Plakety Jana Ámose Komenského 2019

 

        video TV Chrastava   video TV RTMPlus       fotogalerie

Stejně jako v předchozích letech se i letošní rok předávaly u příležitosti Dne učitelů plakety Jana Ámose Komenského. Letos již po jedenácté.
Rada města vybrala čtyři významné pedagogy, které plaketami ocenila. O úvodní slovo a předávání se postarali již tradičně starosta města Ing. Michael Canov a místostarostka města Zita Václavíková.
Z jejich rukou převzali dne 25. 3. 2019 v obřadní síni městského úřadu plakety pánové Milan Regner, Milan Páchym a paní Renata Sehnoutková. Marie Jungová byla oceněna in memoriam a cenu převzal manžel pan František Jung.


Chrastava 26. 3. 2019
Ivana Loučková, vedoucí kanceláře starosty
 

Vizitky oceněných

 

SEHNOUTKOVÁ RENATA

Paní Renata vystudovala Střední pedagogickou školu, kterou ukončila maturitní zkouškou v roce 1981 a ihned nastoupila  do mateřské školy v Chrastavě.

Po celou tuto dobu rozšiřovala své znalosti, kde se hlavně věnovala drogové prevenci, ekologii, pohybovým, tanečním a hudebním aktivitám.

V roce 2015 absolvovala stáž předškolního vzdělávání ve Vídni. Tuto stáž mohla absolvovat vzhledem k její dobré znalosti německého jazyka. Zkušenosti z této stáže ihned uplatňovala v praxi, v naší mateřské školce. Paní učitelka Renata Sehnoutková je velmi spolehlivá, pracovitá a ochotná vždy pomoci. Má pěkný vztah k dětem, je důsledná, spravedlivá a záleží jí na dosahování dobrých výsledků. Dokáže velmi dobře připravit děti na vstup do základní školy. Je nápaditá a kreativní. Ráda připravuje a vymýšlí nové aktivity a činnosti. S paní učitelkou se dobře spolupracuje, vážíme si jí jako člověka i pedagoga.

 

PÁCHYM MILAN

Po skončení Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem (aprobace chemie, základy zemědělské výroby) nastoupil na 1 měsíc na učiliště v Elitexu Chrastava a poté na vojnu. Po absolvování vojenské prezenční služby se vrátil v říjnu 1972 do Chrastavy, ale protože na základních školách nebylo volné místo, nastoupil do DVÚ Chrastava (dětský domov). Po 5letech se odstěhoval do Liberce kvůli bytu a v roce 1977 nastoupil na ZŠ Lesní. Zde učil 7 let a v roce 1984 přešel do ZŠ Mníšek u Liberce, kde působil na místě zástupce ředitele školy. Po sedmi letech v roce 1991 přešel do Chrastavy a nastoupil na školu ke kostelu. Na této škole, když ještě byla „jedenáctiletkou“, v roce 1966 maturoval. Učil zde až do odchodu do důchodu v roce 2010.
Na všech školách učil převážně M, Ch, Pv a Tv. Jeho oblíbeným předmětem, dle jeho aprobace, byla chemie. Žáky především zajímaly pokusy, kterých se spoluúčastnili, hlavně v hodinách chemických praktických cvičeních.
Celou dobu vedl chlapce na soutěžích v kopané.
Málokdo ví, že s chlapci a ve spolupráci s bývalým správcem fary při pracovním vyučování vysázel značnou část živého plotu v parku kolem kostela.
A jedna zajímavost ze života na závěr:
Státní závěrečnou zkoušku na PF ukončil obhajobou své diplomové práce dne 22. 6. 1971 na téma „Metodické zpracování výuky traktoru na PF“ a hned následující den 23. 6. 1971 se mu narodila první dcera Alena.
 



REGNER MILAN

Po absolvování Fakulty tělesné výchovy a sportu v Praze (s krátkou praxí ve výuce na gymnáziu v Liberci v závěru studia) se hlásil o místo na učilišti v Chrastavě – po přijímacím pohovoru, kde se první otázka týkala jeho politického vzdělání, usoudil, že ve středním školství mu pšenka nepokvete, nastoupil na ZŠ v místě svého bydliště v Liberci Ruprechticích a základním školám už zůstal věrný celý život. Osud tomu chtěl, že po více než desetileté učitelské praxi v Ruprechticích a krátké praxi ve funkci zástupce ředitele na ZŠ Vrchlického v Liberci se do Chrastavy na začátku osmdesátých let minulého století (utíká to…) opět vrátil – tentokráte jako ředitel ZŠ ve Školní ulici.
Jak sám říká, byla to hezká etapa jeho života – v té době ještě v Chrastavě bylo konkurenční školní prostředí, byla tu velká škola na náměstí a další menší u kostela a jeho těšilo, že po nějaké době začal být o jeho školu větší zájem. V podstatě žádné jiné ocenění nepotěší ředitele školy více…
Kromě dojíždění z Liberce – někdy na kole, jindy na soutěžním motocyklu a podle počasí i autobusem, které přinášelo pozdní návraty domů (hodně práce v té době přinášelo i to, že dlouho nebyla na škole ani sekretářka), tu poznal hodně kladných věcí – hezké vztahy s učiteli i rodiči na škole, dobrou spolupráci s městem a dalšími organizacemi, které ve městě sídlily a prostor pro další rozvoj školy – jak materiální, tak po stránce vzdělání.
Snažil se zavádět nový přístup ke vzdělání, podporoval zájmovou činnost dětí a přístup učitelů k dětem i mimo povinnou výuku, věnoval se hodně zavádění v té době nastupující výpočetní techniky (zprovoznil jednu z prvních počítačových učeben v republice – tenkrát ještě z malých osobních počítačů Sinclair J) a podporoval práci s talentovanými žáky. V té době se žáci ze ZŠ Školní dostávali velmi často na přední místa v okrese ve sportovních i vědomostních soutěžích, za což, podle pana ředitele, patří dík nadšeným učitelům, kteří se dětem nadstandardně věnovali a hledali uplatnění a další rozvoj jejich nadání. A nakonec se podařilo na obě chrastavské školy získat i místo sekretářky, o kterou se obě školy dělily v poměru 3:2…
Po roce 1989 se za pomoci místních drobných podnikatelů podařilo i dále zlepšit a zútulnit prostředí ve škole, podmínky pro výuku a rozšířit a vybavit školní hřiště.
V roce 1993, v době kdy byly vyhlášeny konkurzy na všechny školy v okrese, pan Regner odešel ředitelovat na ZŠ Vrchlického v Liberci, kde měl příležitost zaměřit školu na zavedení výpočetní techniky v takovém rozsahu, že se škola stala v této oblasti vzorem pro další školy v republice a na této škole zůstal až do odchodu do důchodu…
Co se týče koníčků, tak celý pracovní život měl hlavně jednoho – věnoval se trenérské práci ve sportovním střelectví, kde vychoval několik reprezentantů ČR a pracoval v nejvyšších orgánech Českého střeleckého svazu. Po několika letech v důchodu se rozhodl tuto činnost omezit a věnovat se čistě osobní zálibě – veteránskému stolnímu tenisu a účasti na veteránských mistrovstvích světa a Evropy. Příliš se mu to nepovedlo – v současné době dělá předsedu Klubu biatlonu Liberec, který se věnuje hlavně dětem! Ale času mu přece jen trochu zbývá a tak kromě stolního tenisu jezdí v zimě do Alp na lyže, v létě na stejná místa na motorce a na podzim se snaží našetřit na každoroční jachtu s přáteli v Jaderském moři…

 

JUNGOVÁ MARIE - IN MEMORIAM


Paní učitelka Marie Jungová se narodila 28. března 1938 v Českých Budějovicích.

Po maturitě studovala na Vyšší pedagogické škole v Českých Budějovicích, kterou ukončila v roce 1958 s aprobací čeština a ruština pro základní školy.

Dva roky učila v Horní Stropnici a rok v Borovanech.

V roce 1961 se přestěhovala do Chrastavy a nastoupila na Základní školu v Chrastavě, nám. 1. máje.

Zde začala neaprobovaně učit i hudební výchovu. V roce 1963 byla po úspěšné přijímací zkoušce přijata k rozšiřovacímu studiu dálkovému na Pedagogickém institutu v Liberci, obor hudební výchovy pro základní školu, který ukončila v roce 1965.

V roce 1963 na základní škole sestavila z žáků první dětský pěvecký sbor MLADOST, který řídila jako sbormistryně téměř po 30 let.

Sbor MLADOST vystupoval na řadě kulturních a společenských akcí školy i města Chrastavy. Aktivně se také zúčastňoval různých přehlídek a soutěží dětských pěveckých sborů v Liberci.

Koncem sedmdesátých let sestavila i přípravný dětský pěvecký sbor SLUNÍČKO z žáků 1. až 3. tříd základní školy, který rovněž řídila jako sbormistryně. Sbor SLUNÍČKO se také zúčastňoval různých pěveckých vystoupení v Chrastavě i v Liberci.

Oba pěvecké sbory po dlouhá léta doprovázela na klavír paní Eugenie Komárková a občasně i další učitelé hudební školy pan Petr Doubravský a pan Lubomír Tomší.

Marie Jungová byla nejen kvalifikovanou učitelkou a sbormistryní dětského pěveckého sboru, ale též výchovnou poradkyní školy.

Škole věnovala maximum své životní nezdolné energie a pracovního elánu. V občanském životě byla aktivní členkou v organizacích žen.

Zemřela po dlouhodobé nemoci 22. října 2013.

 


Odkaz na stránky:

Plakety Jana Amose Komenského (všechny ročníky)