Slavnostní předávání vysvědčení žákům 9. tříd

  fotogalerie    Tv RTM (od 6:32)

N30. 6. 2016 byl posledním dnem školní docházky na naší základní škole pro 57 žáků devátého ročníku. Tradičně jsme se loučili s našimi „deváťáky“ v obřadní síni Městského úřadu. Slavnostního předávání závěrečných vysvědčení se pravidelně účastní pan starosta Ing. Michael Canov, který ve svém úvodním proslovu popřál našim žákům mnoho osobních i profesních úspěchů. Neopakovatelné jsou chvíle, kdy si při převzetí vysvědčení každý žák vyslechne drobnou charakteristiku z „pera“ svého třídního učitele. Naši žáci vedle vysvědčení současně získávají „upomínkové album“ s fotografiemi svých spolužáků, které jistě ocení při třídních setkáních po deseti, dvaceti a více letech.
Přejeme našim žákům do dalšího života, aby se naplnila všechna jejich osobní přání a očekávání a aby byli spokojení a úspěšní ve svých zvolených profesích.

Mgr. Aleš Trpišovský
ředitel školy




Závěrečné slovo žáků IX. A


Vážený pane starosto, pane řediteli, milí učitelé, drazí rodiče a ostatní přítomní, poslechněte si prosím pár posledních slov od třídy 9.A.
Je tu 30. červen. V předchozích letech to pro nás byl jen konec školního roku, dneškem však pro nás zároveň končí i další etapa našeho života. Je těžké uvěřit, že tohle jsou poslední okamžiky, které strávíme jako jedna třída.
Před nedávnou dobou jsme vyplašení a trochu stydliví nastoupili do 1. třídy k paní učitelce Bláhové se snem stát se princeznami a superhrdiny. S paní učitelkou Bláhovou jsme se po třech letech rozloučili a 1. stupeň dokončili s paní učitelkou Řehákovou. Na 2. stupni se náš kolektiv dost změnil dělením na tři třídy a příchodem nových žáků. Posledními čtyřmi roky na základní škole nás provedla paní učitelka Kašková.
I přesto, že jsme jí zničili všechny kytky a někdy jí dali dost zabrat, ve sborovně nás vždy bránila, co to šlo. I když jsme ale rozhodně nebyli nejhodnější třída, pokaždé nám paní učitelka vybojovala skvělé třídní výlety, a myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu, že na žádný z nich nikdy nezapomeneme!
Chtěli bychom poděkovat paní učitelce Bláhové, že nám pomohla s prvními krůčky na základní škole, paní učitelce Řehákové, že nás naučila vše potřebné, abychom se dostali na 2. stupeň a paní učitelce Kaškové, že nás utvrdila v našich nabytých vědomostech a protlačila (i když některé jen těsně) až sem ….
Děkujeme všem ostatním učitelům, kteří nás učili a připravovali na přijímačky a s jejichž pomocí jsme se dostali na naše vysněné školy.
A teď tu stojíme a vzpomínáme, jak jsme této škole řekli poprvé „Dobrý den“ a teď tu musíme říct poslední „NA SHLEDANOU….“



Závěrečné slovo žáků IX. B


Vážený pane starosto, vážený pane řediteli, vážení pedagogové, vážení rodiče a žáci,
chtěli bychom se tu s Vámi rozloučit jako třída 9.B. Před devíti lety jsme ani nevěděli, co nás všechno čeká, někteří jsme se ani neznali. Před devíti lety šel každý z nás poprvé do školy se svým tátou a mamkou za ruku na zápis do první třídy. Všichni jsme byli nadšeni, těšili jsme se, až z nás bude skutečný školák a od té doby to bylo něco úplně nového. Už jsme si nehráli na koberečku s auty či panenkami, ale seděli jsme v lavicích po boku svého kamaráda nebo kamarádky.
Dále ubíhal den za dnem a rok za rokem. Teď nám to přijde jako včera, když jsme přišli na druhý stupeň. A taky se u každého názor na školu s přicházející pubertou zcela změnil. A teď tu jsme společně naposledy. Už nikdy se neuvidíme takhle všichni pohromadě. Těšíme se na třídní srazy, tam určitě zavzpomínáme, jak jsme si dělali srandu z učitelů, nebo si budeme vyprávět své zážitky ze života po základní škole. Vzpomeneme určitě na nejoblíbenější učitelky.
Tím bych chtěl speciálně poděkovat naší třídní učitelce paní Jiřině Suché a také paní učitelce Ivěte Steidlové. Tyto učitelky za nás bojovaly, když jsme byli v nějakém průšvihu, a hlavně nás hodně naučily. Také bychom chtěli poděkovat naší první učitelce paní Ivě Řehořkové, která nás naučila číst, psát, počítat a ve škole se chovat. Bez těchto základních věcí by se nikdo z nás nedostal až sem. Dále bychom chtěli poděkovat paní učitelce Evě Smrčkové, která nás naučila základy angličtiny, vlastivědy a přírodovědy.
Pokud to shrnu, měli bychom poděkovat všem učitelům, kteří nás učili, a i když se nám občas nechtělo, tak se nás snažili něco naučit a měli s námi trpělivost.
Závěrem chceme popřát i ostatním spolužákům mnoho úspěchů na středních školách.


Závěrečné slovo žáků IX. C


Vážený pane starosto, vážený pane řediteli, vážení učitelé a rodiče, milí spolužáci,
dnešním dnem pro nás všechny ve škole něco končí. Pro nižší ročníky jeden obyčejný školní rok, pro nás, žáky 9. ročníku, devítiletá povinná docházka.
Uteklo to jako voda. Před devíti lety jsme stáli před školou, někteří vystrašení, jiní natěšení, a nevěděli, co nás čeká. Nevěděli jsme, jakou budeme mít paní učitelku a jestli si najdeme ve třídě kamarády. Vyzbrojeni novou aktovkou, velkým penálem s mnoha pastelkami, voňavými bačkůrkami a hlavně svačinou jsme se plni energie a s nadšením pustili do boje s písmenky a čísly. I já si pamatuji, jak jsem vkročila s růžovou aktovkou do třídy a říkala si, jaká je už ze mě velká slečna. Dobře si pamatuji, jak jsem této škole dala poprvé DOBRÝ DEN. A najednou mám říci poslední NA SHLEDANOU.
Na prvním stupni se u nás vystřídaly dvě paní učitelky a my žáci jsme pro změnu vystřídali dvě školní budovy. Na druhém stupni k nám přibyli noví spolužáci z okolních škol, a protože nás najednou bylo moc, rozdělili nás do tří tříd a z původních „béčáků“ se z nás od šesté třídy stali „céčáci“. Poté, co jsme se dozvěděli, že půjdeme na „hoření“ školu, jsme nebyli nadšeni, teď bychom ale neměnili. Časem se z nás stal dobrý kolektiv. Dnes již víme, jak vycházet se spolužáky, víme, co očekávat od jednotlivých učitelů, a co je téměř nejdůležitější, víme, od koho opisovat testy a od koho radši ne.
Chtěla bych poděkovat vám, spolužákům, za ty úžasné roky, které jsme spolu prožili. Děkuji i vedení školy za klidné a příjemné studijní prostředí, které jsme potřebovali. A mé největší díky patří učitelům, kteří to s námi těch devět let přežili ve zdraví a kteří nás toho tolik naučili. Děkujeme všem třídním učitelům za výlety, exkurze a třídní výpravy nabité skvělým programem. Zejména hledání „kešek“ nás moc bavilo.
O prázdninách nabereme síly, snad i trochu toho rozumu, a pak už se rozejdeme do různých stran a na chrastavkou základní školu zůstanou jen vzpomínky.
Ano, jsme jako ty dílky puzzlí, které máme ve znaku naší školy. Když do sebe zapadnou, vznikne jeden harmonický celek. A to se v našem případě podařilo!