Poprava ředitelky výchovného ústavu

                                                                                  VÚDDŠSŠZŠŠJ Chrastava - Ing. Markéta Sochorová
                                                                 učitelka 1999-2004, zástupkyně ředitele 2004-2010, ředitelka 2010-2016

Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, základní škola a školní jídelna v Chrastavě, oficiální zkratky VÚDDŠSŠZŠŠJ, lidově řečeno „pasťák“, jehož zřizovatelem je MŠMT, je druhým nepřísnějším zařízením pro mladistvé delikventy v celé České republice. Když si jiný ústav neví s mladistvým delikventem rady, předá ho do Chrastavy. Není přitom žádným výjimečným jevem, že policie přiveze chovance na útěku v poutech, zaklepe na dveře ústavu, pouta sejme a chovance předá vychovatelce. V roce 1998 zde ubil chovanec vychovatelku, druhé tak zhmoždil mozek a celkově ji těžce zranil, že také po několika letech, s inteligencí dvouletého dítěte, zemřela.

Ve středu 25. května 2016 pozvalo Ministerstvo školství novináře na tiskovou konferenci, kde na paní ředitelce, která pod tlakem den předtím na svoji funkci rezignovala, nenechalo nit suchou. Novináře Ministerstvo školství pozvalo, paní ředitelku nikoli. A tak na tiskové konferenci dehonestovalo práci paní ředitelky a celého ústavu způsobem, že by si od paní ředitelky ani pes kůrku nevzal (prý se tam porušují práva dětí). Bez jakékoli možnosti paní ředitelky se bránit. Zato se na její dehonestaci na tiskové konferenci velmi aktivním způsobem podílel ředitel jiného ústavu (Klíčova), který předtím dokonce s náměstkem ministryně školství provedl v ústavu ministerskou kontrolu. Jakým právem oficiálně jménem ministerstva kontroluje a dehonestuje ředitel jednoho ústavu ředitele druhého ústavu, mně zůstává záhadou.

Ministerstvo školství se také neobtěžovalo jakkoli informovat o situaci v ústavu, natož o pořádání tiskové konference město Chrastavu, neřkuli, aby ho na konferenci pozvalo. A to přesto, že je ústav po celou dobu své existence na katastru města Chrastava, že město s ústavem po celou dobu spolupracuje a že je ze zákona zastoupeno v konkurzních komisích na jmenování ředitele. Osobně jsem byl členem komise před šesti lety a velmi živě si pamatuji, jak vehementně ji všichni členové komise v čele se zástupcem ministerstva školství na místo ředitelky mezi několika kandidáty prosazovalo, a to s koncepcí, za jejíž realizaci jí nyní z místa ředitelky doslova vyštvalo.

Vůbec nechápu, proč Ministerstvo školství zvolilo při odstoupení ředitelky ústavu v Chrastavě takový teatrální způsob, jakým byla tisková konference na jeho půdě v Praze, na kterou sezvala všechna média. Když již však tak učinilo, považuji za mimořádnou (omlouvám se za ten výraz) „prasárnu“, že na ni nepozvala též paní ředitelku, aby se své popravě mohla bránit. A považuji za nepřijatelné, že město Chrastava o situaci nebylo od MŠMT nijak informováno a na tiskovou konferenci pozváno též nebylo (o tiskové konferenci jsem se dozvěděl natřikrát od České televize, Českého rozhlasu a ČTK a paní ředitelka ode mne). Za takovéto situace, kdy je město Chrastava pro Ministerstvo školství méně než vzduch, bych považoval za nejvhodnější, aby ústav katastr Chrastavy opustil. Občané města by se tak nemuseli bát, že při avizovaném novém kurzu, kdy se chovanci budou denně, bez ohledu na své chování, volně potulovat městem, bude ohrožena jejich bezpečnost.

Post scriptum: Na bývalou pracovnici VÚDDŠSŠZŠŠJ, která svojí stížností rozpoutala hon na paní ředitelku, prozradil jeden z chovanců ve vysílání Tv Nova, že se s ním líbala. Ona toto své chování označila za přirozené a normální. Koho chrání Ministerstvo školství?

V Chrastavě dne 26.05.2016 Michael Canov, starosta