V článku „Stop! Město už nechce další automaty“ je doslova uvedeno: „Rozhodnutí se týká pouze automatů, které od nás ještě nezískaly povolení. Omezovat provoz stávajících terminálů není zatím možné,“ říká Ondřej Jakob z Ministerstva financí, které má schvalování videoterminálů na starosti.

Výše uvedené tvrzení je po nálezu Ústavního soud naprosto nepravdivé a mluvčí si toho musí být velmi dobře vědom. Opak je pravdou, Ministerstvo financí může, příp. musí, ukončit již vydaná povolení a to hned ze čtyř důvodů:

1) Z důvodu vyhlášky města

Citace nálezu ÚS (55): „Nástroje, jak případně dosáhnout zrušení vydaných povolení ministerstva financí, pokud se ocitají v rozporu s obecně závaznou vyhláškou, upravuje buď správní řád (zejména ustanovení § 94 a násl. upravující tzv. přezkumné řízení), nebo spíše též samotný loterijní zákon, který v ustanovení § 43 odst. 1 stanoví povinnost orgánu, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, zrušit povolení, jestliže nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo okolnosti, pro které by nebylo možné loterii nebo jinou podobnou hru povolit. Bude pak na ministerstvu financí, aby v konkrétních případech posoudilo, zda existence obecně závazné vyhlášky, ať už byla přijata před vydáním rozhodnutí o povolení či po něm, je důvodem pro zrušení povolení, a to především s ohledem na další ústavně vymezené principy. Konkrétní posouzení a vážení těchto principů nyní nelze předjímat, avšak v zásadě platí, že provozovatelé těchto zařízení si museli být vědomi existence ustanovení § 43 loterijního zákona, a tedy skutečnosti, že mohou být v podstatě kdykoliv, nastanou-li v průběhu platnosti povolení okolnosti vylučující provoz těchto zařízení, tohoto povolení zbaveni.“

2) Z důvodu, že videoterminál neodpovídá svým technickým provedením zákonu

Citace nálezu ÚS (40): „Výherní hrací přístroje“, širší vymezení výherních hracích přístrojů podle § 2 písm. e) loterijního zákona je aplikovatelné v kontextu oněch obecných a společných částí loterijního zákona, tj. části první označené „Úvodní ustanovení“ a části šesté nadepsané „Ustanovení společná, přechodná a závěrečná“…(41) „širší definice obsažená v úvodních ustanoveních se použije v kontextu dalších společných přechodných a závěrečných ustanovení, obsažených v závěrečné části šesté…(44) Ústavní soud na základě tohoto popisu zařízení dospěl k závěru, že charakter ILV neumožňuje jejich podřazení pod úzkou definici výherního hracího přístroje dle § 17 odst. 1 loterijního zákona…Avšak nic nebrání tomu, aby byly podřazeny pod širší definici dle § 2 písm. e) loterijního zákona, neboť nepochybně se jedná o zařízení výherním hracím přístrojům podobná a sloužící témuž účelu.“

Loterijní zákon část šestá §43 odst. 2, písm.c): „Orgán, který provozování výherního hracího přístroje povolil, zruší povolení na všechny výherní hrací přístroje provozovatele v obci, jestliže provozovatel porušuje své povinnosti tím, že výherní hrací přístroj neodpovídá svým technickým provedením ustanovení § 17 odst. 3 až 6; přitom nerozhoduje, zda k porušení povinnosti došlo pouze u jediného provozovaného výherního hracího přístroje. Povolující orgán může vydat další povolení tomuto provozovateli nejdříve po uplynutí tří let.“

3) Z důvodu povolení vydaného na delší dobu než na jeden rok, resp. 4) do vzdálenosti menší než 100 metrů od škol

Citace nálezu ÚS (42): „Ústavní soud je proto toho názoru, že speciální ustanovení obsažené v zákoně o loteriích je třeba s ohledem na to vykládat pokud možno extenzivně tak, aby byl naplněn původní účel, jenž byl tímto ustanovením sledován, tj. prosazení ochrany místních záležitostí veřejného pořádku. (V této souvislosti nelze opomenout ani přesvědčivou argumentaci veřejného ochránce práv, že z hlediska účelu právní úpravy není třeba výrazně akcentovat složité definičně-technické otázky týkající se rozdílů mezi VHP a ILV).“

Loterijní zákon § 50 odst. 3: „Ministerstvo použije přitom ustanovení části první až čtvrté zákona přiměřeně“, část druhá § 18 odst. 3: „Povolení se vydává nejdéle na dobu jednoho kalendářního roku“, § 17 odst. 11: „Provozování výherních hracích přístrojů nesmí být povoleno ve školách, školských zařízeních, v zařízeních sociální a zdravotní péče, v budovách státních orgánů a církví, jakož i v sousedství uvedených budov. Okruh vzdálenosti do 100 m od těchto budov může stanovit obec vyhláškou.“ (dle výkladu NSS je sousedstvím – pokud vyhláška nestanoví méně - 100 metrů vzdušnou čarou).

 Loterijní zákon § 43, odst. 5), písm. c) „Orgán, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, může již vydané povolení doplnit nebo změnit, vyžaduje-li to řádné provozování loterie nebo jiné podobné hry nebo veřejný zájem.“

Článek související (17. 6. 2011): Ústavní soud: Videoterminály patří mezi výherní hrací přístroje