Chrastava a mandatářem Invest spol. s. r. o. Liberec a pověřila starostu města k uzavření dodatku smlouvy.

RM schválila
návrh Prováděcí smlouvy s Českým Telecomem a. s. o poskytování služeb komunikační infrastruktury a pověřila starostu města uzavřením smlouvy.

RM schválila
smlouvu o poskytnutí účelové dotace na realizaci "Předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků" od Krajského úřadu Libereckého kraje.

RM schválilanávrh smlouvy č. 01/2003/OŠJ o odběru obědů ze školní jídelny pro obyvatele DPS Chrastava.

RM a) vzala na vědomí
zprávu o prověření smluvních vztahů s p. Šlamborem ve věci údržby časoměrných zařízení

b) schválila
návrh Smlouvy o dílo s p. Stanislavem Šlamborem, Andělská Hora 107 ve věci "Údržba hodin na domu Alšova č. p. 185“ a pověřila starostu města jejím uzavřením.

RM schválila
návrh Smlouvy o dílo s firmou STAVOEFEKTA PLUS, s. r. o., Na Zvonku 57, Liberec ve věci "Zateplení části objektu č. p. 250, nám. 1. máje v Chrastavě" a pověřila starostu jejím uzavřením.

RM schválila
návrh Smlouvy o dílo s firmou RUBIDEA CZ s. r. o., Na blatech 243, Libiš ve věci "Dodávka a montáž termostatických ventilů a hlavic včetně armatur na zpátečky - objekty Bezručova č. p. 503, Bílokostelecká č. p. 66" a pověřila starostu jejím uzavřením.

RM vzala na vědomí
zápis č. 2003/14 z jednání BSK ze dne 25.8.2003.

RM vzala na vědomí
zprávu místostarosty města a zprávu vedoucí SK ve věci vyúčtování Chrastavských slavností a doporučila
ZM změnu rozpočtu v kapitole Chrastavské slavnosti.

RM schválila
vydání publikace “CHRASTAVA“ a pověřila vedoucí SK přípravou smlouvy dle nabídky J.I.M. spol. s. r. o. Liberec.

RM a) vzala na vědomí
písemné sdělení ředitelky ZŠ Chrastava Mgr. Aleny Páchymové, že dne 30.6.2004 končí ve funkci ředitelky z důvodu odchodu do,

b) požádala
v souladu se zákonem Krajský úřad Libereckého kraje o udělení souhlasu s odvoláním ředitelky ZŠ Mgr. Aleny Páchymové z funkce k 30.6.2004,

c) pověřila
místostarostu města přípravou výběrového řízení na funkci ředitele ZŠ Chrastava.

RM schválila
změnu platového výměru od 1.9.2003 - 30.6.2004 ředitelky ZŠ Chrastava.

RM schválila
dar ZŠ nám. 1. máje ve výši 10.000,- Kč účelově vázaný na zajištění návštěvy partnerské školy města Eichstätt.

RM vzala na vědomí
zprávu k dopisu statutárního města Liberec ve věci ZŠ Vítkov,
zprávu k organizačním záležitostem MŠ Revoluční.

RM schválila
žádost ředitelky ZŠ Vítkov.

RM nepřijala
nabídku Římskokatolické farnosti na převedení kostela ve Vítkově do vlastnictví města Chrastavy.

RM pověřila
starostu města odpovědí na žádost manželů Řehákových.

Zasedání zastupitelstva 1.9.2003

ZM schválilo
změnu podmínek pro prodej části členského podílu v MBD - podmínky při směně bytů nájemců.

ZM schválilo
převod části družstevního podílu v Městském bytovém družstvu Chrastava včetně souvisejících práv a povinností k bytu č. 6 v domě č. p. 682, Střelecký vrch, k. ú. Chrastava I, za dalších platných podmínek (podmínky pro prodej části podílu města Chrastavy v Městském bytovém družstvu Chrastava nájemcům bytů ze dne 18.6.2001, v platném znění).

ZM schválilo
prodej části p. p. č. 82/1 o výměře cca 900 m2 - ostatní plocha v k. ú. Chrastava II, za účelem výstavby rodinného domku,
prodej části p. p. č. 82/1 o výměře cca 750 m2 - ostatní plocha v k. ú. Chrastava II, za účelem výstavby rodinného domku,
prodej části p. p. č. 82/1 o výměře cca 1000 m2 - ostatní plocha v k. ú. Chrastava II, za účelem výstavby rodinného domku,
prodej části p. p. č. 309/1 o výměře cca 1500 m2 - travní porost v k. ú. Dolní Chrastava, za účelem výstavby rodinného domku,
prodej části p. p. č. 309/1 o výměře cca 1 400 m2 - travní porost v k. ú. Dolní Chrastava, za účelem výstavby rodinného domku,
prodej části p. p. č. 309/1 o výměře cca 1350 m2 - travní porost v k. ú. Dolní Chrastava, za účelem výstavby rodinného domku,
prodej p. p. č. 324 o výměře 1542 m2 - zahrada a st. p. č. 98/12 o výměře 71 m2, vše k. ú. Horní Chrastava,
prodej části p. p. č. 439/1 o výměře cca 1010 m2 - travní porost, část p. p. č. 439/2 o výměře cca 571 m2 - zahrada, část p. p. č. 453/2 o výměře cca 352 m2 - zahrada a p. p. č. 439/17 o výměře 819 m2 - lesní pozemek, vše k. ú. Andělská Hora u Chrastavy, Parcely budou upraveny geometrickým plánem tak, aby hranice pozemku byla umístěna ve středu vodoteče potoka,
prodej p. p. č. 93/6 o výměře 539 m2 - zahrada v k. ú. Chrastava II,
prodej p. p. č. 59/13 o výměře 203 m2 - zahrada v k. ú. Chrastava II,
prodej domu č. p. 23 se st. p. č. 35 o výměře 83 m2, st. p. č. 36 o výměře 377 m2, p. p. č. 221 o výměře 409 m2 - zahrada, p. p. č. 222 o výměře 226 m2 - zahrada, p. p. č. 225/1 o výměře 101 m2 - ostatní plocha, p. p. č. 225/2 o výměře 585 m2 - ostatní plocha, p. p. č. 227 o výměře 224 m2 - trvalý travní porost, část p. p. č. 229/1 o výměře cca 5 000 m2 - trvalý travní porost a část p. p. č. 214 o výměře cca 50 m2 - zahrada, vše k. ú. Dolní Chrastava do vlastnictví společnosti NORMA k. s. za cenu 1 000,- Kč/m2 a náklady spojené s prodejem za podmínky složení jistoty ve výši 300.000,- Kč do konce září 30.9.2003 (příloha č. 1b k originálu usnesení - žádost společnosti NORMA),

ZM schválilo
změnu svého usnesení č. j. 2003/05/VI ze dne 23.6.2003 tak, že nově zní: prodej části p. p. č. 101 o výměře cca 80 m2 - travní porost, p. p. č. 105 o výměře 702 m2 - zahrada, část p. p. č. 120/1 o výměře cca 9500 m2 - travní porost, vše k. ú. Andělská Hora u Chrastavy do vlastnictví následujícím kupujícím, a to jednotlivě a zvlášť Ing. Jiřímu Macháčkovi část o výměře cca 2000 m2, p. René Švejdovi část o výměře cca 2000 m2, MUDr. Petru Hartlovi část o výměře cca 2000 m2, p. Michalovi Zaydlarovi část o výměře cca 2000 m2 a panu Robertu Bratršovkému o výměře cca 2000 m2, za účelem výstavby rodinných domků,
změnu svého usnesení Čl. I, bod č. 5 ze dne 12.9.2001 tak, že nově zní: prodej části p. p. č. 119 o výměře cca 1850 m2 - travní porost v k. ú. Dolní Vítkov, za účelem výstavby rodinného domku,
změnu svého usnesení Čl. I, bod č. 4 ze dne 24.6.2002 tak, že nově zní: prodej části p. p. č. 119 o výměře cca 1200 m2 - travní porost a část st. p. č. 99 o výměře cca 500 m2, vše k. ú. Dolní Vítkov, za účelem výstavby rodinného domku,

ZM schválilo
předběžně prodej části p. p. č. 60/1 o výměře cca 400 m2 - zahrada v k. ú. Chrastava I,
předběžně prodej p. p. č. 726/1 o výměře 403 m2 - ostatní plocha v k. ú. Andělská Hora u Chrastavy,
předběžně prodej části p. p. č. 156/2 o výměře cca 3500 m2 - ostatní plocha a p. p. č. 156/3 o výměře 797 m2 - zahrada, vše k. ú. Dolní Chrastava,
předběžně prodej p. p. č. 724/2 o výměře 255 m2 - zahrada v k. ú. Horní Vítkov.

ZM schválilo
koupi části p. p. č. 570/1 o výměře cca 1600 m2 – sportoviště rekreační plocha v k. ú. Chrastava I od Tělovýchovné jednoty Spartak Chrastava za dohodnutou cenu 200.000,- Kč.

ZM rozhodlo
neuzavřít směnnou smlouvu s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR,
schválit předběžně prodej: k. ú. Dolní Chrastava - p. p. č. 94 o výměře 175 m2 – zahrada a dle geometrického plánu č. z. 416-167/2002 p. p. č. 97/5 o výměře 94 m2 – lesní pozemek, p. p. č. 770/13 o výměře 30 m2 – ostatní plocha, k. ú. Chrastava I – p. p. č. 1423/4 o výměře 87 m2 – trvalý travní porost a dle geometrického plánu č. z. 500-167/2002 p. p. č. 824/ 25 o výměře 31 m2 – ostatní plocha, p. p. č. 824/26 o výměře 6 m2 – lesní pozemek, p. p. č. 824/27 o výměře 19 m2 – lesní pozemek, p. p. č. 831/19 o výměře 136 m2 - ostatní plocha, p. p. č. 831/20 o výměře 531 m2 – ostatní plocha, p. p. č. 831/21 o výměře 280 m2 – ostatní plocha, p. p. č. 1426/3 o výměře 23 m2 – ostatní plocha,
nepřijmout do vlastnictví města nově vzniklou komunikaci včetně pozemků (od “Vyhlídky“ směrem na Bílý Kostel),
nepřijmout do vlastnictví města nově vzniklou komunikaci (u vodní plochy “Oko“).

ZM navrhlo
ŘSD ČR převést do vlastnictví města darovací smlouvou nově vzniklou komunikaci včetně pozemků (od nového podchodu z Bílo-kostelecké ul. směrem k čerpací stanici),
odprodat pozemky (u vodní plochy “Oko“) ve vlastnictví města pod nově vzniklou komunikací ŘSD ČR tak, aby byl umožněn přístup k pozemkům ve vlastnictví paní B. Čepelové.

ZM schválilo
návrh 4. změny rozpočtu a investičního plánu na rok 2003 dle přiloženého komentáře.

ZM schválilo
návrh dodatku č. 3 ke smlouvě o dílo uzavřené dle § 536 Obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dne 25.1.2001 ve věci "Rekonstrukce radnice" mezi smluvními stranami objednatelem Městem Chrastava a zhotovitelem Ing. Janem Imlaufem IMSTAV LIBEREC a pověřila starostu města uzavřením smlouvy.

ZM schválilo
nepřijetí veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií za účelem jejich vzetí z oběhu ELITEX SERVICES, a. s.

ZM schválilo
návrh smlouvy o dílo uzavřené dle § 536 Obchodního zákoníku ve věci "Zhotovení povrchové úpravy na části stávající zpevněné plochy v areálu TJ Spartak" mezi smluvními stranami: objednatel Město Chrastava a Zhotovitel f. BALTOM s. r. o. a pověřila starostu města uzavřením smlouvy.

ZM schválilo
na základě doporučení RM č. 2003/16/X, bod č. 2 ze dne 13.8.2008, návrh kupní smlouvy na ojeté osobní motorové vozidlo ŠKODA FELICIE Pick Up LX Mpi za cenu 121.000,- Kč.

ZM schválilo
smlouvu o vzájemné spolupráci mezi městem Chrastava a obcí Nová Ves,
smlouvu o vzájemné spolupráci mezi městem Chrastava a obcí Mníšek.
Na základě rozhodnutí zadavatele ze dne 5.8.2003 v rámci veřejné obchodní soutěže na poskytnutí úvěru městu na pořízení investic, vyhlášené v Obchodním věstníku číslo 19/03 dne 14.5.2003 pod značkou 170972-19/03

a) ZM schválilo
přijetí úvěru na rekonstrukci radnice ve výši 30.000.000,- Kč a úvěru na přeúvěrování 22 b. j. v Turpišově ulici ve výši 13.000.000,- Kč s pohyblivou úrokovou sazbou 12 M PRIBOR + marže p. a.,

b) ZM schválilo
návrh úvěrové smlouvy - investiční úvěr na rekonstrukci radnice a přeúvěrování 22 b. j v Turpišově ul. s Volksbank CZ, a. s. a pověřilo starostu města uzavřením smlouvy (příloha č. 7 k originálu usnesení).

ZM schválilo
dar Římskokatolické farnosti Chrastava ve výši 40.000,- Kč účelově vázaný na rekonstrukci okna, státem chráněné památky kostela sv. Vavřince v Chrastavě.

ZM vzalo na vědomí
podnět ohledně omezení průjezdu vozidel v Horní Chrastavě, přes část Vysoká, směr Vítkov, Nová Ves.

ZM neschválilo
návrh pozastavit usnesení z 23.6.2003 č. 2003/05/I a, b, c.
Dne 24.9.2003 podepsalo Město Chrastava úvěrovou smlouvu - investiční úvěr na dostavbu radnice s Volksbank CZ, a.s. a dále dodatek smlouvy se zhotovitelem firmou IMSTAV Liberec. Při slavnostním aktu podpisu obou smluv zastupovaly Volksbank CZ, a.s. paní Bc. Dana Holubcová a paní Zuzana Kožichová, firmu IMSTAV Liberec Ing. Jan Imlauf a Ing. Ivo Palouš a Město Chrastava starosta Ing. Michael Canov, místostarosta Miloslav Pilař, za investiční oddělení paní Zuzana Bolkovcová a za hospodářsko – finanční odbor vedoucí paní Lenka Bulířová. Po úvodním přivítání a následném samotném aktu podpisu pozval starosta města přítomné do městského muzea, kde si vyslechli z úst PhDr. Františka Vydry pár slov o historii radnice, jejího vzniku a dalších zajímavostech.
Na cyklotrase na tzv. "Pašerácké stezce" nad Vítkovem bylo instalováno pro cyklisty i pěší turisty zbrusu nové kryté dřevěné odpočívadlo hodnotě 23.889,- Kč. Úhradu nákladů ve výši 16.666,- Kč zajistil Mikroregion, zbývající část 7.223,- Kč hradilo město ze svého rozpočtu.
Ing. Michael Canov, starosta města
Ve dnech 22. – 26. září navštívila naše město skupina dětí z partnerského Eichstättu. Patnáct žáků osmých a devátých tříd tamější školy se ubytovalo v rodinách našich žáků. Přes počáteční rozpaky a někde i problémy s dorozumíváním si děti brzy zvykly a v českých rodinách se cítily dobře. Každý den měla skupina pestrý program, který byl z velké části společný pro naše i německé děti. Díky finančnímu zajištění ze strany města Chrastavy a obětavé péči hostitelů odjížděli od nás Němci spokojení a plni nových zážitků.
Podrobné informace o pobytu německých dětí přineseme v příštím čísle Chrastavských listů. Irena Lejsková

Rekapitulace

uzavřených sňatků, počtu narozených občánků a úmrtí za období leden - červen 2003 v Chrastavě:

svatby: 30
narození: 31
úmrtí 31:

Lužice a evropská unie

Lužičtí Srbové jsou zatím jediní Slované, kteří již po mnoho let patří – jako součást Německa - do Evropské unie. To bohužel jejich postavení národnostní menšiny nikterak nezlepšilo. My Češi - jako přece jen podstatně početnější národ - cítíme určitou zodpovědnost za to, aby tento nejmenší člen velké rodiny slovanských národů zcela nezanikl. Naše republika se samozřejmě nemůže vměšovat do vnitřních záležitostí německého státu, avšak budeme-li vývoj v Lužici soustavně sledovat a dáme najevo, že nám není lhostejné zavírání škol a některá jiná úřední opatření, německé úřady možná své kroky zmírní.
Letos na jaře bylo na Liberecku založeno občanské sdružení TROJZEMÍ, jehož cílem je napomáhat přeshraniční spolupráci a navázat co nejintenzivnější styky s lužickosrbskou organizací Domowina. Od ledna do září jsme jednali v Budyšíně a na jiných místech již osmkrát. Kromě přímých návštěv vedeme čilou internetovou korespondenci.
Nespoléháme na Prahu, kde již několik desetiletí působí tzv. Sdružení přátel Lužice, ale podařilo se nám vytvořit na severu Čech jakési druhé centrum. S pražskou organizací samozřejmě spolupracujeme, ale využíváme blízkosti hranic a také severočeských tradic, např. styků Varnsdorfu s Lužicí.
O co nám jde? Usilujeme o to, aby mladí nadaní Lužičané mohli studovat na našich školách. Proč? V Německu mají jistě také kvalitní střední a vysoké školy, ale dlouhodobý pobyt mladých Lužických Srbů v našem českém jazykovém prostředí by v nich upevnil pocit slovanského povědomí. Propagujeme také mnoho jiných forem vzájemných styků.
O prázdninách se konal v Budyšíně dvoutýdenní kurs videotechniky, jehož se zúčastnila skupina lužickosrbských a našich studentů. Tento kurs byl velmi úspěšný. Hledáme obce v severních Čechách, které by chtěly navázat partnerské styky s některou obcí v Horní Lužici. V červnu jsme uspořádali první školní autobusový výlet do Lužice (žáci ze ZŠ -Skálova ul. v Turnově), během něhož se mohli žáci setkat se svými lužickosrbskými vrstevníky, vyměnit si adresy a předat drobné dárky.
Chystá se informační brožura o Lužici, která bude po vytištění distribuována na školy a na obecní a městské úřady v Libereckém kraji. Je připraven i česko-lužickosrbský slovník, v němž najdeme asi 2000 nejpotřebnějších výrazů. I když jsou oba jazyky - čeština a hornolužická srbština - dost podobné, přece jen je nutné při setkání překonat určitou jazykovou bariéru.
Těch způsobů, jak by se mohli Češi a Lužičané sblížit, je jistě mnohem víc: všelijaké soutěže (sportovní, kulturní), turistika - především cyklistika, návštěvy rodin či prázdninové pobyty dětí, dopisování atd.
V úterý 16. září se konalo v Liberci dlouho připravované jednání o přeshraniční spolupráci. Hlavním bodem programu však byla právě pomoc Lužici. Jednání v paláci Syner a v sídle Euroregionu se zúčastnili členové parlamentního výboru z Prahy, zástupci Libereckého kraje, Euroregionu Nisa, ministerstva zahraničních věcí a samozřejmě také zástupci Domowiny: Bjarnat Cyž, Božena Pawlikec a Sčepan Delan.
Po skončení jednání v Liberci se přesunuli účastníci do Chrastavy, kde v zasedací síni v budově muzea seznámil starosta Ing. Michael Canov přítomné se současnými problémy města a připomněl akce, které dokumentují zájem chrastavských občanů o dění v Lužici. Bylo uspořádáno již pět autobusových zájezdů do Horní Lužice v době Velikonoc, dva zájezdy do Dolní Lužice, při "Chrastavských slavnostech" zde již dvakrát vystupoval lužickosrbský soubor (Lilija a Myški) atd. Také v městském muzeu, které si účastníci prohlédli, je dostatek exponátů, které připomínají, že město založili slovanští Milčané, tedy předkové dnešních Lužických Srbů.
Dalším místem jednání byl Hrádek nad Nisou, kde byli přítomni i zástupci ze Žitavy. V areálu koupaliště Kristýna pak pokračoval společenský večer s volnou diskusí a kulturním programem studentů budyšínského gymnázia.
Následující den jeli všichni - včetně poslanců parlamentu - do Budyšína (Bautzen), kde se konalo dvouhodinové jednání s představiteli Domowiny. Předseda Jan Nuk seznámil poslance se současnými problémy, především s uzavřením školy ve vesnici Chrósćicy (Crostwitz), kde naprostá většina obyvatel dodnes každodenně používá slovanského jazyka jako běžné dorozumívací řeči, i když samozřejmě dovedou hovořit bezvadně také německy. Diskuse byla velmi otevřená, atmosféra přátelská.
Po jednání následovala za pěkného počasí procházka starou, historickou částí hornolužické metropole. Zasvěceným průvodcem byl novinář Manfred Laduš, který byl nejednou i u nás v Chrastavě.
Dvoudenní jednání určitě podnítilo větší zájem o problémy našich slovanských přátel, ale ukázalo se, že některé formy naší pomoci jsou závislé na legislativních možnostech.
Je potěšitelné, že se o tíživou situaci v Lužici zajímá mnoho mladých lidí. Navážou-li upřímná přátelství, přesvědčí mladé Srby, že jejich mateřský jazyk není tak nevýznamný, jak si často myslí. Umožní jim snazší vstup do širokého slovanského světa, především do České republiky a do Polska.
V blízké budoucnosti se chceme pokusit najít i pro Chrastavu nějakou partnerskou obec v Horní Lužici. Mohli by se setkávat děti i dospělí, a to při sportovních utkáních i při společném putování naší krásnou zemí, při vystoupení souborů, na našich Chrastavských slavnostech i při jiných příležitostech.

F. Vydra

Ptali jsme se za vás...

Město Chrastava v posledních letech řeší několik palčivých problémů nedostatkem financí na dostavbu radnice počínaje a chybějícím prostorem pro pořádání různých kulturních akcí konče. Na tyto, ale i jiné věci jsme se zeptali osoby nejpovolanější, pana starosty Ing. Michaela Canova.

Pane starosto, na svém posledním zasedání městské zastupitelstvo rozhodlo o prodeji pozemku, který byl určen původně pro výstavbu autobusového nádraží (u sjezdu ze silnice I/13 naproti “Kováku“). Mohl byste občanům podrobněji sdělit komu byl pozemek prodán, jaký má investor záměr, kolik prodej přinesl do městské pokladny (v případě, že se jedná o nějaký obchod - typ a předpokládaný termín zahájení prodeje)?

Zastupitelstvo města schválilo jednomyslně na svém zasedání dne 1.9.2003 prodej cca 6,7 tis. m2 společnosti Norma k. s. za cenu 1 tis. Kč/ m2. Upozorňuji však, že prodej byl schválen podmínečně s podmínkou složení jistoty ve výši 300 tis. Kč do 30. září 2003* . Ke složení jistoty do dnešního dne (22. září 2003) ještě nedošlo. V případě, že dojde ke složení jistoty v termínu a též k uzavření smlouvy o budoucí smlouvě, bude mít firma Norma k.s. termín do 30.9.2004 k získání územního rozhodnutí. Při jeho splnění by měla být do konce roku 2004 na předmětném pozemku dokončena stavba diskontní prodejny potravin. V tuto chvíli však musím podtrhnout, že výstavba prodejny spol. Norma k. s., není hotovou věcí. Především uzavření smlouvy o budoucí smlouvě není žádná formalita. Firma Norma musí přistoupit na určité podmínky města a naopak. I poté se může teoreticky stát, že nedojde k získání územního rozhodnutí a budeme opět na začátku. (*- jistina byla složena dne 29.9.2003)

Již několikrát jsme uveřejnili v Chrastavských listech, že město Chrastava muselo zakonzervovat stavbu radnice z finančních důvodů. Můžete čtenáře seznámit se současným stavem věci? Můžeme se těšit na pokračování rekonstrukce radnice?

V tuto chvíli je vše připraveno k uzavření smlouvy na přijetí úvěru ve výši 30 mil. Kč s Volksbank CZ, a. s.. Úvěr bude poskytnut na 15 let s pohyblivou úrokovou mírou 12 M PRIBOR +0,8 %. Pokud 24. září 2003 dojde k podpisu smlouvy, měla by již v průběhu října pokračovat rekonstrukce. Tu bude realizovat i nadále Ing. Jan Imlauf IMSTAV LIBEREC. Nutno však říci, že zakonzervování výstavby radnice se projevilo též v ceně na dokončení rekonstrukce. Původních 34 miliónů Kč potřebných na dokončení se navýšilo o další tři na výsledných necelých 37 miliónů Kč. Již nyní přemýšlíme o tom, jak vyřešit financování, aby se celá stavba úspěšně dokončila. Mimo získání chybějících financí z vlastních zdrojů či dalším úvěrem pracujeme též na možnosti určitých úprav vedoucích ke snížení ceny a též na možnosti získání další řádově miliónové dotace z ministerstva kultury (smlouva byla podepsána).

Město Chrastava úspěšně dokončilo 2. dům DPS. Jak hodnotíte průběh stavby a kvalitu provedených prací?

Nechci chválit dne před večerem. Nicméně dosud se zdá, že první akci, kterou v našem městě realizovala firma Syner spol.s r.o. spolu se svými subdodavateli byla po stavební stránce a kvalitě stavby provedena na velmi dobré úrovni. Teď si již jen přeji, aby s ní byli především spokojeni její budoucí uživatelé, naši senioři.

Jak jste spokojen s prací osadních výborů v Andělské Hoře a Vítkově. Mají občané v těchto oblastech zájem o dění ve městě a zejména o dění v těchto městských částech?

Řeknu to lidově - "dávají nám do trika". Aktivita občanů v těchto částech je určitě nadprůměrná a poslední dobou se k nim spontánně připojují též naši spoluobčané z Vysoké i bez osadního výboru. Výhodu má asi osadní výbor ve Vítkově, neboť ten má dvojnásobné zastoupení přímo v radě města a dokonce na místě místostarosty. Nicméně osadní výbor v Andělské Hoře nám dává v posledním roce podnětů a námětů k řešení asi nejvíce.

Ve funkci starosty města působíte již téměř jeden rok. Je něco, co vás ve Vaší funkci nepříjemně či příjemně zaskočilo?

No, nepříjemně. Já jsem zde především proto, abych se dokázal poprat s poněkud vyschlou městskou pokladnou a dokázal za volební období zrealizovat několik stěžejních akcí a ne od toho, abych brečel. A tak se snažím. Ale v jedné věci si přeci jenom popláči. Velmi mě zaráží inovovaný přístup státu k péči o seniory. Do letošního roku totiž stát prostřednictvím okresních úřadů financoval provoz pečovatelských služeb. Okresní úřady však byly zrušeny, a tak se bez "mrknutí oka" celá zátěž přenesla na obce. Dovolil bych si trochu parafrázovat. "Postavili jste si domy s pečovatelskou službou, a Vy v Chrastavě dokonce dva? Vaše chyba, budete za péči o seniory po zásluze potrestáni. Plaťte si péči ze svých prostředků, ber kde ber." A nás to přijde z rozpočtu na cca 1,5 mil. Kč ročně.

No a příjemně? Vím, že dochází občas ke stížnostem na pracovníky našeho městského úřadu. Možná i někdy oprávněně. Ovšem pokud je budu hodnotit já, musím v globálu říci, že jsem s jejich prací velmi spokojen. A to jednak s jejich odbornou úrovní, ale také s tím, že většina z nich vykonává svoji práci s vysokým pracovním nasazením. Velmi dobře se mi s nimi spolupracuje. A nemají to se mnou lehké. Často od nich chci kvalifikované a podložené vyjádření k nejrůznějším záležitostem pokud možno a někdy i nemožno hned. A oni to dokáží.

Na závěr ještě jeden palčivý dotaz. Počítá město Chrastava s nějakým dlouhodobějším programem obnovy kulturního stánku v našem městě nebo přes jiné důležité problémy museli zastupitelé tuto záležitost odložit?

Zde asi čtenáře listů, i Vás pane redaktore, překvapím tím, že situace je již dlouhodobě poměrně jasná. Předpokládáme, že kulturním stánkem, jak ho nazýváte, bude současná budova školní jídelny. V prvním patře, kde provizorně sídlí část MěÚ, včetně mě, by uvolněné prostory měly sloužit hudební škole a také by zde mělo sídlit vedení Společenského klubu (a o jimi uvolněné prostory by se rozšířilo městské muzeum). V přízemí, kde sídlí dosud samotná školní jídelna, by měl být taneční sál s tím, že dosavadní prostory pro kuchyni by se právě na úkor sálu zmenšily (odstranění výdejny apod.). Jenom přemýšlím nad tím, aby celý prostor byl po celý týden řádně využitý. Uvažuji i o tom, ale podotýkám, že tento detail jsem dosud s kolegy zastupiteli nekonzultoval, že by se možná mohl pronajmout celý spodek budovy na restauraci, která by byla smluvně vázána k pořádání plesů, zábav apod. Takže tolik teorie. Nyní již jenom je nutno tuto teorii převést do praxe. To znamená lidově řečeno "odlifrovat" pracovníky školní jídelny a MěÚ do nových prostor. A k tomu je potřeba nová školní jídelna a dokončená rekonstrukce radnice. Vidíte, že je vše propojeno mnohem více, než je na první pohled zřejmé.

Děkuji za rozhovor.

Za Chrastavské listy se ptal Ivan Vydra.

Zajímavá čísla českého statistického úřadu

LIBERECKÝ KRAJ KRAJEM MARODŮ

Přestože se prokazatelně zlepšilo životní prostředí i zdravotní péče, sami občané se zdravěji stravují, ve volném čase se věnují častěji sportu a ve větší míře se rekreují, na pracovní neschopnosti (nemoci a úrazy) se v Libereckém kraji a jeho jednotlivých okresech tyto trendy projevily zcela opačně. Liberecký kraj se totiž v roce 2002 zařadil v České republice mezi kraje s nejvíce stonavými pracovníky. V mezikrajovém žebříčku mu patřilo hned třetí místo za Zlínským a Moravskoslezským krajem. V průměru tak bylo den co den na Liberecku 13310 práce neschopných, z toho 12117 v důsledku nemoci, 457 v důsledku pracovního úrazu a příčinou denní nepřítomnosti 736 pracovníků byl jiný úraz. Jinak řečeno (vyjádřeno tzv. průměrným procentem pracovní neschopnosti): v kraji chybělo denně v zaměstnáni 7,7 % pracovníků z celkového počtu nemocensky pojištěných. Ti, kteří onemocněli, se v Libereckém kraji v průměru léčili 31 den, vyléčení pracovního úrazu trvalo v průměru 41 den a ostatních úrazů téměř 44 dny. Značné rozdíly také vykazují jednotlivé okresy Libereckého kraje. Nejvyšší pracovní neschopnost pro nemocnost a úrazovost byla v minulosti i v uplynulém roce tradičně v jabloneckém okrese - 8,9 %. Naopak semilský okres je na tom nejlépe: pracovní neschopnost tady činila "pouze" 7,0 %. V délce léčení, resp. počtu kalendářních dní pracovní neschopnosti na 1 případ, která činila v uplynulém roce 32,1 dne, si nijak nezadal s ostatními okresy kraje.
Z čísel o vývoji pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz od roku 1980 je zřejmé, že trendy jsou jednoznačně nepříznivé. Průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se takřka zdvojnásobila. Jestliže v roce 1980 stačilo na vyléčení nemoci či úrazu v průměru 16 dní, v roce 2002 to byly již téměř 32 dny. Průměrné procento pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz se v okresech Libereckého kraje pohybovalo v roce 1980 okolo 5,0 % - v loňském roce to pak bylo téměř o polovinu více. Rozdíl pak představuje denně zhruba o 3 000 práce neschopných více než v roce 1980. Možná, že v době úsporných opatření, souvisejících s veřejnými financemi, by se nechala najít řada milionů ne-Ii miliard do státního rozpočtu.
Jiný pohled na pracovní neschopnost a úrazovost v kraji Je to pohled odvětvový. Organizace jsou podle své převažující činnosti rozděleny do základních skupin. Podkladem pro takovéto členění je odvětvová klasifikace ekonomických činností, ve zkratce OKEČ. Nejvyšší pracovní neschopnost (procento) pro nemoc a úrazy byla zaznamenána v Libereckém kraji během loňského roku v odvětví stavebnictví (9,1%) a následné v odvětví zpracovatelského průmyslu (9,6 %). Na dohled se k těmto odvětvím přibližují, co do úrovně pracovní neschopnosti, odvětví zemědělství, lesnictví, (8,5 %) a obchodu (8,2 %). Na opačném konci žebříčku pak s nejnižším procentem pracovní neschopnosti je školství (4,2 %) a veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení (5,1 %). V peněžnictví, pojišťovnictví, které výrazně svými průměrnými platy převyšuje ostatní odvětví, byla neschopnost v Libereckém kraji 1,5 %. V rozhodující většině odvětví Libereckého kraje je pracovní neschopnost nad úrovní republikového průměru. Výjimkou je odvětví školství, veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení. Nejvíce se na Liberecku stoná u zahraničních firem, Liberecký kraj absolutně vévodí republikovému žebříčku ve stonání pro nemoc a úrazy zaměstnanců v ekonomických subjektech s rozhodujícím podílem zahraničního kapitálu. Loni se totiž u zahraničních firem na Liberecku pracovní neschopnost pohybovala u téměř deseti procent. Na druhém pólu - nejnižší procento pracovní neschopnosti u takovýchto subjektů byl v hlavním městě Praze, a to pouze 6,2 %. Ani pracovní neschopnost zaměstnanců z ekonomických subjektů s rozhodujícím podílem tuzemského soukromého kapitálu v Libereckém kraji nebyla o moc nižší. Průměrné procento činilo 8,7 % a Liberecký kraj se tak opět zařadil mezi vítěznou trojku - za Zlínský a Moravskoslezský kraj. Nejnižší pracovní neschopnost v rámci republiky měly osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci veřejného sektoru. V Libereckém kraji to platí tak napůl. Čísla sice ukazují, že průměrné procento neschopnosti osob samostatně výdělečně činných (5,1 %), bylo mezi sektory v rámci kraje nejnižší, avšak v republikovém srovnání opět druhé nejvyšší po Moravskoslezském kraji. Zaměstnanců veřejného sektoru v Libereckém kraji, tedy převážně úředníků, učitelů, zdravotníků a pracovníků dalších profesí terciální sféry, každý den z důvodu pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích 3 374. Vyjádřeno relativním číslem - procento pracovní neschopnosti činilo 6,0 %.
A jak si stál Liberecký kraj mezi ostatními kraji republiky? I v tomto sektoru patřil opět mezi tři kraje s nejvyšším procentem pracovní neschopnosti. Kéž by se “úspěchy“, které dosahoval Liberecký kraj v případě pracovní neschopnosti pro nemoc a úrazy v loňském roce, projevily spíše na jiných úsecích hospodářského či společenského nebo sportovního dění.

ZEM 2003 NAVŠTÍVÍ ZEMĚDĚLCE

Sklizeň obilovin je na Liberecku už téměř ukončena a zatím je stále otázkou, jak velký budou mít farmáři sužovaní extrémními výchylkami počasí důvod k úsměvu. Český statistický úřad ale letos nezůstane jen u tradičních odhadů úrody, hned zkraje podzimu se také do všech koutů regionu rozjedou naši tazatelé, aby zjistili, v jakém stavu zemědělství na Liberecku po třech letech vůbec je. Ukázalo se, že na podobné výstřelky přírody prostě nejsme v našem mímém pásmu připraveni a neumíme na ně v podstatě ani reagovat.
Ve 154 obcích Libereckého kraje z celkem 216 proběhne od letošního 1. září do 30. října šetření, jehož úkolem je aktualizovat údaje z celorepublikového zemědělského sčítání Agrocenzus 2000. Český statistický úřad šetření provede formou strukturálního dotazníku ZEM 2003 v celé České republice výběrově ve 1490 obcích, aby v letech 2003, 2005 a 2007 byly postupně získány nové údaje o aktivitě a rozsahu hospodaření všech zemědělců, sečtených na přelomu tisíciletí. Strukturální šetření ZEM 2003 se vztahuje stejně jako před třemi lety nejen na podniky právnických osob, ale i na samostatně hospodařící rolníky a fyzické osoby, které naplňují takzvané prahové hodnoty hospodařeni. Těmi jsou:

* jeden hektar zemědělské půdy vlastní či pronajaté, nebo
* 15 arů (1500 m2) intenzivních plodin (intenzivních sadů, venkovní zeleniny, květin), nebo
* 10 arů (1000 m2)vinic, nebo
* 3 ary (300 m2) skleníků a pařenišť, nebo
* chov 1 kusu skotu či 2 kusů prasat či 4 kusů ovcí a koz či 50 kusů drůbeže či 100 kusů králíků či kožešinových zvířat.

Největším zemědělským podnikům zašle ČSÚ dotazník poštou, většinu zpravodajských jednotek fyzických osob ale navštíví tazatel osobně. Podle zákona č.89/1995 Sb. o státní statistické službě v plném znění je zpravodajská jednotka povinna poskytnout všechny požadované informace! Ochrana individuálních údajů je zaručena zákonem.

CENY OBILOVIN - NEREAGUJÍ NA SUCHO

Český statistický úřad v rámci cenové statistiky zjišťuje rovněž ceny zemědělských výrobců. Pravidelně je oslovováno cca 650 vybraných výrobců v zemědělství (družstevních, soukromých a státních organizací). Zjišťovány jsou realizační, smluvní ceny (bez vlastní spotřeby) určené pro tuzemský trh a to v rozsahu 95 základních zemědělských výrobků (cenových reprezentantů). Z toho je 63 rostlinných, včetně ovoce a zeleniny a 32 živočišných výrobků. Také liberecká statistika šetří zemědělské ceny i když vzhledem k nízkému rozsahu zemědělské výroby v kraji u omezeného počtu výrobců, což neumožňuje u některých jejich publikování. Ceny výrobců v zemědělství za měsíc červenec ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se zvýšily o 1,5 %. Přitom bylo vykázáno zvýšení cen rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny o 8,0 % a ceny živočišných výrobků vykázaly pokles o 2,2 %. Pohyb cen rostlinných výrobků proti stejnému období předchozího roku ovlivnil pokles cen obilovin o 4,2 %. Vzestup cen byl vykázán u luštěnin, olejnin a brambor. Z porovnáni průměrných cen za červenec 2003 s průměrnými cenami za červen u cen obilovin vyplývá, že došlo k poklesu u potravinářské pšenice o 21 Kč/t, krmné o 37 Kč/t, sladovnického ječmene o 197 Kč/t, u ovsa krmného o 75 Kč/t, u kukuřice krmné o 74 Kč/t. V živočišné výrobě v červenci ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku klesly ceny u všech sledovaných druhů jatečného skotu o 3,8 %. Pokles cen byl prokázán u jalovic jatečných o 5,0 %, u krav jatečných o 11,4 %, u drůbeže o 7,7 % a u odstavených selat o 10,7%.

ÚRODA BUDE LETOS SKROMNĚJŠÍ?

Některých základních zemědělských plodin se letos podle všeho v Libereckém kraji urodí o mnoho méně než v roce 2002. Z dosavadních srovnání meziročních odhadů, které už od června pravidelně provádí Český statistický úřad, je totiž patrné, že lze očekávat také v našem kraji snížení úrovně hektarových výnosů řady plodin, z obilovin především u ozimých odrůd v důsledku špatného přezimování. Už červnové odhady pokles výnosů jasně naznačily, červencová data jsou ale ještě v mnohém pesimističtější: například sklizeň nejzákladnější obiloviny – ozimé pšenice by mohla být oproti roku 2002 nižší i o téměř 13 tisíc tun. Rovněž odhady výnosů řepky jsou v tomto roce nižší než loni (-2603 tun), což pří vcelku stabilizovaných plochách pěstování způsobí i nižší celkovou produkci. Odhady ale v reálu musí teprve potvrdit skutečné sklizně. Některé signály od výrobců obilí přitom již v řadě případů ukazují, že úroveň odhadů v měsíci srpnu může být v našem kraji vyšší než v předcházejících obdobích. Na celkovou sklizeň obilovin má samozřejmě vedle výnosů vliv také produkční plocha, což se naopak promítá například v očekávaném zvýšení objemu sklizně žita v Libereckém kraji (+2267 tun), i když červencové odhady jsou tu už nižší než původní červnová očekávání. Poměrně stabilizovanou sklizeň ve srovnání s loňskem slibuje i ječmen, kde se zatím předpokládá menší propad jen u jařin. Odhady hektarových výnosů vybraných zemědělských plodin provádí Český statistický úřad již dlouhou řadu let. Každoročně jsou první odhady prováděny k 20. červnu a v dalším průběhu vegetačního roku vždy k 15. dni v měsíci, naposledy pak vždy v říjnu. Odhady výnosů a tím í sklizní jsou tak během sklizňových prací průběžně upřesňovány. Kvalita prováděných odhadů je zajištěna týmem zemědělských odborníků, kteří v roli sklizňových inspektorů odhadují hektarové výnosy v každém okrese.

Jiří Teplý z Agrární komory v Liberci řiká: Některé farmy nemusí letošek ustát.

Jak bude vypadat letošní úroda zemědělských plodin na Liberecku? Čeho bude relativně málo, čeho naopak dostatek?

Po tom, co se zemědělci udělala příroda, tedy mokrý podzim, částečné vymrznutí v únoru a začátkem března a suchý průběh jara a léta, je až s podivem, že výnosy jsou na průměrné úrovní. Rozhoduje umístění a složení každého pozemku. Kde je pole na lehčí nebo písčité půdě s expozicí na jih, tam je výnos znatelně nižší. Zato na těžkých nebo vlhčích pozemcích jsou místy výnosy i kolem 5 až 6 tun na hektar. Ve srovnání s jižní Moravou, kde byl pravidlem průměrný výnos 6 tun a sklízí se 3 - 3,5 tuny, a u nás, kde byl okresní průměr 4,2 tuny a očekává se výnos kolem 3,5 - 3,8 tuny, není tento propad tak markantní. Zcela určitě bude letos nadbytek ovsa, jeho výnos a plochy šly nahoru. U ostatních komodit se kvůli nižší sklizni v republice zcela určitě prodá část produkce mimo Liberecko, takže se může stát, že některé druhy (pšenice, ječmen, žito) mohou před další sklizní 2004 chybět.

Zmínil jste, že na ozimech i jařinách se nepříznivě podepsaly neobvyklé klimatické podmínky. Jak moc to zemědělci pocítí z ekonomické stránky?

Je zarážející, že se již delší dobu ví, že sklizeň bude jedna z nejhorších za posledních 25 let. Podobné problémy mají všechny sousední státy – Slovensko, Maďarsko, Ukrajina, Polsko, Německo - takže není předpoklad masivních dovozů obílí z těchto zemí. Přesto zůstává nákupní cena na úrovni loňského roku, tedy velmi nízká. Vůbec zde nefunguje tržní mechanismus. Kvůli špatným cenám, prakticky všech komodit (obilí, mléko, hovězí, drůbež, vepřové - to se nyní zlepšilo, ale dlouho se prodávalo se ztrátou), se může stát, že některé farmy tuto situaci neustojí a buď budou razantně propouštět a omezí produkcí, nebo i ukončí činnost. Ale tento stav se opakuje prakticky již víc jak 10 let, takže věřím, že to opět ustojíme.

Předpokládáte, že snížené výnosy některých plodin zvýší jejich výkupní cenu směrem ke zpracovatelům a v konečném důsledku i ceny hotových výrobků v obchodní sítí?

Protože se vykupuje za nízké ceny, neměl by být důvod ke zvyšování cen a všechny zemědělce by dost mrzelo, kdyby se někdo při zvedání cen schovával za ně a tvrdil, že musí zdražovat, protože je drahé obilí. Navíc stát tvrdí, že má dostatečné zásoby z loňska.

Celorepublikový týden knihoven

6. – 12.října probíhá po celé republice Týden knihoven. Proč? Stručně řečeno,aby knihovny na sebe upozornily – čtenáře, nečtenáře,sponzory a mecenáše, zřizovatele osvícené i neosvícené a média všeho druhu. Mimo to však proto, aby se i ti, kteří knihovnu zatím ještě nikdy nenavštívili, dověděli, že dnešní knihovna už není jen místo, kde si lze vypůjčit “rekreační čtení“, ale stává se i moderní informační institucí. Knihovny jsou nejdostupnější veřejná zařízení a jejich čtenáři bývají obvykle nejpočetnější zájmovou skupinou v místě. Zájem uživatelů si dokázaly udržet navzdory celkové orientaci naší společnosti na materiální hodnoty, navzdory velmi skromným finančním dotacím i navzdory tomu, že už devět let trvá její snaha o vytvoření aktuálních legislativních pravidel pro vlastní činnost .
Knihovny nabízejí dětem, mládeži i dospělým vzdělávací alternativu, jsou místem, kde je možné trávit volný čas. Přestože knihovny na tomto poli čelí obrovské konkurenci a jejich služby nemusí nikdo využívat povinně, navštěvuje je stále větší počet lidí a zvyšuje se i využívání knihovních fondů. Knihovny tak podporují rozvoj čtenářství a napomáhají prohlubovat vzdělanost všech vrstev obyvatelstva bez rozdílu.
V Týdnu knihoven, kdy se dveře těchto zařízení otevřou široké veřejnosti, nabízí i naše knihovna -
Přihlášení nových čtenářů bez vstupního ročního poplatku.
Informativní návštěva případných zájemců, prohlídka knihovny, seznámení se s podmínkami.
Knihovna je když…. Co mně schází v naší knihovně? Důvody, proč mám svou knihovnu rád apod. může každý čtenář sdělit (anonymně) v připraveném mini dotazníku.
Těšíme se na vaši návštěvu.

Sáhli si až na dno...

Druhý ročník maratónu horských kol v okolí Chrastavy byl odstartován v sobotu 13. září. Byl to jeden z nefalšovaných “bikerských” závodů. Šplhám na nejvyšší bod, po kterém následuje zasloužený sjezd. “ Vlevo!“ ozve se za mnou obligátní neslaná, nemastná hláška. Krev buší ve spáncích, ale musím frčet dál. S ostatními zdolávám kilometr po kilometru obtížné, ale krásné trati. Přes zablácené brýle si všímám, že jsem se dostala na kus pevného podkladu – asfaltu. Situace se opakuje, znovu terén a kopec. Hurá, míjím pořadatele dělícího závodníky na dlouhou a krátkou trať. Za skandování postávajících se dozvídám, že 3 kilometry mě dělí od cíle. Zrychluji, pádím a hltám zbylé metry. Poslední nájezd do terénu, pokus o přeskok obrovské kaluže. Zdařilo se! Ocitám se na stadiónu a vnímám tleskání diváků. Projíždím cílem. Na tento okamžik jsem se těšila už od dvacátého kilometru. Sesedám z kola, a až teď si uvědomuji, že další úžasný závod je za mnou. Trať byla krásná a bláto ji udělalo ještě zajímavější. O to nejkrásnější jsme kvůli mlze a dešti přišli všichni, o hluboké výhledy do kraje a panoramata vzdálených kopců, hor a vesniček. Rozloučili jsme se s dalším organizačně zdařilým závodem, kde vše klapalo jako na drátkách, včetně občerstvení na bufetech a v cíli. Bramboračka chutnala, pivo zadarmíčko dvojnásobně. Co chtít víc? Snad jen to slunce a nejen v duši. Díky, bylo to fajn. 

Alena Dymlová

Motoklub Chrastava v barvách GRUPO ANTOLIN

Minulý měsíc byla obnovena činnost chrastavského Motoklubu. Byl zvolen nový výbor, v jehož čele stojí Libor Probošt a Antonín Nosek. Snahou klubu bude nejen účast v závodech, a to hlavně Cross country, Holby, Enduro, pořádání závodů, vybudování zázemí pro klub, ale především výchova a příprava mládeže, která o tento sport projeví zájem.
I s pomocí podniku GRUPO ANTOLIN Bohemia, a. s., a dalších sponzorů se mohou zúčastňovat podniků mistrovství republiky a přeboru republiky motocykloví závodníci chrastavského Klubu Enduro. Jak jistě víte, je tento sport finančně velmi náročný a bez pomoci sponzorů není v silách jedinců se do mistrovských závodů zapojit, a když už, tak ne výkonnostně tak, jak by si každý přál. I proto jsme rádi, že firmy GRUPO ANTOLIN Bohemia, Fuchs Oil, AlfaVaria Liberec, AJT Dubnice, MW Tech Vizovice, NACK Chomutov a další pomáhají svými sponzorskými dary a tím umožňují se účastnit závodů Cross country a Enduro. Myslíme si, že závodníci jezdící na zádech s “Áčkem“ reprezentují nejen sponzory, ale i město Chrastava víc než dobře.
V seriálu mistrovství republiky nás reprezentují dva závodníci, Miroslav Janouch a Libor Buchar. Oba dva se pravidelně dostávají na stupně vítězů a v současné době i v celkovém pořadí bojují o umístění mezi prvními třemi. Jen nehorázná smůla zabránila Liboru Bucharovi, aby se v posledních dvou závodech seriálu Cross country stal vítězem a předstihl tak i suveréna kubatury do 125 cm Zdeňka Gottwalda. Mimochodem - vicemistra Evropy a reprezentanta ČR. V prvém případě to byla i špatná domluva s depem při doplňování benzínu. To se mu stalo osudné a v posledním kole, kdy vedl, pohonné hmoty došly a svůj stroj musel do cíle “dotáhnout“ sám. Ve druhém případě, asi pět minut před cílem, motocykl vypověděl službu a ze závodů musel odstoupit. I Miroslav Janouch se dostává pravidelně na stupně vítězů a v současné chvíli mu patří celkově druhé místo za reprezentantem Milanem Barošem. V současnosti však jeho myšlenky a příprava směřuje na vrchol sezóny Mezinárodní Šestidenní Enduro, které se pojede v letošním roce v Brazílii. V přeboru republiky nás reprezentovali tři závodníci Libor Probošt, Antonín Nosek a Michal Palát. Poslední dva jmenovaní se po několika zraněních rozhodli letošní sezónu ukončit, vyléčit šrámy a připravit se na další ročník, ve kterém by měl nastoupit i dlouhodobě zraněný Pavel Bohuněk. Ale i prozatím jediný zástupce v soutěži Libor Probošt si vede velmi dobře a pravidelně se v nejvíce obsazené kubatuře umisťuje do sedmého místa a v celkovém pořadí mu patří velmi pěkné páté místo. Více o výsledcích a průběhu závodů se můžete dozvědět na internetových stránkách www.dakar.cz.
Škoda jen, že nyní klub má starosti s tréninkovou tratí. V Chrastavě na Vysoké byl klub nucen trať uzavřít a čeká jej nyní jednání o získání nebo aspoň pronajmutí pozemků v souladu se životním prostředí, a tak, aby nebyli obtěžováni ostatní obyvatelé v okolí. Takzvaný exil získali v Nové Vsi, kde se připravují na závody v letošním roce. V příštím roce by však kromě Novoveské dráhy chtěli i trať domácí. Také proto, že přejíždění je časově náročné a i z důvodů, že od hlavního sponzora GRUPO ANTOLIN získali halu, kterou by chtěli využít na výstavbu depa a zázemí na závodní trati. Snahou klubu je získat nejen pro klub, ale i pro město jeden ze závodů Mistrovství republiky v Cross country. Vždyť klub nereprezentuje jen sebe, ale i město. V příštím roce by do kolotoče závodů měli naskočit i dva junioři našeho týmu, Jan Chabera a Jan Košina. Víme, že první rok bude spíše poznávací a testovací, ale i tak jim přejeme, a to i všem ostatním závodníkům, hodně úspěchů, dobrých výsledků a hlavně zdraví. Košina Michal

Chrastavští zápasníci a jejich úspěchy

Mistrovství Evropy kadetů 2003
Rostov na Donu (Rusko), 4. - 7. července 2003
ME se zúčastnilo 192 závodníků ze 30 států. Z našeho oddílu si účast vybojoval Novák Petr ve váze do 46 kg. Ačkoli byl druhým nejmladším kadetem vybojoval na šampionátu výborné 7. místo. V kategorii kadetů bude ještě dva roky. Má budoucnost před sebou. Z českých reprezentantů se umístil nejlépe.
váha 46 kg – Novák Petr 7. místo
Poděkování patří firmě Jostav Liberec, která Petrovi zabezpečila účast na mistrovství Evropy.
Mistrovství Evropy kadetek 2003
Sevilla (Španělsko), 6. – 11. srpna 2003
Na tento šampionát se kvalifikovala čtyři děvčata z našeho oddílu. Nakonec se nám podařilo sehnat finance na dvě. (Šárka Stahoňová a Petra Suchá). Chtěl bych poděkovat sponzorům, kteří finančně pomohli zabezpečit účast kadetek na tomto šampionátu. Jedná se Grupo Antolin Bohemia, WMA Glass, Unas Křížany, EC + B servis Teplice, Kaskom Liberec a Stavoklima Liberec.
Šampionátu se zúčastnilo 123 kadetek z 22 států. Výrazně se prosadila děvčata z bývalého Sovětského svazu. Z 10 hmotnostních kategorií získalo Rusko 6 titulů, 2 tituly vybojovalo Bělorusko, 1 titul Ukrajina. Jediné vítězství museli přenechat ve váze do 60 kg Švédsku.
Umístění našich závodnic:
váha 60 kg – Šárka Stahoňová 8. místo
Šárka nezklamala, v rozhodujícím utkání o postup mezi poslední čtyři závodnice s Běloruskou nezachytila nástup a prohrávala 0:3, poté vyrovnala na 3:3 a 17 vteřin před koncem utkání v boji o rozhodující bod podlehla.
váha 65 kg – Petra Suchá 12. místo
Petra byla poprvé na ME a svá utkání nezvládla. Nervozita byla silnější. Má možnost účasti ještě příští rok. Už jenom účast je pro ní nejlepší školou.
Mezinárodní turnaj žáků, kadetů a juniorů
Havlíčkův Brod, 13. září 2003
Turnaje se zúčastnilo celkem 212 závodníků z 27 oddílů 6 států (Maďarsko, Litva, Německo, Polsko, Slovensko a ČR).
Výsledky chrastavských závodníků :
ml.žáci:
27 kg – Mužák Jiří 2. místo
27 kg – Bendas Marian 6. místo
31 kg – Havlíček Tomáš 5. místo
33 kg – Přenosil Radim 5. místo
st.žáci:
42 kg – Novák Michal 11. místo
kadeti:
50 kg – Novák Petr 3. místo
junioři:
66 kg – Hanuš Lukáš 6. místo

Zápasník Petr Novák skončil na šampionátu kadetů sedmý

V zápase řeckořímském skončil Petr Novák ze Spartaku Chrastava na sedmém místě. Šampionát se uskutečnil v ruském Rostovu na Donu a sjelo se tam 192 závodníků ze třiceti zemí. Novák zápasil v silně obsazené kategorii do 46 kg, a přestože byl celkově druhým nejmladším, vedl si ze všech českých reprezentantů nejlépe. Věkem je patnáctiletý Petr ještě žák, takže v kategorii kadetů bude působit další dva roky. "Věřím, že jeho výkonnost ještě poroste a v budoucnu sáhne i po medaili." uvedl trenér reprezentace Zdeněk Švec. "Od pěti let se Petr věnuje zápasení v našem oddíle a jeho umístění je mezi chlapci zatím to nejlepší,“ poznamenal trenér Spartaku Chrastava Alois Stahoň. Připomeňme, že Novák vyhrál mezinárodní turnaj v Utrechtu, byl medailový v Maďarsku, Polsku a ve slovenském Gabčikovu. Na těchto kontrolních turnajích dosáhl velmi dobrých umístění, ale tato měření byla bez účasti závodníků z bývalých států Sovětského svazu. Vlastně až na mistrovství Evropy si s nimi mohl změřit síly. Každopádně sedmá příčka z mistrovství Evropy je pro něj i pro ostatní členy našeho oddílu povzbuzením," uvedl Stahoň. "Ale nebýt firmy Jostav Liberec, která Petrovi celé mistrovství finančně zabezpečila, vůbec by tam nemohl jet. Na začátku srpna mají čtyři chrastavské kadetky odcestovat na mistrovství Evropy, ale opět na to nejsou peníze. Takže nyní horečně sháníme finance a sponzory. Svaz nám nic nedá,“ dodal trenér Stamoň. Do španělské Sevilly si účast, vybojovaly Kůtová ve yáze do 46 kg , Dítětová do 56 kg, Šárka Stahoňová do 60 kg a Suchá do 65 kg.
Šárka stahoňová a Petra Suchá ze Spartaku Chrastava startovaly na Mistrovství Evropy kadetek ve španělské Seville v zápase ve volném stylu.
Stahoňová startovala ve váze do 60 kg, kde po třech vítězstvích a jedné prohře s Běloruskou skončila na osmém místě. Suchá skončila ve váze do 65 kg dvanáctá, když obě utkání prohrála. “Vzhledem k tomu, že se jedná o olympijský sport, byl turnaj řádně nabitý," uvedl trenér Alois Stahoň. "Umistění Šárky je proto výborné. Mezi sedmi českými reprezentantkami skončila jako druhá nejlepší. Petra situaci trochu nezvládla, protože byla na mistrovství poprvé. V hale, která nebyla klimatizovaná, bylo ještě v sedm hodin večer 44 stupňů. V Seville jsme byli pět dní, turnaj byl dlouhý a navíc tomu nepřidala ani úmorná vedra," přidal Alois Stahoň. Celkem se v Seville prezentovalo 123 kadetek ze dvaadvaceti států, šampionát ovládly závodnice z bývalého Sovětského svazu, z deseti hmotnostních kategorií se pouze jednou prosadila Švédka. Rusko získalo šest titulů. Nominaci na šampionát si vybojovaly i další dvě chrastavské zápasnice - Kateřina Kůtová a Adéla Dítětová. Pro jejich účast se ale nepodařilo sehnat finance, a tak obě musely zůstat doma. Právě nedostatek peněz je důvodem proč Stahoňová v těchto dnech neodjela na mistrovství světa juniorek v lstanbulu. "I proto musím ocenit pomoc sponzorů, kteří zajistili aIespoň účast našich dvou kadetek v Seville. Byly to firmy Grupo Antolin Bohemia, WMA Glass, Unas, EC + B servis, Kaskom a HGČ Chrastava,“ podotkl Stahoň.
(Převzato z denního tisku)

Podrábský pátý ve světovém poháru

Chrastavák Ctibor Podrábský se drží na 5. místě ve světovém poháru v orientační jízdě na horském kole.
Po jarní sérii, která se jela v Itálii, se mu podařilo 7. místo. To vylepšil 4. místem z polských Salavszyc, kde ho od medaile dělilo 43 vteřin, v závodě, který vítěz jel 145 minut. Světové závody pokračovaly v Plzni. Tam si 5. a 8. místem zajistil skvělé umístění v celosvětovém žebříčku.
Letos závodí Podrábský mezi 80 muži z 18 zemí. Mezi elitu patří Finové, Francouzi a také Australané. Právě v Austrálii se pojede příští rok mistrovství světa. Držme našemu nejlepšímu reprezentantovi v tomto sportu pěsti do posledních 2 závodů.

Existují ještě poctiví lidé

Od svého syna jsem dostala k významnému životnímu jubileu zlatý náramek, který jsem nešťastnou náhodou ztratila. Ten náramek neměl pro mne cenu jenom proto, že byl zlatý, ale zejména proto, že byl vybrán mým synem, který v té době zařizoval byt, narodil se mu chlapeček a neměl tedy právě peníze nazbyt. Dovolte mi, abych vyjádřila poděkování a hlubokou úctu paní Marcele Culkové z Chrastavy, která náramek našla a vrátila mi jej. V dnešní době, kdy jsou na sebe lidé většinou zlí, je poctivost pí Culkové přímo obdivuhodná. Je to projev její vysoké morální hodnoty. Ještě jednou vřelé díky paní Culková. Ing. Jana Müllerová, Chrastava

Oblastní charita Chrastava

Z důvodu nemoci se neuskutečnila brigáda v září a proto vás co nejsrdečněji zveme na podzimní veřejnou brigádu. Budeme pokračovat v tvorbě okrasného parku pro veřejnost na pozemku Oblastní charity v Chrastavě u domova sv. Vavřince.

Brigáda se uskuteční
v sobotu 18.10. od 8.00 hod.
a bude probíhat po celý den.
Zájemci mohou přicházet i odcházet kdykoliv v této době. Pracovat budeme především na tvorbě cest a podzimních úpravách. K dispozici bude plán parku. Oběd bude zajištěn v Charitním domově sv. Vavřince. Po ukončení brigády si budeme moci prohlédnout Chrastavu a okolí z věže kostela.
Těšíme se na vás!!!

Večer se starostou

Vážení spoluobčané,dovoluji si Vás pozvat na již sedmý večer se starostou pořádaný na téma komunikace, odpady, veřejné osvětlení, rozhlas a zeleň v Chrastavě.
Odborným garantem večera je vedoucí oddělení správy majetku paní Monika Galbavá.
Ing. Michael Canov
27.10.2003 od 17.00 hodin
Školní jídelna

MĚSTSKÉ BYTOVÉ DRUŽSTVO CHRASTAVA
OZNAMUJE ZMĚNU ADRESY


Od 30.9.2003 sídlí Městské bytové družstvo Chrastava
v prostorách Frýdlantské ulice č.p. 57, Chrastava.
tel.: 485 143 362