Procházka po staré Chrastavě II. – 11. února 2020  

Při minulé „procházce“ jsme si udělali okružní let kolem Chrastavy, prohlédli si ji ze všech stran, tak jak ji zaznamenaly staré obrázky a pohlednice a přistáli jsme na náměstí 1. máje. Tentokrát jsme pokračovali z náměstí ulicí Spojovací směrem k „hoření“ škole. Jana Zahurancová připravila za pomoci dalších členů SPHMCH stručnou historii a promítla cca 150 pohlednic, fotografií a obrázků.

A co všechno jsme navštívili: Secesní most, Městská kavárnu, Führichův dům, Sepp, Sochu sv. Jána, Starou školu, Kostel sv. Vavřince, pomníky 1. a 2. sv. války, Chlapeckou školu, Führichův pomník a na závěr Chorobinec – Dětský domov.

Jako první jsme došli k našemu slavnému secesnímu mostu. Zdá se, že pro fotografy z minulého století nebyl příliš zajímavý, protože najít obrázky z doby jeho vzniku se vlastně nepodařilo. Jen celkový pohled z kostelní věže. Z míst u samotného mostu se málokdo snažil jej zdokumentovat.

Mostům na Jeřici se příliš nedaří.

Krytý dřevěný most, který odnesla voda v roce 1858 nahradil most kamenný… ten zničila povodeň v roce 1897 a také na něm umístěný kříž. Hned po povodni zde byl postaven most provizorní, který v roce 1907 nahradil „nezničitelný“ ocelový most s železobetonovou mostovkou. Ten byl ukázkou zručnosti řemeslníků na přelomu 19. a 20. století a byl v secesním stylu. Katastrofální povodeň 7. srpna 2010 ho však zničit dokázala. Tato stavba byla zařazena mezi technické kulturní památky.

Poblíž mostu stávala hasičská zbrojnice – zbořena 1971. Před mostem stávala Městská kavárna -

původně Hostinec „U zlatého lva“. Kavárna byla zbořena v roce 2009. Ulicí Mlýnskou (nebo ul. Víta Nejedlého) jsme pokračovali k Führichovu domu.

Podrobnou historii a zajímavosti ze života Josefa Führicha zájemcům podávají průvodkyně z informačního centra, my jsme si jen připomněli důležité okamžiky existence domu:

Když byly Josefovi Führichovi dva roky, vyhořel dům jeho rodičů. Otec ve stejném roce (1802) postavil nový dům na Dobytčím trhu, který známe jako „Führichův dům”. Po jeho smrti (1876) chtěli chrastavští obyvatelé uctít jeho památku: 1879 – byla na dům umístěna pamětní deska Führichovi: „Svému čestnému občanovi, dějepisnému malíři, Josefu rytíři von Führich, věnuje tuto pamětní desku jako vzpomínku na jeho rodný dům město Chrastava. 1879.“  V roce 1885 se v Chrastavě konala „Führichova výstava“, na které bylo představeno mnoho z jeho děl a v roce 1898 byla před chlapeckou školou odhalena jeho bysta. Ulice a náměstíčko (parčík 1921), na kterém stojí jeho rodný dům, nesly jeho jméno. (Dnes se Führichova ulice jmenuje Víta Nejedlého. A u domu je Führichův park – takto pojmenován byl v roce 2000 a zároveň byla slavnostně odhalena pamětní cedule.) Führichův dům sloužil pravděpodobně již tehdy jako muzeum.

Kniha Schicksal einer sudetendeutschen Stadt (Chrastava – osud sudetoněmeckého města) uvádí že: Správcem Führichova muzea byl po dlouhá léta tajemník města Hermann Knesche, posledním pak obuvnický mistr Josef Siegel. S uctivou laskavostí se věnoval dědictví velkého umělce, dokázal získat ze soukromého vlastnictví originály figurek od Führicha a v jednom pokoji opět postavit pravé Führichovy jesličky. Spolu se zařízením další místnosti, věnované starému chrastavskému soukenictví, tak položil základní kámen ke sbírce a expozici místních dějin.

Také po roce 1945 zůstalo toto pamětní místo v podstatě nedotčeno, pouze pamětní deska zmizela.

V roce 1945 Schicksal uvádí jako vlastníka město, po válce to tak pravděpodobně zůstalo do doby prodeje panu Jiřímu Fuskovi. Ten dům koupil v roce 1966 jako chalupu. Do té doby pravděpodobně dům chátral. S manželkou zde žil 22 let, a dům udržoval v původním stavu.

V srpnu 1992 zvou Chrastavské listy na sezonní výstavu ve Führichově domě, kterou uspořádal pan Jiří Fusek - pražský umělec – současný majitel domu. Kromě svých děl vystavil i ukázky děl otce a syna Führichových. Od něj dům koupilo Město zpět v roce 1993 a dům se opět stal muzeem Josefa Führicha. První zápis v pamětní knize je 31.5. 1994.

Po zdvihací lávce jsme dále prošli Družstevní ulicí zpět na místo, kde stával Sepp. Kdysi se náměstíčko nazývalo Schroffplatz. Potom jsme se Školní ulicí vydali k soše sv. Jana Nepomuckého, která stojí u Staré školy č.p. 125. Odtud už byl kousek k „Domu Božímu“- Kostelu sv.Vavřince. V blízkosti kostela se nacházejí dva válečné pomníky. Památník padlým v prusko-rakouské válce 1866 a Památník chrastavským obětem 1. světové války. Poté, co jsme si i na těchto místech připomněli stručnou historii, přešli jsme ke Chlapecké škole postavené roku 1896. Plocha mezi školou a kostelem byla upravená jako park. Před vstupem do školy byl v roce 1898 umístěný pomník Chrastavského rodáka Führicha.

Procházku jsme ukončili v budově, kde býval Chorobinec – Starobinec – Výchovný ústav – a dnes Dětský domov.

I tentokrát přednáška přítomné zaujala, přidali se se svými dotazy či vzpomínkami.