Chrastavu poprvé navštívili kosmonauti

Chrastavu poprvé navštívili kosmonauti 

 

Poprvé v historii našeho města navštívili Chrastavu kosmonauti. Stalo se tak dne 7. 10. 2009. Konkrétně to byli:

Owen Garriott (nar. 22. 11. 1930) USA – dva kosmické lety: Skylab 3 (28. července 1973 – 25. září 1973) a STS-9 (30. listopadu 1983 – 8. prosince 1983). Vědec (během prvního letu se zabýval především vědeckými, biologickými výzkumy a pozorováním Slunce, během druhého letu zvládl s kolegy 70 vědeckých experimentů a s menšími problémy i přistání na základně Edwards).

Franz Viehbock (nar. 24. 8. 1960) – Rakousko – kosmický let Sojuz TM-13 (start 2. října 1991) – první a dosud jediný rakouský kosmonaut - návrat se Sojuzem TM-12 (10. října 1991).

Richard Garriott (nar. 4. 7. 1961) – USA – kosmický let Sojuz TMA-13 jako šestý tzv. vesmírný turista (start 12. října 2008) – návrat po 2 týdnech s končící posádkou Expedice 17 v Sojuzu TMA-12. Za pobyt americký podnikatel zaplatil cca 30 mil. dolarů. Je synem kosmonauta Owena Garriotta.

Kosmonauti byli účastníky Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů (ASE XXII Planetary Congress), který se konal od 4. do 10. října v Praze a kterého se zúčastnilo více než 50 kosmonautů z celého světa. Ve středu dne 7. října 2009 byl však výjezdní den (Hospitally day) po celé České republice. Výše jmenovaní kosmonauté byli vysláni na návštěvu Libereckého kraje. V rámci tohoto dne pak navštívili v Libereckém kraji dvě školská zařízení, kde se uskutečnily besedy se studenty, resp. žáky – Technickou univerzitu v Liberci a Základní školu v Chrastavě (se studenty libereckých středních škol besedovali v centru Babylon).

Beseda v nabité školní tělocvičně byla svěží, vtipná a především zajímavá. Školu reprezentovalo nejlepších cca 150 žáků od 4. do 9. ročníku, pedagogové v čele s panem ředitelem Alešem Trpišovským pochopitelně nechyběli. Před a po besedě pan ředitel více než vzácné hosty přijal v ředitelně školy.

Zvláštní poděkování si dovoluji vyslovit hlavní liberecké organizátorce paní Daně Lysákové. Byla to její zásluha, že jediná beseda se žáky základní školy se uskutečnila právě u nás v Chrastavě. Je vidět, že paní Lysáková, ač již léta žije v Liberci, nezapomněla, že v Chrastavě vyrostla i pracovala a připravila tak pro chrastavské děti i dospělé zážitek, na který se nezapomíná po celý život.

V Chrastavě dne 8. 10. 2009 Ing. Michael Canov – starosta 

Videoklip

Fotogalerie

Fotogalerie ze školy

 

Kosmonautské rojení na Liberecku

Mottem kongresu bylo „Vesmír – šance pro všechny“

Přistávací plochou pro Mezinárodní kongres účastníků kosmických letů pořádaný Association of Space Explorers - „ASE XXII. - Planetary Congress, který proběhl ve dnech 4. 10. – 10. 10. 2009 byla Praha.

Zajištění organizace kongresu v Praze bylo docíleno Ing. Vladimírem Remkem, našim 1. čsl. kosmonautem (pro ASE XXII – VE - velitel, někdy také CDR – Commander a následně ve spolupráci s Redakcí TECHNOLOGIES & PROSPERITY (T&P) – organizačním garantem kongresu i v dalších městech ČR.

Osobní záštitu přijal Ing. Jan Fišer, CSc., premiér vlády ČR;

Financování kongresu je založeno na výrazné partnerské spolupráci společností: Evropsko-ruská banka, Telefónica O2 Czech Republic, Kapsch Telematic Services, ČEZ a EADS Astrium. Kongres výrazně podporují ČVUT v Praze, Česká kosmická kancelář, Magistrát hlavního města Prahy  a Česká asociace elektronických komunikací. Mediálním partnerem kongresu je časopis 21. STOLETÍ.

Motivaci na vědu, výzkum, přírodní vědy plně vystihovalo motto a informační „odlety pod křídly Hospitality Day“ ve středu, 7. 10. 09 do některých měst ČR. Liberecký kosmodrom se připravil na mezipřistání tří kosmonautů a astronautů i s doprovodem, dobře zvládl navigaci a uvítal Garriotta Owena s manželkou Eve, Garriotta Richarda, syna a Viehbocka Franze s manželkou Vesnou.

Pro Liberec přijal záštitu Ing. Jiří Kittner, primátor Statutárního města Liberce, Bc. Stanislav Eichler, hejtman Lb. kraje kraje a Centrum Babylon, a.s.

Dlužno dodat, že našemu 3. člennému organizačnímu týmu z pověření V. Remka vyšli maximálně vstříc a v průběhu celého dost náročného dne velice dobře fungovala koordinace všech zainteresovaných. Při některých aktivitách byl program rozdělen na zvláštní část pro dámský doprovod kosmonautů a astronautů. Řídící středisko mimo jiné zajistilo průběžné stanovení polohy a rychlosti; pozornost věnovalo udržování orientace v prostoru, sledovalo pohonný režim, napájecí zařízení, zajistilo aktuální přenos naměřených údajů na planetě zvané Liberec, snažili jsme se i o udržování stálé teploty a odpovídajícího prostředí pro posádku, o ochranu tepelných štítů pro mezipřistání.

Start na oběžnou libereckou dráhu – tedy průběh startu naší rakety, vzlet, stoupání a navádění na oběžnou dráhu zvládl organizační tým celkem dobře.

První mezipřistání bylo na startovací dráze Technické univerzity v Liberci (TUL), kde po přijetí děkanem Pg. fakulty doc. RNDr. Miroslavem Brzezinou, CSc. se kosmonauté seznámili s odbornou prezentací problematiky nanovlákem a jejich využitím. Na vývoji nanovláken se podílí právě TUL v čele s prof. Jirsákem a liberecká firma Elmarco. Následovala beseda na téma kosmonautiky se studenty – celá v angličtině. Zájem potvrzovala celá škála dotazů. Dámský doprovod Eve Garriott a Vesna Viehbock mohl využít návštěvy naší nejstarší botanické zahrady v Liberci.

„Přelet do operačního střediska – radnice SML“ byl bezproblémový. Tento kosmický prostor náleží primátoru města J. Kittnerovi a tak velitelsky převzal řízení v operačním středisku radnice (vše v souladu s respektováním Smlouvy o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles – schváleno FS ČSSR dne 14. února 1967 – dosud platná). Prohlídka radnice, seznámení s historií Liberce, fototermín a krátký rozhovor s novináři, kteří vlastně stíhali astronauty v průběhu celého dne (asi dobře nastudovali profese objektu zájmu). Zde prokázal Richard Garriott velmi vytříbený smysl pro detail, pro techniku. Jako jediný rozeznal okamžitě rozdíl velkých lustrů – repliky a to starší vzácnější – s plynovými kohouty. Hosté velmi ocenili vznosnou architekturu radnice a úsměv vzbudilo pojetí historického času. Zatímco pro nás dvě stě, tři sta let není z hlediska historie architektury považováno za starou architekturu, tak za velkou louží je to jinak, to je však známý fakt.

V průběhu přesunu na vyhlídkovou plošinu Ještěd vyznačoval let „modulem liberecké lanovky“ dle přítomných kosmonautických odborníků rovinu oběžné dráhy „Hospitality Day“ v daném úhlu sklonu dráhy „i a bravurně k tomu určili bezpečnou dráhu přistání dle výstřednosti „e“. Naše „liberecká raketa Ještěd“ vzbudila zaslouženou pozornost. Stejně tak, jako vynikající, avšak poněkud vzdálenější strava od té kosmické.

„Přelet“ za malými přáteli do chrastavské základky a jejich přijetí vedením města starostou Ing. M. Canovem a Mgr. A. Trpišovským, ředitelem „budoucího leteckého lycea“ ale hlavně zájem dětí dokázal rozmrazit důstojnou vážnou kosmonautickou etiketu. Moderátor RNDr. R. Gamba, ředitel Centra vzdělanosti Libereckého kraje (CVLK) měl co dělat, aby se vyhrabal z obrovské hromady otázek budoucích chrastavských kosmonautů. V mnohém se malí kosmonauti z diskuse přesvědčili, že mezi zcela nezbytné vlastnosti kosmonautů (astronautů) patří silná vůle, sebekázeň a odříkání si mnohého. Třeba Richard Garriott říkal, „otec byl astronaut, v městečku byli i sousedé astronauti, připadalo mi to, jako zcela normální povolání, budu astronaut“. Přišla však sprška – nemohl, nosil brýle. Jediná možnost bylo využít rozmachu v kosmonautice a dostat se do kosmu jako turista. Let v Sojuz-TMA 12 v délce 11,86 dní stál cca 30 mil. dolarů. Říká „založil jsem počítačovou firmu a celý život se specializuji na vývoj počítačových her a díky odpovědné práci již vylétlo celkem 7 lidí jako turisté, já byl jedním z nich. Důležité je mít vizi, tvrdě pracujte, lze toho dosáhnout, já jsem příkladem“.

Padaly otázky zcela odborné, záludné i roztomilé. „Jak se dá vypnout přitažlivost, z čeho je složena mléčná dráha?“ Věděla jsem, že ne z fůry pacholíků, ale tak, jak dokázal reagovat přirozeně Franz Viehbock vzhledem k věku dětí bylo obdivuhodné. Ostatně u všech tří kosmonautů musím jako kantorka ocenit zvládnutou metodiku. Konec konců besedy jsou pro ně časté.

Mikrofon poletoval jak ve stavu bez tíže a ve zcela zaplnění tělocvičně s více než 150 dětmi a kantory to vůbec nebylo jednoduché. Moderátor průběžně vylepšoval svoji stabilizaci rotací a při výkladu odborného problému Owenem Garriotem zjistil, že dosáhne na gravitační i magnetickou stabilizaci a při troše štěstí i na stabilizaci tlakem slunečního záření. To vše bezezbytku zužitkoval R. Gamba i při další diskusi v babylonském IQ parku se středoškoláky. A tady došlo k jediné závadě, zpoždění, neboť zájem, dotazy a podpisy nebrali konce. Zemská gravitace chrastavské základky převyšovala tzv. „1 g“, tedy normální tíhové zrychlení g = 9.81 m/s2. A tak přelet do Libereckého Babylonu byl přeprogramován na zrychlení 20 m/s2 , tedy celkové přetížení 3 g. Stáhli jsme to na 12 minut zpoždění. Zde se posádka opět spojila a nabrala dámskou část, která byla zatím pověřena zvláštními úkoly v prostorách Babylonu.

V zaplněném IQ parku libereckého Babylonu vystřídalo děti „o nějaký pátek starší publikum“. A tak i část dotazů směřovala jinam. Dotaz na to, zda věří některý z astronautů v Boha mnohé překvapil. Amerika je prezentována jako národ věřící, ale odpovědi v tomto případě s tím nekorespondovaly. Richard Garriott „je to zajímavá otázka, já osobně jsem vědecky založený a náboženské přesvědčení nemám, nikoho jsem tam nahoře neviděl a neznám žádného astronauta, který by se tam s někým potkal, ani s mimozemšťany. Určitě bych byl zajímavý pro besedy, ale takovou zkušenost nemám, jde jen o vnitřní pocity“. Stejně reagoval Franc Viehbock.

„Neumím si představit takovou planetu jako je naše Země. V naší sluneční soustavě se primitivní formy života asi nachází, ale jde o kombinace uhlíku a vodíku, ne tedy o inteligentní či neinteligentní život“ odpovídal Franz Viehbock. A jeho nejlepší zážitek z letu – „báječný pocit z nulové gravitace, pohled na krásnou Zemi a jak jsme odstartovali, tak se mi narodila dcera a já ji měl možnost vidět na videu ve vesmírné lodi. K nejhorším zážitkům patří zjištění negativního dopadu lidských aktivit a ničení planety. V době po první válce v Perském zálivu byl viditelný obrovský mrak z hořících vrtů, děsivá jsou vypálená území po pralesích či džungli, špinavé řeky. S tímto poznatkem jsem se stal citlivějším k našemu životnímu prostředí“. Dále problém bolestí hlavy způsobené přetížením. Owen Garriott připomněl kouzelný pohled na Antarktidu, viděl přes Peru až k Atlantiku, když se ve vesmíru volně pohyboval ve skafandru…

Závěrem snad pozitivní výzvu Owena Garriota „každý je pánem svého osudu, musíte být připraveni na to, co přijde a snažit se vše orientovat tak, aby to vyhovovalo cílům a snům. Musíte studovat, věnujte se matematice, medicíně, technologiím, fyzice a já věřím, že už budoucí kosmonaut, který se projde po Marsu, jak jste se ptali, se již narodil. Ano výlet na Mars bude skvělé dobrodružství, šest měsíců tam, cirka šest na místě a zde čekat na vhodnou příležitost k návratu a dalších šest měsíců na zpáteční cestu.“ Podobně „jednoduše“ cestu nejen k vesmírným úspěchům popsal i účastník letu Sojuz-TM 13 Franz Viehbock (Rak.) „důležité je mít sen, svoji vizi a pokud chcete na něco dosáhnout, určitě na to máte“.

Setkání s tolika kosmonauty / astronauty najednou, mít možnost sledovat jejich prezentaci a přitom vnímat tu obrovskou vůli posunout „náš svět“ dále k tomu lepšímu a to i s akceptací vážných rizik daných jejich letem, je nezaměnitelná zkušenost. Tito si na rozdíl od řady nás „řekněme pozemšťanů“ dokážou sednout do jedné rakety bez kádrování a ideologie, bez předsudků, dokážou potlačit pouhé vlastní zájmy, zaměřit svoji vůli a veškerou aktivitu na realizaci cílů společnosti. A ještě jeden poznatek, skromnost je těmto lidem vlastní. Byl to koncert slušnosti, kultivovanosti. Škoda, že mnohé politické reprezentace nelze vyslat „na zkušenou do kosmu“, ač žijí na zemi, často to vypadá, jako by žili v jiném časoprostoru a jejich slabou chvilkou může být i celé volební období. Pokud by si zpět přivezli něco z těchto „bacilů slušnosti a skromnosti, pochopení, že odbornost a pracovitost je nezaměnitelná s ničím jiným“ neměla by jsem problém s jejich zpátečním lístkem.

Děkuji Vladimíru Remkovi za možnost uvítal zajímavé hosty na našem Liberecku, všem hostům a garantům akce a pořádajícím, kteří se na průběhu podíleli, jsem ráda, že jsem mohla přispět.

Lysáková Dana

Garriott Owen, USA

 

 

 

 

 

 

Narozen:  22.11.1930, Enid, OK, Spojené státy americké

Účastník letů Skylab II (pilot) od 28.7. do 25. 9.1973,  a STS-9 Raketoplán Columbia (letový specialista) od 30.11. do 12.8.1983

Ve vesmíru strávil 69,79 dní, absolvoval 3 výstupy do vesmíru v celkovém čase 13,42 hod.

Garriott Richard, USA

 

 

 

Narozen:  4.7.1961, Cambridge, Anglie, Velká Británie

Účastník letu Sojuz-TMA 13/EP-15/Sojuz-TMA 12 (pasažér, účastník kosmického letu, kosmický turista) od 12.10. do 24.10.2008

Ve vesmíru strávil 11,86 dní

http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00483.jpg

Viehbock Franz Rakousko

 

 

 

 

 

 

 

Narozen 24.8.1960, Wien, Rakousko

Účastník letu Sojuz-TM 13/Mir/Sojuz-TM 12 (kosm.-výzkumník) od 2.10. do 10.10.1991

Ve vesmíru strávil 7,93 dní

Fotogalerie z Liberce